33 C 330/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela pro: rozvod manželství

I. Manželství, které uzavřeli [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky] dne 11. 12. 1993 v [obec], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka podala u Obvodního soudu pro Prahu 4 návrh na rozvod manželství. V návrhu uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne 11. 12. 1993 před [anonymizována tři slova] [obec a číslo]. Z manželství se narodily tři děti [jméno] [příjmení] [celé jméno manžela], narozen [datum], [příjmení] [jméno] [celé jméno manžela], narozena [datum] a [jméno] [celé jméno manžela], narozena [datum]. Dále uvedla, že manželství je trvale rozvráceno, proti vůli manželky se manžel v roce 2002 odstěhoval do Německa, kam s sebou vzal i děti. Rozvrat manželství je trvalý a není možné očekávat obnovení manželského soužití.

2. Manžel se e- mailem ze dne 26. 5. 2023 z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, a proto byla věc projednána a rozhodnuta v jeho nepřítomnosti. K návrhu na rozvod uvedl, že o rozvod manželství požádal již v roce 2004 a manželství bylo rozvedeno v souladu s mezinárodním právem rodinným soudem v Ankaře dne 22. 5. 2008. Dále uvedl, že od 3. 8. 2008 je znovu ženatý. S dřívější manželkou [celé jméno manželky] je odloučen od ledna 2002 a nemají spolu žádný kontakt.

3. Protože jsou manželé občany různých států (manželka je státní občan České republiky, manžel je státní občan Turecké republiky), je ve sporu obsažen mezinárodní prvek a soud proto nejprve řešil otázku, zda k projednání žaloby je dána pravomoc českých soudů a otázku rozhodného práva.

4. Podle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen ZMPS) nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.

5. Pravomoc českých soudů je založena podle § 47 odst. 1 ZMSP, neboť manželka je státní občan České republiky.

6. Podle § 50 odst. 1 ZMPS se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.

7. Podle § 49 odst. 1 ZMPS se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.

8. Manželka má obvyklý pobyt na území České republiky, manžel má obvyklý pobyt na území Spolkové republiky Německo, a proto se podle § 50 odst. 1 a § 49 odst. 1 ZMPS řídí právní poměry právním řádem české republiky.

9. V řízení bylo zjištěno, že poslední společné bydliště manželů bylo na adrese [adresa]. Navrhovatelka je v současné době ve výkonu trestu odnětí svobody a před jeho nástupem žila mnoho let bez domova - na ulici. Manžel nemá na území České republiky pobyt, v současné době žije v Spolkové republice Německo. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka má trvalý pobyt evidován na adrese [adresa manželky]) obecným soudem navrhovatelky Okresní soud v Sokolově, který je podle § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.) místně příslušným k projednání a rozhodnutí ve věci návrhu na rozvod manželství.

10. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne 11. 12. 1993 před [anonymizována tři slova] [obec a číslo], u obou se jednalo o manželství první. Z Centrální evidence obyvatel bylo zjištěno, že navrhovatelka má evidován rodinný stav vdaná a za dobu trvání manželství se narodily čtyři děti, syn [jméno] [jméno] [celé jméno manžela], narozen [datum] (navrhovatelka chybně uvedla datum narození [datum]), syn [jméno] [příjmení] [celé jméno manžela], narozen [datum] (navrhovatelka v návrhu neuvedla), dcera [anonymizována dvě slova] [celé jméno manželky], [datum narození] (navrhovatelka chybně uvedla [příjmení] [jméno] [celé jméno manžela]) a dcera [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození] (navrhovatelka chybně uvedla [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození]). Děti narozené za trvání manželství jsou již zletilé.

