33 C 291/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO číslo sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno . sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Anonymizováno bytem Anonymizováno pro zaplacení 61 823,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 31 823,64 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 293,75 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 842,55 Kč, s úrokem 22,62 % ročně z částky 30 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 15. 12. 2022 do 16. 6. 2023, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Obvodního soudu pro Prahu 9 domáhala proti žalované zaplacení částky 61 823,64 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce“), a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 36 303 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 24 177 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,62 % ročně sjednanou ve smlouvě o úvěru, částku za zpracování ve výši 1 500 Kč a částku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 8 386 Kč a pojištění v částce 2 340 (dále jen „poplatek“). Celkovou dlužnou částku 66 303 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 78týdenních splátkách po 851 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 12. 2022. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny. Ke dni 28. 10. 2020 činila dlužná jistina 30 000 Kč a dlužný poplatek částku 36 303 Kč. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaná celkem neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla společností , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Po postoupení pohledávky nebylo též ze strany žalované uhrazeno ničeho. Žalovaná částka 61 823,64 Kč představuje dle žaloby jistinu ve výši 30 000 Kč a dlužnou částku poplatku ve výši 31 823,64 Kč. Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 6 842,55 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 5 293,75 Kč, úroků ve výši 22,66 % ročně z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.

2. Obvodní soud pro Prahu 9 návrhu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 14. 8. 2023, proti kterému podala žalované v zákonné lhůtě odpor.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že nemá s dluhem nic společného, neboť byla k uzavření smlouvy o úvěru donucena pod nátlakem pana , jméno FO, . V době uzavření smlouvy žila s panem , jméno FO, , který vše organizoval a domlouval. Dále uvedla, že byla nucena lhát o tom, že je zaměstnána, přestože byla od 1. 6. 2020 vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Poskytovatel úvěru si tuto skutečnost nijak neověřil. Veškeré peníze z úvěru použil pan , jméno FO, pro svoji potřebu, především na koupi vozidla Škoda Octavia. Pan , jméno FO, se ke všemu doznává a bere veškerou zodpovědnost na sebe, a proto žalovaná žádala, aby dlužná částka se všemi poplatky, úroky, výdaji a náklady byla vymáhána po třetí osobě, která dluh a celou danou situaci zavinila, tedy po panu , jméno FO, .

4. Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 12. 10. 2023 vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc byla postoupena Okresnímu soudu v Sokolově jako soudu místně příslušnému.

5. Žalobkyně k námitkám žalované uvedla, že tvrzení žalované jsou obecná a ničím nepodložená. Žalovaná smlouvu podepsala a při podpisu smlouvy ze dne , datum, předložila svůj občanský průkaz. Žalovaná převzala v hotovosti celou částku sjednané zápůjčky a svým podpisem převzetí celá částky zápůjčky potvrdila.

6. Podáním ze dne 5. 2. 2024 žalovaná podrobně popsala, jak ji pan , jméno FO, donutil vzít si půjčku od nebankovní společnosti, když banky by jí půjčku neposkytly. Dále namítala, že i mnohé nebankovní společnosti by si ověřily její solventnost, zjistily by si rozhodné informace a nebankovní úvěr by z důvodu nesolventnosti neposkytly. Byl to pan , jméno FO, , který žalobkyni uvedl v omyl, když ji utvrzoval, že vše řádně platí. Pan , jméno FO, se žalobkyní manipuloval a zneužil její naivity a důvěřivosti a zadlužil ji. V únoru 2021 zjistila, že s panem , jméno FO, otěhotněla, dne 12. 4. 2021 nastoupil pan , jméno FO, do výkonu trestu odnětí svobody a zanechal ji gravidní na ulici a bez prostředků. Dále popsala svoji současnou finanční situaci, kdy je závislá na sociálních dávkách. Pan , jméno FO, alespoň přispívá na domácnost a nyní se snaží své činy odčinit. Pan , jméno FO, své dluhy uznává. K podání doložila listinu podepsanou panem , jméno FO, z jejíhož obsahu vyplývá, že pan , jméno FO, se zavazuje zaplatit veškeré dluhy a závazky mimo jiné ke společnosti , právnická osoba, – , právnická osoba, ., které si vzal na slečnu , jméno FO, , která s dluhy nemá nic společného. Uvedl, že měl v úmyslu slečnu , jméno FO, využít, co nejvíce ji zadlužit a opustit, proto si na ni bral různé nebankovní půjčky, tarify a příslušenství od různých telekomunikačních společností a vše využíval výhradně on. Jeho smýšlení se změnilo, když mu slečna , jméno FO, porodila dceru, proto chce nyní plně nést odpovědnost za své činy. Uznává svůj dluh a žádá, aby dlužná částka včetně všech poplatků byla vymáhána proti jeho osobě.

