33 C 28/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 17 545,82 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20. 1. 2021 domáhal přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu dle § 2 290 zákona č. 89/20112 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), byť petit žaloby zní na určení neplatnosti. Žalobu odůvodnil tím, že počátkem prosince 2020 obdržel od žalovaného výpověď z nájmu bytu [číslo] nacházejícího se v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec], datovanou dnem [datum] z důvodu porušení povinností nájemce hrubým způsobem spočívajícím v tom, že údajně a opakovaně porušuje článek [číslo] nájemní smlouvy týkající se dodržování povinností stanovených domovním řádem a článek čl. 11 nájemní smlouvy, když má údajně působit škodu pronajímateli i dalším uživatelům ničením společné části domu, popřípadě znečišťováním. Dále uvedl, že výpověď nepovažuje za oprávněnou, s uvedenými důvody nesouhlasí, neboť v období po obdržení výzvy ze dne 17. 7. 2020, převzaté dne 25. 7. 2020 zodpovědně přistoupil k odstranění výše zmíněného jednání. Dále uvedl, že před obdržením výzvy u něj byla opakovaně policie, ne však kvůli jeho osobě, ale osobám, která byli u žalobce na návštěvě a chovali se hlučně. Za dvacet let, co žije v nájemním bytě, neměl žalobce nikdy výše zmíněné problémy, nájemné a služby spojené s užíváním bytu hradí řádně a včas.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že v jarních měsících 2020 obdržel upozornění Policie ČR na rodinu„ Kokyovců“, kteří se dopouštějí přestupků na úseku proti veřejnému pořádku a občanskému soužití. Na základě tohoto upozornění byla žalobci odeslána v červenci 2020 výzva k odstranění závadného chování. Poté 2. 11. 2020 obdržel žalovaný dvě oznámení, obě obsahující stížnosti na žalobce podepsané celkem pěti osobami z domu, kteří žádají o pomoc. Při jednání soudu žalovaný doplnil, že další stížnost, sepsanou nájemníky vchodu [ulice a číslo], obdržel dne 29. 3. 2021. Jedná se o dlouhodobé problémy, které jsou již i z doby, kdy byl žalobce nájemníkem bytu ve vedlejším vchodu.

3. Žalobce popřel, že by měl problémy s dalšímu obyvateli domu, uvedl, že v bytě bydlí sám a v domě nepořádek nedělá.

4. Účastníci prohlásili za nesporné, že dne [datum] uzavřeli nájemní smlouvu na dobu neurčitou, na jejímž základě žalobce užíval byt [číslo] na adrese [adresa žalobce]. Do 15. 1. 2020 žalovaný užíval na základě nájemní smlouvy ze dne 2. 1. 1998 byt [číslo] na adrese [adresa žalobce], tento nájemní vztah byl ukončen dohodou. Žalobce obdržel 25. 7. 2020 výzvu ze dne 17. 7. 2020 k odstranění závadného chování a počátkem prosince obdržel výpověď z nájmu bytu.

5. Spornou skutečností zůstalo, zda v období od doručení výzvy, tedy od 25. 7. 2020 do udělení výpovědi z nájmu bytu (26. 11. 2020) docházelo ze strany žalobce k opakovanému porušení povinností vyplývajících z nájmu a zda takové případné jednání žalobce je důvodem pro udělení výpovědi z nájmu bytu dle § 2288 o. z.