11. Z výpovědí manželky bylo zjištěno, že manželství bylo uzavřeno dne 11. 12. 1993 v [obec], u obou se jednalo o manželství první. Manželé společně žili 12 let v Německu. Manžel hodně pracoval, manželé spolu trávili velmi málo času, a v důsledku toho se manželé odcizili. Manželka proto odešla zpět za rodiči do České republiky. Zpočátku zůstávali v kontaktu, ale později si manžel našel novou známost a podlesních 20 let manželka o manželovi nic neví, s výjimkou strohých informací od syna. Po dobu 20 let tedy manželé nejsou v kontaktu, nevedou společnou domácnost, manžel o manželku neprojevil zájem, ani když se jej pokoušela kontaktovat přes sociální sítě. Za dobu trvání manželství se narodily čtyři děti, syn [jméno] [jméno] [celé jméno manžela], narozen [datum], syn [jméno] [příjmení] [jméno], dcera [anonymizována dvě slova] [celé jméno manželky], [datum narození] a dcera [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození]. [příjmení] [jméno] ale není biologickou dcerou manžela. Oba syny manžel odvezl do Německa, dcery byla svěřeny do péče rodičům matky. Dále uvedla, že vztah s manželem ji negativně poznamenal a v současné době chce toto manželství ukončit, aby mohla začít nový život.

12. Z listin doložených manželem bylo zjištěno, že manžel podal v roce 2004 u rodinného soud v Ankaře návrh na rozvod manželství s [celé jméno manželky] a návrh na předání dětí [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] do péče otce a dcery [anonymizována dvě slova] do péče matky. V návrhu manžel uvedl, že po uzavření manželství žili manželé nějakou dobu v [obec], od přelomu března/dubna 1994 začali žít v Německu, kde žili řádným životem do 31. 1. 2003. Manželka v srpnu 2002 společně s dětmi odjela do České republiky, kde se usadila. Manžel přijel do České republiky na svátky v období 30. 12. 2002 – 7. 1. 2003. Manželka odjela 9. 1. 2003 společně s dětmi do Německa za svým přítelem, syny [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] nechala manželovi a s dcerou se vrátila do České republiky. V létě 2003 se manžele i se syny vrátil do rodného města Afyon. Manžel vyloučil pokračování ve společném soužití.

13. Dále bylo zjištěno, že u Okresního soudu v Sokolově bylo pod sp. zn. 0 Cd 362/2006 vyřizováno dožádání tureckých justičních orgánu v Ankaře sp. zn. 2004 /318 ve věci doručení písemností [celé jméno manželky]. Dožádání nebyla vyhověno, neboť písemnosti se nepodařilo jmenované doručit na adresu trvalého pobytu a jiný pobyt nebyl zjištěn.

14. Protože manžel nedoložil rozhodnutí rodinného soudu v Ankaře, byl vyzván k doložení tohoto rozhodnutí spolu s úředním překladem do českého jazyka. K výzvě soudu manžel zaslal sdělení, že verdikt rodinného soudu v Ankaře byl zveřejněn v českých novinách dne 29. 2. 2008 a zaslal dokumenty o zveřejnění a vyhlášení. Dále uvedl, že od roku 2002 žije odděleně od [jméno] [příjmení] a eventuálně děti narozené po tomto datu nejsou manželské.

15. Z listiny vydané rodinným soudem v Ankaře, označené jako„ Vyhlášení“ a opatřené kulatým razítkem, bylo zjištěno, že v rozvodovém řízení vedeném pod sp. zn. 2004 /318 bylo mimo jiné rozhodnuto o rozvedení manželství [celé jméno manžela] s [jméno] [celé jméno manžela] [anonymizováno]; rozhodnutí bude doručeno žalované [jméno] [celé jméno manžela] [anonymizováno] způsobem inzerce. Turecký soud v Ankaře požádal Českou republiku o otištění„ Vyhlášení“ v denním tisku s vysokým počtem výtisků po celé zemi. Z doložené kopie o tištění bylo zjištěno, že ve znění obsahu„ Vyhlášení“ byl text otištěn v [anonymizováno] novinách ze dne 29. února 2008.

