33 C 230/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím, částky 847, částky 576 Kč a částky 360 Kč

I. Řízení se v části nároku na zaplacení částky 847 Kč, částky 576 Kč a částky 360 Kč, zastavuje.

II. Žaloba o zaplacení částky 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 7. 1. 2024 do zaplacení, s úrokem 39 % ročně z částky 3 000 Kč od 7. 1. 2024 do 6. 4. 2024 a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 3 000 Kč od 7. 4. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 4 783 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, na základě jeho žádosti spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč splatný dne 6. 1. 2024. Před poskytnutím úvěru žalovanému žalobkyně nejprve posoudila dlužníkovu schopnost poskytnutý úvěr splácet. Úvěr byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným prostředky komunikace na dálku. Úvěr je úročen sazbou 39 % ročně. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni sjednaný poplatek v částce 360 Kč. Žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě žalobkyni neuhradil, nereagoval ani na upomínky ze strany žalobkyně. Žalobkyně požaduje dále po žalovaném zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky sjednaných ve smlouvě v celkové částce 847 Kč, kdy tato částka je složena z částky 450 Kč za zaslání 1. upomínky k úhradě dlužného plnění, z částky 650 Kč za zaslání 2. upomínky k úhradě dlužného plnění, z částky 1 500 Kč za předání pohledávky k inkasnímu řízení, z nákladů vynaložených na odeslání SMS upomínek v částce 1 155 Kč a emailových upomínek v částce 1 116 Kč, když žalovaný před podáním žaloby uhradil částku 4 024 Kč, kterou žalobkyně započítala na částečnou úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení smluvní pokuty v částce 576 Kč.

2. Podáním ze dne 11. 11. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do nároku na zaplacení částky 847 Kč, částky 576 Kč a částky 360 Kč, když žalovaný po podání žaloby uhradil dne 15. 7. 2024 částku 2 012 Kč, kterou žalobkyně započetla na úhradu zbývajících nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 847 Kč, na smluvní pokutu v částce 576 Kč a na poplatek v částce 360 Kč, ve zbývající částce 229 kč pak na náklady řízení.

3. Podle § 96 odst. 1 až 4 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

4. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před prvním jednáním, proto soud nezjišťoval stanovisko žalovaného k tomuto procesnímu úkonu a výrokem I. podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal zcela pasivní. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, žalovaný se z jednání neomluvil, nepožádal o odročení jednání, žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti, a proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

6. Žalobkyně soudu předložila k prokázání svých tvrzení smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , předsmluvní informace, posouzení úvěruschopnosti žadatele, výsledek vyhledávání v centrální evidenci exekucí, výpisy z účtu – potvrzení o obdržení platby 1 Kč (ověřovací platba), potvrzení o provedení platby 3 000 Kč (výplata úvěru), výplatní pásky žalovaného, kopii občanského průkazu žalovaného, upomínku ze dne 12. 1. 2024 a ze dne 2. 1. 2024, upomínku - výzvu před žalobou ze dne 7. 2. 2024včetně dokladu o předání k poštovní přepravě a rozpis účelně vynaložených nákladů na uplatnění pohledávky.

7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: žalobkyně jako úvěrující a žalovaný označený jako úvěrovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč převodem na jeho bankovní účet uvedený ve smlouvě (č. účtu , č. účtu, ) a žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 39 % ročně a s poplatkem za poskytnutí úvěru v podobě jednorázové platby ve výši 360 Kč splatné společně s jistinou úvěru a úrokem. Poskytnuté peněžní prostředky se zavázal žalovaný vrátit do 14 dnů od jejich poskytnutí. Smlouva dále obsahovala ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, maximálně však jedné poloviny jistiny úvěru. Smlouva dále obsahovala ujednání o nákladech za případné upomínání, a to 450 Kč za první upomínku, 650 Kč za druhou upomínku a 1 500 Kč jako náklady spojené s předáním pohledávky k vymáhání, a další náklady za elektronické upomínky a telefonické upomínky, a to ve výši 31 Kč za každou emailovou zprávu, ve výši 35 Kč za každou SMS zprávu a ve výši 40 Kč každý telefonický i nespojený hovor, do maximální výše 40 zpráva a 40 hovorů. Žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného. Žalobkyně dále předložila jako důkaz o posuzování úvěruschopnosti žadatele tzv. skóringovou kartu žalovaného s uvedením jeho měsíčních příjmů a dalších osobních poměrů. Dále bylo zjištěno, že žalovaný do podání žaloby uhradil celkem částku 4 024 Kč, kterou žalobkyně započetla na náklady spojené s uplatněním pohledávky, které vyčíslila celkovou částkou 4 871 Kč a žalobou se tedy domáhá úhrady nákladů ve zbývající částce 847 Kč. Z doloženého rozpisu účelně vynaložených nákladů na uplatnění pohledávky v celkové částce 4 871 Kč, bylo zjištěno, že tato částka je složena z částky 450 Kč za zaslání 1. upomínky k úhradě dlužného plnění, z částky 650 Kč za zaslání 2. upomínky k úhradě dlužného plnění, z částky 1 500 Kč za předání pohledávky k inkasnímu řízení, z částky 1 155 Kč za upomínací SMS zprávy a z částky 1 116 Kč za upomínací e-maily, když žalobkyně v období od 6. 1. 2024 do 7. 2. 2024 odeslala žalovanému 38 SMS zpráv a 35 e-mailových upomínek. Z předloženého výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalobkyně ze svého účtu č. , č. účtu, převedla na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě částku 3 000 Kč, a to dne , datum, . K dotazu soudu sdělila Fio banka a. s., že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný a dne , datum, byla na uvedený účet poukázána platba 3 000 Kč z účtu žalobkyně.

