33 C 303/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro vydání věci

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni měřící zařízení (Plynoměr) výrobního č. , číslo, umístěné v bytové jednotce č. , číslo, na adrese , Adresa žalovaného, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku za účasti pověřeného zástupce žalobce.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému vydání věci – měřícího zařízení specifikovaného ve výroku I. Žalobu odůvodnila tím, že v odběrném místě č. EIC , číslo, , v bytové jednotce č. , číslo, na adrese , adresa, osadil účelem měření spotřeby plynu dodávaného žalovanému dne 15. 4. 2015 měřící zařízení výrobního čísla , číslo, , ve vlastnictví žalobce. Pro uvedené odběrné místo došlo k ukončení služeb distribuční soustavy dnem 7. 6. 2024. Požadavek na ukončení dodávky plynu s datem ukončení 7. 6. 2024 zadal obchodník s plynem. Žalobkyni se poté nepodařilo plynoměr demontovat, proto patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení distribuce plynu došlo k ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy do daného odběrného místa, což mělo za následek též ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Žalobkyně se o demontáž opakovaně pokusila, avšak bezvýsledně. Žalovaný jí tuto demontáž neumožnil provést, ačkoliv byl vyzván ke zpřístupnění měřícího zařízení za účelem jeho odebrání.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.

3. Žalobkyně k žalobě doložila Smlouvu o připojení k distribuční soustavě ze dne , datum, , doklad o osazení měřícího zařízení výrobního čísla , číslo, v odběrném místě na adrese , adresa, , oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 1. 7. 2024, Žádost o ukončení distribuce plynu, záznam o neúspěšném pokusu o odpojení dodávky pro neplacení ze dne 18. 6. 2024, záznam o neúspěšném pokusu o demontáž plynoměru dne 16. 7. 2024 a předžalobní upomínku ze dne 30. 9. 2024 zaslanou zástupcem žalobkyně včetně dokladu o předání k poštovní předpravě. Obsah těchto listin koresponduje se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými ve shora citované žalobě.

4. Na základě doložených listinných důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalobkyně jako provozovatel distribuce plynu osadila v odběrném místě žalovaného měřící zařízení – plynoměr výrobní číslo , číslo, , které je ve vlastnictví žalobkyně. Obchodník s plynem požádal o ukončení dodávky plynu z důvodu neplacení s požadovaným datem ukončení ke dni 7. 6. 2024. Ukončení dodávky nebylo možné provést z důvodu nepřístupnosti měřidla, účinky ukončení dodávky plynu nastaly ke dni 26. 6. 2024. Počínaje dne 27. 6. 2024 do dne provedení skutečné demontáže měřícího zařízení je další distribuce plynu kvalifikována jako neoprávněné distribuce. Žalobkyně se pokusila o demontáž plynoměru, což se jí pro absenci součinnosti žalovaného nezdařilo. Žalobkyni vzniklo právo na vydání měřícího zařízení.

5. Podle § 56 odst. 1 písm. c), e), f) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „EZ“), jsou účastníky trhu s plynem provozovatelé distribučních soustav, obchodníci s plynem a zákazníci.

6. Podle § 74 odst. 1 písm. a) EZ je neoprávněným odběrem plynu odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu.

7. Podle § 74 odst. 3 písm. d) EZ je neoprávněným odběrem plynu distribuce plynu bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

8. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 EZ má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu.

9. Podle § 71 odst. 1, 6 EZ odběr plynu je měřen měřicím zařízením. Výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

10. Podle § 71 odst. 8 EZ provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklad výrobce plynu, zákazníka nebo provozovatele zásobníku plynu zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení, na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.

11. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), může být ten, kdo věc neprávem zadržuje, vlastníkem žalován, aby ji vydal.

12. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že z důvodu neoprávněného odběru plynu, žalobkyně oprávněně vyzvala žalovaného k umožnění přístupu k měřícímu zařízení za účelem jeho demontáže. Žalovaný na opakované výzvy nereagoval, neumožnil demontáž měřícího zařízení, a proto má žalobkyně se žalobkyně důvodně domáhá ochrany svého vlastnického práva podle ust. § 1040 odst. 1 o. z. vydáním předmětného měřícího zařízení. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému vydat plynoměr výrobní číslo 7416028. Faktickou demontáž provede kompetentní pracovník žalobce.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 534 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.