7. Žalovaná se k nařízenému jednání se nedostavila, přestože byla k jednání řádně předvolána, nepožádala o odročení jednání, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalované.

8. Soud provedl dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , zákaznickou kartou klienta ze dne , datum, , přehledem plateb ke smlouvě č. , číslo, (tabulka umoření), smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022, předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 1. 6. 2023 včetně dokladu o odeslání.

9. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav:Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru s odkazem na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Za nedílnou součást smlouvy prohlásily její strany smluvní podmínky uvedené na zadní straně smlouvy. Ze smlouvy bylo zjištěno, že uvedená společnost žalované poskytla částku 30 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalovaná se zavázala za půjčku uhradit poplatek 36 303 Kč včetně pojištění, tedy celková částka k úhradě činila 63 303 Kč. Způsob splacení uvedené částky byl sjednán tak, že žalovaná měla dluh zaplatit v 78týdenních splátkách po 851 Kč. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně neuhradila na dluh ničeho. Soud dále zjistil, že žalobkyně a společnost , právnická osoba, uzavřeli dne , datum, Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce specifikovaných v Příloze č. 1 k této smlouvě. Z uvedené Přílohy č. 1 vyplývá, že se jednalo i o pohledávku za žalovanou ze smlouvy č. , číslo, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022, v němž byla zároveň vyzvána k úhradě pohledávky ve výši 85 226,46 Kč bez příslušenství. O zaplacení dlužné částky po jejím postoupení byla žalovaná vyzvána ještě prostřednictvím zástupce žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne 1. 6. 2023 předanou dne 2. 6. 2023 k poštovní přepravě, jak vyplývá z doloženého podacího lístku.

10. V závěrečném návrhu žalobkyně navrhla žalobě vyhovět, když žalovaná ve svých vyjádřeních potvrdila, že finanční prostředky na základě smlouvy o úvěru obdržela a ničeho neuhradila.

11. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“) a z § 2390 a násl. o. z., ve spojení se č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“).

12. Podle § 2390 o. z. vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

13. Podle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR. Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.

18. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalované požadovaný úvěr splácet, zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavření smlouvy, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Žalovaná před uzavřením smlouvy svým podpisem potvrdila, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku, a že si je vědoma, že tyto informace , právnická osoba, ověřil a vyhodnotil.

19. Žalobkyně k žalobě doložila zákaznickou kartu, ve které jsou zaznamenána pouze informace získané od žalované. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná pracovala u zaměstnavatele , právnická osoba, . s čistým příjmem 18 626 Kč a uvedla další čistý příjem domácnosti 15 000 Kč a odhadované měsíční výdaje 9 500 Kč. Dále je uvedeno, že doložila pracovní smlouvu (, datum, ). Dále je v zákaznické kartě zaznamenáno, že žalovaná je svobodná a nemá žádnou vyživovací povinnost. Dokumenty, ze kterých by bylo možné ověřit příjmy a výdaje žalované a domácnosti, soudu doloženy nebyly. Podle soudu tedy není zřejmé, zda a jaké dokumenty nezbytné k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované byly právnímu předchůdci žalobkyně skutečně doloženy, a jaké údaje obsahovaly. Právní předchůdce žalobkyně tedy neměl příjmovou a výdajovou stránku domácnosti žalované řádně zjištěnou, když se spolehl pouze na údaje sdělené samotnou žalovanou. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by žalovaná byla prověřena prostřednictvím insolvenčního rejstříku bankovního i nebankovního registru klientských informací a s jakým výsledkem a z jakých konkrétních informací o majetkových poměrech žalované při poskytování úvěru právní předchůdce žalobkyně vycházel.

20. I když je v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru kladem důraz na informace získané přímo od spotřebitele, nelze těmito rozumět pouhá ničím nepodložená tvrzení spotřebitele o jeho finančních poměrech. Součástí odborné péče poskytovatele úvěruje je i taková obezřetnost, která zahrnuje také prověření (požadavek na doložení) tvrzení žadatele o úvěr. Žalobkyně nedoložila, zda byla zjišťována faktická výši příjmů a výdajů žalované. Žalobkyní tvrzené posouzení proběhlo pouze formálně, a to bez náležitých a dostatečných podkladů, když vycházela pouze z informací poskytnutých žalovanou. Takto získané údaje měly při zběžném a povrchním pohledu nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána. Žalovaná sice v řízení nevznesla námitku neplatnosti Smlouvy dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci , právnická osoba, (C 679/18), je však zřejmé, že Soudní dvůr Evropské unie jednoznačně deklaruje povinnost soudu zabývat se ex offo, tj. i bez námitky žalovaného, otázkou, zda věřitel posoudil náležitě úvěruschopnost žalovaného a pokud této povinnosti nedostál, vyvodit z takovéhoto porušení absolutní neplatnost smlouvy. V této věci má eurokonformní výklad národního práva (tedy ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru) přednost, čemuž přisvědčuje i novela uvedeného § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, kterou se s účinností od , datum, k neplatnosti smlouvy přihlédne i bez návrhu.