16. Podle § 51 ZMPS se pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech rozvodu manželství, zákonného odloučení, prohlášení manželství za neplatné a určení, zda tu manželství je či není, byl-li alespoň jedním z účastníků řízení státní občan České republiky, v České republice uznávají, nebrání-li tomu ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) až e), jen na základě zvláštního rozhodnutí. Vyslovit, že se uznává rozhodnutí ve věci uvedené v odstavci 1, přísluší Nejvyššímu soudu. Návrh může podat vedle účastníků řízení každý, kdo prokáže právní zájem. Nejvyšší státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení. Nejvyšší soud rozhoduje rozsudkem, jednání nemusí nařizovat. Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 lze uznat jen tehdy, jestliže byl skutkový základ zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením českého právního řádu.

17. Přípisem ze dne 28. 2. 202, kterým byl úředně přeložen do německého jazyka, soud sdělil manželovi, že rozhodnutí vydané v Turecku vyžaduje zvláštní uznávací řízení před Nejvyšším soudem České republiky podle § 51 ZMPS a současně jej vyzval, aby sdělil, zda návrh na uznání rozhodnutí o rozvodu manželství vydaného rodinných soudem v Ankaře byl u Nejvyššího soudu České republiky podán, případně zda bude podáván. Dále byl poučen, že do doby než bude rozhodnuto Nejvyšším soudem České republiky o uznání cizího rozhodnutí, nenastanou účinky cizího rozhodnutí na území České republiky.

18. Přes poučení soudu manžel potřebné doklady k prokázání uznání cizího rozhodnutí ve věci rozvodu manželství na území České republiky nedoložil a pouze e-mailem ze dne 26. 5. 2023 vyjádřil svou víru, že rozvod z 22. 5. 2008 bude oficiálně zaregistrován v České republice.

19. Protože rozhodnutí tureckých justičních orgánu nebylo uznáno postupem podle § 51 ZMPS, nenastaly jeho účinky na území České republiky a toto rozhodnutí netvoří překážku pro projednání návrhu na rozvod manželství českým soudem.

20. Podle ust. § 389 odst. 1 z. ř. s. soud upustil od výslechu manžela.

21. Podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

22. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky rozvodu manželství podle § 755 odst. 1 o. z. jsou v daném případě splněny.

23. Bylo zjištěno, že manželé spolu posledních 20 let nežijí, nekomunikují a jejich manželství, které na území České republiky nadále trvá, je po celou tuto dobu pouze formálním svazkem. Manželé ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že dcera [jméno], [datum narození], již není biologickou dcerou manžela. Manžel je zapsán v jejím rodném listě na základě domněnky otcovství podle § 776 o. z. Z uvedeného soud vyvozuje, že manželka již v první polovině 2003, tedy po ukončení společného soužití s manželem, udržovala intimní vztah s jiným mužem, který je biologickým otcem dcery [jméno]. Dále bylo zjištěno, že manžel již v roce 2004 podal u justičních orgánů v Turecké republice návrh na rozvod manželství. Z doložený listin lze dovodit, že návrhu manžela bylo vyhověno, neboť manžel uzavřel dne 3. 8. 2008 nové manželství. Uzavření nového manželství dne 3. 8. 2008 bylo ověřeno na Velvyslanectví Turecké republiky, potažmo tato skutečnost vyplývá z listiny doložené manželem (mezinárodní oddací list), která ale nebyla doložena soudu s překladem do českého jazyka. Na základě provedeného dokazování soud nemá pochybnosti o tom, že manželství účastníků je dlouhodobě pouze formální svazek. S ohledem na vývoj událostí v osobních životech obou účastníků pak ani nelze předpokládat, že by mohlo v budoucnu dojít k obnovení manželského soužití. Soud proto manželství účastníků rozvedl.

24. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.), podle kterého v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení a soud neshledal okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z nich.