6. Z provedených důkazů soud bylo po skutkové stránce zjištěno, že žalovaný dal žalobci dopisem ze dne [datum] výpověď z nájmu bytu s výpovědní dobou 3 měsíce. Žalovaný výpověď odůvodnil tím, že žalobce jako nájemce hrubě porušuje nájemní smlouvu, tedy nedodržuje povinnosti stanovené domovním řádem, kdy opakovaně ruší noční klid, dopouští se opakovaně přestupků na úseku proti veřejnému pořádku a občanskému soužití, porušuje čl. 11 nájemní smlouvy, když působí škodu jak pronajímateli, tak i uživatelům dalších prostor, kdy bezdůvodně ničí společné části domu popřípadě je znečišťuje, neprovádí úklid společných částí domu, apod. Z výpovědi bylo dále zjištěno, že výzvou ze dne 17. 7. 2020 byl žalovaný vyzván v souladu s občanským zákoníkem k odstranění závadného chování, tedy upuštění od výše popsaného jednání s upozorněním na případnou výpověď z nájmu bytu. Současně ve výpovědi poučil žalobce o možnosti podat proti výpovědi námitky a návrh k soudu na přezkoumání její oprávněnosti a vyzval k součinnosti při předání bytu. Námitky žalobce uplatnil vůči žalovanému písemně dopisem ze dne 7. 12. 2020. Dne sepsali nájemními v domě stížnost adresovanou na [stát. instituce], ve které upozornili na problémy s rodinou žalobce, zejména nerespektování základních pravidel soužití a žádali zjednání nápravy. Dále žalobce obdržel stížnost od nájemnice [jméno] [příjmení], s jejíhož obsahu vyplývá, že rodina žalobce nechápe a nerespektuje žádná pravidla, znečišťují společné prostory, obtěžují hlasitou hudbou, vzájemnými šarvátkami a došlo i na opakované slovní napadání a výhružky stěžovatelky. Další žádost obyvatelů vchodu [ulice a číslo] [obec] o vyřešení sousedského soužití obdržel žalovaný 29. 3. 2021. Obsah stížnosti svědky [příjmení] potvrdila i v rámci svědecké výpovědi, ze které mimo jiné vyplynulo, že kvůli rodině [příjmení] se v domě často střídají nájemními, kvůli nim se stěhují a pokud by měla možnost, tak by se i ona raději přestěhovala. Stížnosti obyvatel domu na nevhodné chování žalobce a jeho rodiny potvrdila také svědkyně [příjmení], zaměstnankyně [příjmení] bytové, která má na starost byty na adrese [adresa žalobce]. Vypověděla, že stěžovatelé zmiňovali popíjení alkoholu již v dopoledních hodinách, ničení majetku, nepořádek ve společných prostorách, hlučné chování, nevhodné verbální osočování nájemníků, vulgární oslovování. Z upozornění Policie ČR č.j. KRPK-25178-6/P 2020 [číslo] ze dne 9. 4. 2020 bylo zjištěno, že policie zpozornila [příjmení] bytovou, že v bytové jednotce [číslo] v ul. [ulice a číslo], kde žije rodiny [příjmení], se tato opakovaně dopouští přestupků na úseku proti veřejnému pořádku a občanskému soužití, kdy především vyhrožují a nadávají dalším nájemníkům v domě. Policie ČR k dotazu soudu sdělila k osobě žalobce ([celé jméno žalobce], [datum narození]), že jmenovaný byl projednáván za rok 2020 v těchto případech: dne 2. 3. 2021 přestupek proti občanskému soužití a majetku – označen jako možný pachatel, nebylo prokázáno, věc byla odložena; dne 3. 4. 2020 přestupek proti občanskému soužití a majetku – uložena pokuta příkazem na místě nezaplaceným. K osobě žalobce a jeho rodině sdělila Policie ČR dne 9. 7. 2021, že se jedná o velice problémovou rodinu opakovaně porušující pravidla slušného chování, téměř všichni pravidelně popíjejí alkoholické nápoje a jsou opakovaně řešení policií ČR z důvodu jejich protiprávních jednání. Z výsledku šetření Policie ČR, č. j. KRPK – [číslo] 2020 [číslo] ze dne 9. 4. 2020, bylo zjištěno, že se žalobcem [celé jméno žalobce], [datum narození] a s [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], byl projednán přestupek proti občanskému soužití tím, že dne 2. 4. 2020 v době od 22.00 hod. do 21.00 hod. vyhrožovali újmou na zdraví sousedce paní [jméno] [příjmení]. Žalobci [celé jméno žalobce] byla uložena bloková pokuta ve výši 1 000 Kč. K dalšímu slovnímu útoku a vyhrožování na paní [příjmení] došlo dne 20. 4.2021 a dle výsledku šetření Policie ČR se tohoto protiprávního jednání měla dopustit [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalobce]. Dále pak Policie ČR sdělila, že dne 8. 7. 2021 byl na adrese [adresa žalobce] proveden opakovaný zásah, a to v souvislosti se spáchaným protiprávním jednáním dětí žalobce žijících s ním ve společné domácnosti, které spočívalo v rušení nočního klidu a neuposlechnutí výzvy úřední osoby. V souvislosti s tímto protiprávním jednáním bylo mna místě uloženo sedm pokut sedmi různým osobám zdržujícím se v bytě [celé jméno žalobce].

