33 C 279/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 5 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 200 Kč od 14. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 5 200 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 4 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 13. 12. 2023. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobkyně www., Anonymizováno, , kdy žalovaná vyplnila registrační údaje ve formuláři, následně provedla ověřovací platbu ve výši 1 Kč ze svého osobního bankovního účtu. Žalobkyně poskytla žalované úvěr dne , datum, , a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , který je totožný s bankovním číslem, ze kterého byla provedena ověřovací platba ve výši 1 Kč. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti, poskytnuté peněžní prostředky nevrátila a dostala se do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k datu splatnosti uhradit žalobkyni smluvní úrok v kapitalizované výši 1 200 Kč. Žalovaná částka 5 200 Kč se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 4 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 1 % denně z jistiny za dobu čerpání úvěru v kapitalizované výši 1 200 Kč. O úhradu dluhu byla žalovaná upomínána, naposledy pak předžalobní upomínkou ze dne 10. 5. 2024.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila.

3. Žalobkyně k žalobě doložila smlouvou o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, , potvrzení o provedené platbě, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně včetně dokladu o předání k poštovní přepravě.

4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr, který je specifikován v žalobním tvrzení, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobní tvrzení prokazuje smlouva o úvěru – , Anonymizováno, půjčka a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Tyto listiny dokládají výši poskytnutého úvěru, výši sjednaného úroku, ujednání o smluvních pokutách (které nejsou předmětem této žaloby), ujednání o termínu splatnosti. Potvrzení o provedené platbě dokládá, že žalobkyně poukázala na účet žalované dne , datum, částku 4 000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná na svůj dluh neuhradila před podáním žaloby ničeho.

5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „o. z.“) z ustanovení § 2395 a násl. o. z.

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Mezi žalobkyní a žalovanou byla Smlouvou uzavřena smlouva o úvěru, ne jejímž základy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit jistinu úvěru včetně kapitalizovaného úroku ve lhůtě stanovené Smlouvou. Ve Smlouvě byl sjednán úrok ve výši 1 % denně z dlužné jistiny, který se zároveň promítl do vysoké roční procentní sazby spotřebitelského úvěru ve výši 2 334 %. Vysokou úrokovou sazbu a roční procentní sazbu nákladů spotřebitelského úvěru soud v projednávaném případě akceptuje, neboť se jedná o specifický úvěrový vztah, tzv. mikroúvěr, poskytnutý v řádu několika tisíců na velmi krátkou dobu, odměna za poskytnutí úvěru je pevně stanovena (viz např. rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 17 Co 271/2020-112, odstavec 13). V daném případě žalobkyně prokázala, že žalované poskytla přislíbené peněžní prostředky, které dle smlouvy nebyly vráceny.

9. Žalovaná byla v řízení zcela pasivní, existenci žalované pohledávky nepopřela.

10. V souladu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 ze dne 27. 9. 2023 soud konstatuje, že ačkoliv se žalobkyně důsledně nezaobírala otázkou prověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru, nelze shrnout, že žalovaná nebyla schopná úvěr splácet. Dle výše uvedeného rozhodnutí platí, že smlouvu nelze považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele, musí být postaveno na jisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet.

11. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závětu, že žaloba je důvodná. Žalobkyně má právo na vrácení poskytnuté úvěrové jistiny ve výši 4 000 Kč spolu s úrokem v kapitalizované výši 1 200 Kč, tedy na zaplacení částky 5 200 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovanou výrokem I. zavázal, a to včetně příslušenství, jež tvoří úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.,12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 200 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

13. Při stanovení výše uvedené odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. a. t., ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů.