33 C 23/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 9 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 19. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 975 Kč od 29. 2. 2024 do 18. 11. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 5 000 Kč od 19. 11. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 975 Kč od 19. 11. 2024 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 9 800 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč splatný do 30 dnů od jeho poskytnutí spolu s úrokem 75 Kč a jednorázovým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 900 Kč. Žalovaná úvěr nesplatila a z důvodu prodlení s plněním dle smlouvy delším jak 14 dní vznikla žalované povinnost uhradil poplatek za administrativní prodlení ve výši 700 Kč. Žalovaná byla u úhradu upomínána formou SMS, e-mailových zpráv a písemných výzev. Podle smlouvy je žalovaná povinna uhradit 50 Kč za odeslanou upomínku prostřednictvím SMS zprávy, 30 Kč za odeslanou upomínku prostřednictvím e-mailu a 500 Kč za odeslanou písemnou výzvu k úhradě dluhu. V souvislosti s upomínáním vznikla žalované povinnost uhradit 800 Kč za upomínky formou SMS zpráv a 1000 Kč za upomínky formou písemných výzev k úhradě. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru, když smlouvy limituje výši smluvní pokuty toliko do výše součinu čísla 0,5 a celkové výše úvěru. Žalobkyně nicméně uplatňuje smluvní pokutu pouze ve výši 1 325 Kč. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou ze dne , datum, postoupena společnosti , právnická osoba, , smlouvou ze dne , datum, společnosti , právnická osoba, a smlouvou ze dne , datum, na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 7. 11. 2024, kterým byla žalovaná současně vyzván k úhradě dluhu. Po postoupení pohledávky nebylo ze strany žalované uhrazeno ničeho.

2. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smluv o postoupení pohledávek.

3. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

6. Účastníci se k jednání se nedostavili, žalobkyně se z jednání se omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaná se k jednání nedostavila, z jednání se neomluvila, nepožádala o odročení jednání, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

7. Z doložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:Právní předchůdce žalobkyně poskytl dne , datum, žalované částku 5 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené prostředky komunikace na dálku. Žalovaná se podle smlouvy zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně kromě jistiny 5 000 Kč také úrok ve výši 75 Kč (po slevě) a poplatek za úvěr ve výši 900 Kč (po slevě), a to do 28. 2. 2024. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dluhu, neboť za trvání smlouvy neuhradila předchůdci žalobkyně ničeho, nereagovala ani na výzvy k úhradě dluhu formou SMS zpráv, e-mailových zpráv a písemných výzev. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni, která před podáním žaloby neúspěšně vyzvala žalované k úhradě dlužné částky.

8. Na zjištěný skutkový stav soud po právní stránce aplikoval § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“) a § 2395 o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“).

9. Podle § 2395 se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR. Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.

17. Úvěrová smlouva může být platná jen tehdy, pokud poskytovatel úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost spotřebitele a po tomto zkoumání zjistil, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tedy musí být zřejmé, že spotřebitele bude schopen úvěr splatit.

18. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, zda vůbec a jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy. Tento nedostatek mohl být zhojen v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení dle § 118a o. s. ř. nedostalo.

19. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně vůbec posuzoval schopnost žalované úvěr splatit.

20. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva je tak neplatná v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

21. Soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou, avšak má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované plnění ve výši 5 000 Kč, tedy tak učinil bez právního důvodu a na straně žalované vzniklo přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Z hlediska právního posouzení se tedy jedná o bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Z obsahu žaloby i provedených důkazů bylo zjištěno, že na základě neplatné smlouvy žalovaná přijala od právního předchůdce žalobkyně částku 5 000 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal.

23. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 19. 11. 2024 do zaplacení. Ohledně prodlení žalované dospěl soud k závěru, že žalovaná nebyla povinna plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 7. 11. 2024, která byla dne 8. 11. 2024 předána k poštovní předpravě, a ve které byla stanovena lhůta k plnění do 7 dnů, má žalobkyně od 19. 11. 2024 právo na úrok z prodlení podle § 1970 o. z., když předžalobní upomínka se do dispozice žalované nemohla dostat dříve než 11. 11. 2024.

24. Ve zbývajícím rozsahu soud výrokem II. žalobu jako nedůvodnou zamítl, když jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Poměr úspěchu a neúspěch byl na obou stranách sporu téměř shodný, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.