33 C 252/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci pro zaplacení 1 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 050 Kč od 6. 2. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 050 Kč s úrokem z prodlení od 6. 2. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne datum přepravních služeb společnosti právnická osoba, a to ve vlaku číslo mezi stanicemi obec a obec na anonymizováno, čímž se bezdůvodně v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle Tarifu anonymizována dvě slova pro vnitrostátní přepravu osob, a to v částce 50 Kč. Za porušení § 7 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, byla žalovanému vyměřena přirážka 1 000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách a Tarifem anonymizována dvě slova pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. právnická osoba tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 050 Kč.

2. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z doložené smlouvy o postoupení pohledávek. právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným dne datum právnická osoba anonymizována dvě slova, která ji následně dne datum postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 3. 2020.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 10 P 126/95-250 ze dne 20. 4. 2017 omezen ve svéprávnosti tak, že není schopen právních jednání v žádných záležitostech, s výjimkou právních jednání v běžných záležitostech každodenního života a k zastupování mu byla jmenována opatrovnicí jméno příjmení, narozené datum.

4. Účastníci se k jednání nedostavili, z jednání se neomluvili, nepožádali o jeho odročení, a proto byla věc podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána v jejich nepřítomnosti.

5. Žalobkyně k žalobě doložila smlouvu o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky s předžalobní výzvou ze dne 20. 3. 2020 včetně dokladu o odeslání, potvrzení o nedodržení SPPO/hlášen, Oznámení o závadách, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný dne datum cestoval vlakem číslo bez platné jízdenky a jízdenku si odmítl zakoupit i ve vlaku.

6. Na základě doložených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný dne datum cestoval vlakem číslo mezi stanicemi obec a obec anonymizována dvě slova bez platné jízdenky, čímž porušil Smluvní přepravní podmínky anonymizována dvě slova. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni cenu jízdného 50 Kč spolu s přirážkou k jízdnému ve výši 1 000 Kč, když smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávky na žalobkyni.

7. Žaloba byla shledána jako důvodná a nárok je odůvodněn ustanovením § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovaný porušil povinnosti stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (§ 37) a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§ 7 a § 15). Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

8. V souladu s citovanými právními předpisy a smluvními přepravními podmínkami anonymizována dvě slova pro veřejnou osobní přepravu je žalovaný povinen uhradit žalobkyni cenu jízdného ve výši 50 Kč dle tarifu anonymizována dvě slova a přirážku k jízdnému, která dle tarifu činí 1 000 Kč. Splatnost pohledávky nastala 5. 2. 2019. Protože žalovaný jízdné a přirážku neuhradil, dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník právo na úhradu úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu včetně příslušenství vyhověl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 050 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

10. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Podmínka peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna, v daném případě soud dospěl k závěru, že byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z činnosti soudu je znáno, že jen od začátku roku číslo bylo podáno šest žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin (např. ve věci sp. zn. 11 C 357/2021, 10 C 343/2021, 33 C 310/202, 7 C 291/2021, 10 C 323/2021 a další). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.