33 C 27/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 21 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 450 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 450 Kč od 26. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá zaplacení částky 9 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 14 300 Kč od 20. 7. 2021 do 25. 10. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 4 450 Kč od 26. 10. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 850 Kč od 26. 10. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 780,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 600 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokuty v částce 7 500 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 21 800 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdce) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejíž přílohu tvoří předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru. Na základě smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované v hotovosti úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaná převzala při podpisu smlouvy, což stvrdila svým podpisem a zavázala se jej uhradit spolu s příslušenstvím ve výši 10 350 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy splatném při uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek, tedy v celkové výši 25 350 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Pohledávka za žalovanou byla smluvně postoupena na žalobkyni. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, na svůj závazek uhradila částku 10 450 Kč. Žalovaná ke dni splatnosti poslední splátky, tj. do 13. 6. 2019 úvěr řádně nesplatila a v důsledku prodlení žalované vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 27 318,29 Kč a skládá se z: - nesplacené jistiny 14 300 Kč - nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku 240 Kč - nesplaceného poplatku za správu úvěru 195 Kč - nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek 165 Kč - postoupeného sankčního poplatku 1 250 Kč - postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč - postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 3 168,29 Kč - postoupené smluvní pokuty 7 500 Kč. Žalobkyně žalobou neuplatňuje postoupené sankční poplatky, postoupené paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Předmětem žaloby je: - nesplacená jistina 14 300 Kč - nesplacený kapitalizovaný smluvního úroku 240 Kč - nesplacený poplatek za správu úvěru 195 Kč - nesplacený poplatek za hotovostní výběr splátek 165 Kč - kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 780,86 Kč z částky 14 300 Kč od 14. 6. 2019 do 11. 6. 2021 - účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč - smluvní pokuta 7 500 Kč. Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 14 300 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení. K nároku na přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 256 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o náklady dle ceníku, a to za odchozí dopis 39 Kč a osobní návštěvu pracovníka věřitele u dlužníka v částce 217 Kč. Ke smluvní pokutě žalobkyně uvedla, že je požadována ku prospěchu dlužníka za zkrácené období, a to za období od 14. 6. 2019 do 19. 11. 2020 z jistiny pohledávky 14 300 Kč.

2. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, přestože byla k jednání řádně předvolána, nepožádala o odročení jednání, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků. Soud vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl dokazování žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru, smlouvou u úvěru ze dne [datum] [číslo] formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, předpisem splátek, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, potvrzením o úplatě, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, notářským zápisem ze dne 27. 9. 2018, (sp. zn. NZ 1054/2018), oznámením o postoupení pohledávky, výzvou k úhradě dlužné částky vypočtené ke dni 17. 8. 2021, výzvou zástupce žalobkyně k úhradě dluhu do 22. 9. 2021a předžalobní výzvou ze dne 18. 10. 2021.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se zavázal poskytnout žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10 950 Kč, tedy v celkové výši 25 950 Kč. Dlužná částka měla být splacena žalovanou ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr kde ni splatnosti poslední splátky, tedy do 13. 6. 2019 řádně nesplatila, dle tvrzení žalobkyně uhradila na svůj závazek celkem částku 10 450 Kč. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je svobodná a žije v domácnosti sama spolu s nezletilým dítětem, dále uvedla své příjmy ve výši 15 483 Kč měsíčně a výdaje ve výši 11 600 Kč. K žádosti doložila výplatní pásky, pracovní smlouvu, čestné prohlášení a smlouvy k výdajům. Ve Smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení s tím, že souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdce žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], tuto smlouvu předložila žalobkyně i včetně přílohy tvořící seznam postupovaných pohledávek a potvrzení o přijetí platby za postoupené pohledávky. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno postupitelem. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 18. 10. 2021, která byla dne 20. 10.2 021 předána k poštovní přepravě. Smluvní pokuta byla vyúčtována z nesplacené jistiny 14 300 Kč za dobu od 14. 6. 2019 do 19. 11. 2020 ve výši 7 500Kč.

5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“) a z § 2395 o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen zákon„ o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.

11. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalované před uzavřením smluv, pouze uvedla, že smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, do které žalovaná uvedla základní údaje o své osobě a dále o okolnostech vypovídajících o její finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru a správnost údajů stvrdila svým podpisem. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzována schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. Tento nedostatek mohl být zhojen v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení dle § 118a o. s. ř. nedostalo.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. V souzené věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, tedy nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů s cílem pouze vykázat údaje, které by na první pohled nasvědčovaly tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána byla a a vedla ke kladnému vyhodnocení. Důsledkem nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost posuzované úvěrové smlouvy.

15. Uvedená interpretace vyplývá i z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C 679/18.

16. Soud proto uzavřel, že posuzovaná spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., je absolutně neplatná a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

17. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 15 000 Kč má soud za prokázané. Žalované tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 15 000 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaná žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy uhradila celkem částku 10 450 Kč a žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 450 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal.

19. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 4 450 Kč od 26. 10. 2021 do zaplacení. Ohledně prodlení žalované dospěl soud k závěru, že žalovaná nebyla povinna plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě v dohodnutých splátkách. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky prostřednictvím oznámení o postoupení pohledávky, tedy na základě výzvy ze dne 5. 8. 2021, zjišťoval soud, kdy se tato výzva jako hmotněprávní jednání doslala do sféry dispozice žalované. Jelikož žalobkyně neprokázala odeslání oznámení o postoupení pohledávek, soud v daném případě považuje za výzvu k plnění žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku ze dne 18. 10. 2021, která byla dne 20. 10. 2021 předána k poštovní předpravě, a toto výzva se tedy nemohla do sféry dispozice žalované dostat dříve než 25. 10. 2021 (ust. § 573 o. z.), tedy od 26. 10. 2021 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z.

20. Ve zbývajícím rozsahu soud výrokem II. žalobu jako nedůvodnou zamítl, když jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla převážně neúspěšná, právo na náhradu nákladů by tedy náleželo žalované, které však náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.