21. Přes poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. žalobkyně ke dni vyhlášení rozsudku nenavrhla důkazy potřebné k prokázání tvrzení o prověřování úvěruschopnosti žalovaného.

22. Soud má proto nadále za neprokázané, zda před poskytnutím úvěru k posouzení úvěruschopnosti žalované došlo.

23. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Je třeba zdůraznit, že se v daném případě jedná o spotřebitelský vztah, kdy žalobkyně, respektive její právní předchůdce jako poskytovatel úvěru má povinnost před poskytnutím úvěru náležitě prověřit poměry dlužníka – spotřebitele a posoudit jeho schopnost úvěr splácet. Úvěr smí být spotřebitele poskytnut pouze tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná.

26. V souzené věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, tedy nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, když posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto žalobkyní tvrzené posouzení proběhlo pouze formálně, a to bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem získat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána. Důsledku tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost posuzované úvěrové smlouvy.

27. Soud proto uzavřel, že posuzovaná spotřebitelská smlouva, které odporuje § 580 odst. 1 o. z., je absolutně neplatná, a to z důvodu neposouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí v rozporu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

28. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

29. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Žalované tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky ze smlouvy o zápůjčce ve výši 30 000 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se tedy jedná o bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Z obsahu žaloby i provedených důkazů bylo zjištěno, že na základě neplatné smlouvy žalovaná přijala od právního předchůdce žalobkyně částku 30 000 Kč, na úvěr neuhradila ničeho a vznikla jí tak povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč.

30. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení má v zásadě objektivní povahu, která však nevylučuje, aby výkon práva na jeho vydání byl shledán za určitých okolností odporující dobrým mravům.

31. S ohledem na skutečnost, že žalovaná uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru pod nátlakem ze strany svého partnera a s vyplacenými peněžními prostředky nemohla nakládat, tyto byly použity výhradně jejím partnerem a pro jeho osobní potřebu, zabýval se soud otázkou, zda tyto okolnosti odůvodňují posouzení žalobou uplatňovaného nároku jako rozporného s dobrými mravy a zda tedy s ohledem na korektiv dobrých mravů lze žalobkyni toto bezdůvodné obohacení přiznat.

32. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

33. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

34. Podle § 587 odst. 1 o. z. kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.

35. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

36. Z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1292/2021 vyplývá, že pokud z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vznikne bezdůvodné obohacení na straně osoby s psychosociálním postižením či omezenou svéprávností, jakožto osoby zranitelné, je třeba zvážit, zda je uplatněný nátok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s dobrými mravy. Podle citovaného nálezu by mohlo jít o situace, kdy poskytovatel úvěru poskytne úvěr spotřebiteli ze zištných důvodů, přestože ví, že takový spotřebitel není kvůli svému psychosociálnímu postižení nebo dokonce omezené svéprávnosti způsobilý uzavřít platnou úvěrovou smlouvu.

37. Soud však dospěl k závěru, že o takový shora uvedený případ v dané věci nejde. Žalobkyně, respektive její právní předchůdce neměl žádnou povědomost o tom, že žalovaná je osobou jednající pod vlivem svého partnera, v důsledku čehož by mohla předmětnou smlouvu uzavírat pod nátlakem. Na straně právního předchůdce žalobkyně nelze spatřovat ani byť sebemenší snahu o zneužití postavení žalované ze zištných důvodů, neboť o okolnostech, za kterých žalovaná smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavírala neměla žádné povědomí, s její situací neměla nic společného a tuto situaci tedy ani nemohl jakkoliv zneužít. Žalovaná nebyla v době uzavření smlouvy omezena ani zbavena svéprávnosti.

38. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že úvěrová smlouva je neplatná, žalobkyně má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., které není v rozporu s dobrými mravy, a proto soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 30 000 Kč.

39. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení. Ohledně prodlení žalované dospěl soud k závěru, že žalovaná nebyla povinna plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě v dohodnutých splátkách. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 1. 6. 2023, která byla dne 2. 6. 2023 předána k poštovní předpravě, a ve které byla stanovena lhůta k plnění do 16. 6. 2023, má žalobkyně od 17. 6. 2023 právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z.

40. Ve zbývajícím rozsahu soud výrokem II. žalobu jako nedůvodnou zamítl, když jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena.

41. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Protože poměr úspěchu a neúspěchu ve věci byl téměř shodný, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.