33 C 332/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 4 722,49 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 1 000 Kč zastavuje.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 722,49 Kč s příslušenstvím zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 4 722,49 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce“) a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému možnost čerpat bezúčelový úvěr až do sjednané výše 10 000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal hradit původnímu věřiteli minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celou dlužnou částku. Výše minimální splátky byla žalovanému sdělena každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl dostupný na jeho na jeho online účtu na stránkách , Anonymizováno, a rovněž byl o rozpisu plateb vyrozuměn emailem. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal hradit smluvní úrok sjednaný ve smlouvě, poplatky a náklady. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas, s úhradou dlužné částky se dostal do prodlení a v souladu se smlouvou a čl. 11.3 smluvních podmínek byl úvěr ke dni 17. 8. 2023 zesplatněn. Na svůj dluh žalovaný uhradil celkem 11 926,65 Kč. Pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná částka 4 722,49 Kč představuje dle žaloby jistinu ve výši 2 479,30 Kč, dlužnou částku poplatku ve výši 900 Kč a dlužný úrok z jistiny do zesplatnění ve výši 1 343,19 Kč. Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1 161,26Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 678,37 Kč, úroků ve výši 29,91 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 479,30 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 3 379,30 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení. Po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění.

2. Podáním ze dne 3. 1. 2025 vzal žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 1 000Kč, neboť žalovaný po podání žaloby uhradil žalobkyni platbu v celkové výši 1 000 Kč, kterou žalobkyně započetla na částečnou úhradu pohledávky vzniklé ze smlouvy č. , číslo, , a to v rozsahu částky 900 Kč na dlužný poplatek a v částce 100n Kč na dlužný úrok z jistiny do zesplatnění.

3. Podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. může vzít navrhovatel za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zcela nebo zčásti. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví.

4. Soud proto výrokem I. v rozsahu částečného zpětvzetí řízení zastavil.

5. Po částečném zpětvzetí se žalobkyně domáhá zaplacení částky 3 722,49 Kč, která je tvořena jistinou ve výši 2 479,30 Kč a dlužným úrokem z jistiny do zesplatnění ve výši 1 243,19 Kč.

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, přestože byl k jednání řádně předvolán, nepožádal o odročení jednání, proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalovaného.

7. Soud provedl dokazování osobními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , denní historií, výzvou k úhradě dluhu ze dne 2. 8. 2023, smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek a předžalobní výzvou.

8. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav:Den , datum, byly vypracovány osobní podmínky smlouvy o úvěru č. , číslo, , ve kterých je jako věřitel označena společnost , právnická osoba, , jako zákazník je označen žalovaný, a to jménem, příjmením, osobním identifikačním kódem, adresou, emailem a telefonním číslem. Jako předmět smlouvy byl závazek věřitele poskytnout zákazníkovi bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě kreditní linky s možností opakovaného čerpání až do výše 10 000 Kč a závazek zákazníka hradit ve prospěch věřitele minimální měsíční platby, a to až do doby, dokud neuhradí celou dlužnou částku. Úroková sazba byla sjednána ve výši 81,02 % ročně, celková částka, kterou měl žalovaný uhradit činila 13 635,89 Kč. Návrh smlouvy neobsahuje podpis ani jedné ze smluvních stran. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 29. 4. 2024 spolu s výzvou k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 6 877,70 Kč nejpozději do 13. 8. 2024.

9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“) a z § 2395 o. z., ve spojení se č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“).

11. Podle § 2395 se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Žalobkyně svůj nárok opírá o tvrzení, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnut úvěr 10 000 Kč a žalovaný se zavázal čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem vrátit původnímu věřiteli v minimálních splátkách, jejichž výše měla být sdělena prostřednictvím rozpisu plateb.

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že k uzavření smlouvy mezi jejím právním předchůdcem a žalovaným došlo. Předložené vyhotovení smlouvy postrádá podpis obou smluvních stran a nebylo ani prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy jiným způsobem. Za dostatečné ověření totožnosti žalovaného soud nepovažuje žalobkyní předloženou kopii občanského průkazu žalovaného. Žalobkyně neprokázala ani čerpání úvěru v tvrzené výši. Přes poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nedostatcích v žalobních tvrzeních a důkazních návrzích, žalobkyně svá žalobní tvrzení nedoplnila a důkazy k prokázání uzavření předmětné smlouvy a čerpání úvěru žalovaným nenavrhla.

14. Jelikož nebylo prokázáno ani čerpání úvěru, nemohl soud nárok žalobkyně případně posoudit ani jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z., a proto soud žalobu po částečném zpětvzetí jako nedůvodnou zamítl.

15. S ohledem na tvrzení žalobkyně, dle kterých měl žalovaný čerpat úvěr ve výši 10 000 Kč a uhradit celkem částku 11 926,65 Kč od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky a následně po podání žaloby částku 1 000 Kč, by žalobkyně nemohla být v řízení úspěšná ani v případě, že by prokázala čerpání úvěru žalovaným, neboť v takovém případě by se jednalo o plnění bez právního důvodu a žalovaný by byl povinen vrátit pouze bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč. Žalovaný však již žalobkyni, př. jejímu právnímu předchůdci plnil, a to částkou v celkové výši 12 926,65 Kč. Ke dni rozhodování soudu tak bezdůvodné obohacení nevzniklo.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého byl měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný. Žalovanému však v souvislosti s řízením náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.