33 C 251/2021
č. j. 33 C 251/2021-16
V PLATNOSTIOkresní soud v Sokolově vyhověl návrhu na osvojení zletilé osoby, protože osvojitel pečoval o ni jako o své vlastní dítě již od dětství. Soud se opřel o § 847 odst. 1 písm. c) o. z., podle něhož je osvojení zletilé osoby možné, pokud osvojitel pečoval o ni v době nezletilosti. Osvojenkyně projevila souhlas s připojením osvojitelova příjmení k svému, což bylo potvrzeno i souhlasem manželky osvojitele. Rozhodnutí se týkalo právních následků osvojení pro osvojenkyni a její potomky, kteří souhlasili s osvojením.
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele osvojenec: celé jméno osvojenkyně, narozená dne datum bytem adresa osvojenkyně děti osvojence: jméno příjmení, datum narození bytem adresa osvojenkyně nezletilý jméno příjmení, narozen datum bytem adresa osvojenkyně zastoupeného opatrovníkem – územní celek pro: návrh na osvojení zletilé osoby
I. Zletilá celé jméno osvojenkyně, rozená příjmení, datum narození, dcera matky jméno příjmení, narozené datum je od právní moci tohoto rozsudku osvojenkyní navrhovatele celé jméno osvojitele, narozeného datum.
II. Určuje se, že osvojení má právní následky pro jméno příjmení, narozeného datum a pro jméno příjmení, narozeného datum.
III. Osvojenkyně celé jméno osvojenkyně bude nadále užívat příjmení celé jméno osvojenkyně anonymizováno.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Osvojitel požádal návrhem ze dne datum o osvojení celé jméno osvojenkyně. Návrh odůvodnil tím, že uzavřel v roce rok manželství s jméno příjmení, matkou osvojenkyně, kterou společně vychovávali. Od počátku jej brala za otce, s biologickým otcem jméno příjmení ve styku nebyla. O osvojení se navrhovatel pokoušel již v době nezletilosti osvojenkyně, ale biologický otec nedal souhlas. Biologický otec zemřel, a proto nyní hodlá navrhovatel osvojit svoji dceru jméno.
2. Osvojenkyně celé jméno osvojenkyně se k návrhu na osvojení připojila.
3. Navrhovatel doplnil, že se od jejích 3 měsíců se o ni staral jako o vlastní, bere ji za svoji dceru a vytvořilo se mezi nimi silné citové pouto. Biologický otec osvojenkyně zemřel. Matka osvojenkyně s osvojením vyslovila souhlas.
4. Osvojenkyně uvedla, že navrhovatel jí byl vždy otcem, společně s matkou jí vychovával a mají vztah otce a dcery. S biologickým otcem se nestýkala, byl pro ni cizí člověk.
5. Jelikož účastníci učinili tvrzení osvojitele nespornými, považoval je soud za svá skutková zjištění, ze kterých vycházel i při právním posouzení věci.
6. Osvojenkyně prohlásila, že se v roce rok se provdala za jméno příjmení, manželství bylo rozvedeno Okresním soudem v Sokolově ke dni datum. Z manželství se narodil syn jméno příjmení. Z partnerského vztahu s jméno příjmení, narozeným datum, se narodil syn jméno příjmení, datum narození. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel soud jistil, že osvojenkyně je od datum rozvedená.
7. Navrhovatel při jednání uvedl, že de facto od narození jméno žil s ní a její matkou ve společné domácnosti a po celou dobu považuje jméno za svoji dceru. Osvojenkyně celé jméno osvojenkyně uvedla, že navrhovatele považuje za svého otce a vždy s ním měla perfektní vztah. Dále uvedla, že má zájem, aby vedle svého příjmení mohla užívat i příjmení navrhovatele. Svědkyně jméno příjmení uvedla, že je matkou osvojenkyně a manželkou navrhovatele. S biologickým otcem osvojenkyně se po rozvodu nestýkali, nyní již není na živu. Navrhovatel byl pro jméno otcem, který ji od mala vychovával, a na kterého se může ve všech ohledech spolehnout. Vyjádřila souhlas s rozhodnutím navrhovatele osvojit jméno i s připojením osvojitelovo příjmení k jejímu příjmení.
8. Podle ustanovení § 847 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) lze zletilého osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti.
9. Podle ustanovení § 852 o. z., má osvojení právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.
10. Podle ustanovení § 806 odst. 1 o. z., dosáhlo-li osvojované dítě alespoň dvanácti let, je třeba vždy jeho osobního souhlasu, ledaže je mimo jakoukoli pochybnost, že by byl postup požadující osobní souhlas osvojovaného dítěte v zásadním rozporu se zájmy dítěte, nebo že dítě není schopno posoudit důsledky souhlasu. 11. příjmení jméno i syn jméno před soudem uvedli, že celé jméno osvojitele je jejich děda, za samozřejmé považují, že se na dědu mohou spolehnout. Oba synové dali po poučení soudu o účelu, obsahu a důsledcích souhlasu s osvojením k osvojením matky jméno navrhovatelem celé jméno osvojitele souhlas. Nezletilý jméno byl v řízení zastoupen opatrovníkem územní celek, který před soudem uvedl, že osvojení je v souladu se zájmy nezletilého.
12. Podle ustanovení § 851 odst. 1,2 o. z. nemá osvojení zletilého vliv na jeho příjmení. Souhlasí-li s tím osvojitel, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení k svému příjmení; trvá-li manželství osvojitele a mají-li manželé společné příjmení, vyžaduje se souhlas i druhého manžela.
13. V daném případě bylo zjištěno, že zákonné podmínky pro osvojení zletilé osoby byly splněny. Osvojitel pečoval o osvojenkyni již v době její nezletilosti, když zároveň byl manželem její matky. Mezi osvojitelem a osvojenkyní existují vztahy odpovídající vztahům mezi otcem a dcerou. Osvojitel pečoval o osvojenkyni o jejích 3 měsíců jako o své vlastní dítě. Nebylo jištěno, že osvojení by bránily odůvodněné zájmy rodičů osvojenkyně. Její matka žije ve spokojeném manželském soužití s osvojitelem, biologický otec osvojenkyně zemřel dne datum. Osvojenkyně je rozvedená, nebyl proto vyžadován souhlas k osvojení jejím manželem (§ 850 odst. o. z.). Soud návrhu osvojitele vyhověl, když tímto rozhodnutím de facto potvrdil stávající stav i v rovině právní. Protože výslovný souhlas s osvojením své matky dal i syn jméno příjmení a syn jméno příjmení, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením o právních následcích i pro jejich osobu. O příjmení osvojenkyně bylo rozhodnuto podle § 851 odst. 2 o. z., když osvojenkyně projevila vůli připojit ke svému příjmení osvojitelovo příjmení a osvojitel i jeho manželka s tím souhlasili.
14. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 o. s. ř., když návrhu, ke kterému se osvojenkyně připojila, bylo vyhověno a žádnému z účastníků náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť se účastníci odvolání výslovně vzdali bezprostředně po vyhlášení rozsudku.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.