8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

11. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 122 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru může věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

14. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru nesmí souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v souladu s uzavřenou smlouvou i právními předpisy je nárok žalobkyně na zaplacení jistiny 3 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 360 Kč a smluvní pokuty v částce 576 Kč, tedy v součtu nárok na zaplacení částky 3 936 Kč.

16. Jiná situace je ale u nároku na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 4 871 Kč. Smyslem ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru je zamezit praktikám, kdy poskytovatel vydělává nikoli na sjednané odměně, ale na sankcích spojených s prodlením spotřebitele. Z tohoto důvodu se omezují poplatky účtované v případě prodlení spotřebitele s plněním jeho povinností na účelně vynaložené náklady, které musí poskytovatel doložit, ať již orgánu dohledu, nebo věcně a místně příslušnému soudu, pokud u něj tyto náklady uplatňuje. Pod dané ustanovení spadají jak poplatky za upomínky, tak náklady na vymáhání. Šikanózní vymáhání (např. posíláním několika draze zpoplatněných upomínek denně) není právem chráněno, nadto účtované náklady budou vždy posuzovány z hlediska účelnosti a hospodárnosti. Poplatek, jehož výše by přesáhla rámec účelně vynaložených nákladů, bude považován za smluvní pokutu, jejíž výše je omezena.

17. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemá nárok na plnou částku nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Uplatněné náklady spojené s uplatněním pohledávky soud považuje za účelně vynaložené náklady pouze částečně, a to v částce 1 110 Kč, která se skládá z poplatku za dvě upomínky.

18. Uplatnění nákladů ve výši 1 500 Kč (náklady inkasní agentuře) za ujednání uzavřené v rozporu s dobrými mravy i zákonem o spotřebitelské smlouvě. Tyto náklady byly sjednány v nepřiměřené výši a rovněž je soud nepovažuje za účelně vynaložené, když se sám žalobce opakovaně pokoušel žalovaného vyzývat k úhradě dlužné částky. Náklady inkasní agentury nejsou dle názoru soudu nárokem, na který má žalobce nárok. Rovněž tak soud nepovažuje za účelně vynaložené náklady za opakované upomínání formou SMS (žalobcem požadovány náklady za 35 upomínek v částce 1 155 Kč) a opakované upomínání prostřednictvím e-mailu (žalobcem požadovány náklady za 36 upomínek v částce 1 116 Kč).

19. Co do částky 3 771 Kč, tedy co do rozdílu mezi žalobkyní uplatněnou částkou na náklady spojené s uplatněním pohledávky a soudem považované účelně vynaložení náklady (4 871 Kč – 1 100 Kč) soud náklady na upomínání považoval za smluvní pokutu.

20. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Spotřebitelský úvěr byl poskytnut ve výši 3 000 Kč, maximální výše smluvních pokut proto může činit 1 500 Kč. Žalobkyně uplatnila smluvní pokutu ve výši 576 Kč.

21. Žalobkyně má tedy nárok na zaplacení částky 3 000 Kč (jistina), 360 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru), 1 100 Kč (náklady spojené s uplatněním pohledávky), 1 500 Kč (smluvní pokuta), celkem tedy 5 960 Kč.

22. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný žalobkyni uhradil na dlužnou částku před podáním žaloby 4 024 Kč a po podání žaloby dne 15. 7. 2024 částku 2 012 Kč. Celkem tedy uhradil 6 036 Kč. Jelikož měla žalobkyně právo toliko na zaplacení částky 5 960 Kč, soud žalobu po částečném zpětvzetí jako nedůvodnou zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého by měl nárok na náhradu nákladů řízení žalovaný. Žalovanému však náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III.