7. Žalobce popřel veškeré skutečnosti zjištěné z provedených důkazů, stížnosti považuje za nesmyslné, neboť s nikým v domě spory nemá, vše označuje za lež a špínu proti jeho osobě. Ohledně zásahů Policie uvedl, že se nejednalo o zásah v jeho bytě, a le v bytě syna [jméno], který má byt v patře nad ním, rovněž tak pokuta měla být uložena jeho synovi, nikoliv žalobci.

8. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2286 a násl. o. z.

9. Podle § 2290 o. z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

10. Podle § 2288 o. z. může pronajímatel vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.

11. Podle § 2291 o. z. má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu, poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

12. Zvlášť závažné porušení povinností dosahuje vyšší intenzity než (pouhé) hrubé porušení povinností ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. a), které opravňuje pronajímatele toliko k výpovědi nájmu v tříměsíční výpovědní době.

13. V daném případě dal žalovaný žalobci výpověď s tříměsíční výpovědní dobou podle § 2288 odst. 1 o. z. pro hrubé porušování povinností vyplývajících z nájmu.

14. Občanský zákoník výslovně označuje za hrubé porušení nájemcových povinností dání bytu nebo jeho části do podnájmu bez souhlasu pronajímatele (§ 2276). Další případy hrubého porušení je třeba dovodit z judikatury použitelné i ve vztahu k občanskému zákoníku. Mimo jiné je za hrubé porušení nájemcových povinností považováno i opakované nedodržení pravidel obvyklých pro chování v domě nebo rozumných pokynů pronajímatele (§ 2256), které může spočívat např. v obtěžování ostatních nájemců nad míru přiměřenou poměrům různými imisemi (např. nadměrným hlukem, pachem, hmyzem, nečistotami, neadekvátním chovem zvířat), v slovních či dokonce fyzických útocích vůči ostatním nájemcům nebo vůči pronajímateli.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že výpověď má všechny zákonné náležitosti a byla dána oprávněně, neboť bylo prokázáno, že k porušení povinnosti, zakládající výpovědní důvod, došlo, neboť žalobce opakovaně a dlouhodobě porušoval povinnosti nájemce užívat byt řádně, tím, že vpouštěl do domu osoby, které obtěžovaly ostatní nájemce, rušil noční klid, ze strany jeho a jeho rodinných příslušníků došlo k opakovaným slovním útokům na obyvatele domu. O opakovanosti popsaného závadného chování svědčí jak svědecká výpověď svědkyně [příjmení], ale zejména pak opakované zásahy Policie ČR ve vchodě na adrese [adresa žalobce] proti žalobci, případně jako rodinným příslušníkům. Není pochyb o tom, že toto opakované protiprávní jednání má výrazný vliv na klidné soužití v domě. V celkovém kontextu jednotlivé důkazy odůvodňují výpovědní důvod, který žalovaný použil proti žalobci. Soud proto žalobu zamítl.

16. Byť pro výpovědní důvod podle § 288 odst. 1 o. z. je dostačující hrubé porušování povinností vyplývajících z nájmu, dospěl soud na základě provedeného dokazování k závěru, že ač jednotlivé skutky nedosahují intenzity zvlášť závažného porušení, ve své souhrnu intenzitu závažného porušení povinností nájemce naplňují a žalovaný by byl oprávněn dát žalobci i výpověď dle § 2291 o. z. bez výpovědné doby, když výpovědi předcházela neúspěšná výzva nájemci, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popř. odstranil protiprávní stav. Na rozdíl od okamžité výpověď dle § 2291 o. z. není k výpovědi podle § 2288 odst. 1 o. z. zaslání výzvy nájemci nezbytným předpokladem.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 545,82 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 500,68 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 4. 2021 náhrada 433,56 Kč za 40,2 ujetých km v částce 233,56 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,2 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 7. 2021 náhrada 633,56 Kč za 40,2 ujetých km v částce 233,56 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,2 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 5. 8. 2021 náhrada 433,56 Kč za 40,2 ujetých km v částce 233,56 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,2 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 500,68 Kč ve výši 3 045,14 Kč.