33 C 362/2021
č. j. 33 C 362/2021-17
V PLATNOSTIOkresní soud v Sokolově vyhověl žalobkyni v nároku na zaplacení částky 1 050 Kč s úrokem z prodlení, protože žalovaný bezplatně využil drážní dopravu a porušil povinnosti vyplývající z § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a § 37 zákona č. 266/1994 Sb. Soud rozhodl na základě doložených důkazů o porušení smluvních podmínek a postoupení pohledávky. Žalobkyně byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, včetně soudního poplatku a odměny advokáta podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a advokátního tarifu. Soud uznal, že žaloba byla podána na ustáleném vzoru a výše nákladů odpovídá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu.
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 050 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 050 Kč od 7. 10. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 050 Kč s úrokem z prodlení od 7. 10. 2016 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne datum přepravních služeb společnosti právnická osoba, a to ve vlaku číslo mezi stanicemi obec a obec, čímž se bezdůvodně v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle Tarifu anonymizována dvě slova pro vnitrostátní přepravu osob, a to v částce 50 Kč. Za porušení § 7 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, byla žalovanému vyměřena přirážka 1 000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách a Tarifem anonymizována dvě slova pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. právnická osoba tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 050 Kč.
2. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z doložené smlouvy o postoupení pohledávek. právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným uzavřené na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek ze dne datum právnická osoba anonymizována dvě slova, která ji následně dne datum postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1. 9. 2017.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.
4. Žalobkyně k žalobě doložila Rámcovou smlouvu o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek číslo smlouvu o postoupení souboru pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek, tarif anonymizována dvě slova, potvrzení o nedodržení SPPO, Oznámení o závadách, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný dne datum cestoval vlakem číslo bez platné jízdenky a předžalobní upomínku zaslanou zástupkyní žalobkyně ze dne 30. 8. 2017 spojenou s oznámením o postoupení pohledávek včetně dokladu o jejím odeslání.
5. Na základě doložených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný dne datum cestoval vlakem číslo mezi stanicemi obec a obec bez platné jízdenky, čímž porušil Smluvní přepravní podmínky anonymizována dvě slova. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni cenu jízdného 50 Kč spolu s přirážkou k jízdnému ve výši 1 000 Kč, když smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka na žalobkyni.
6. Žaloba byla shledána důvodná, nárok je odůvodněn ustanovením § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovaný porušil povinnosti stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (§ 37) a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§ 7 a § 15). V souladu s citovanými právními předpisy a smluvními přepravními podmínkami anonymizována dvě slova pro veřejnou osobní přepravu je žalovaný povinen uhradit žalobci cenu jízdného ve výši 50 Kč dle tarifu anonymizována dvě slova a přirážku k jízdnému, která dle tarifu činí 1 000 Kč. Splatnost pohledávky nastala 6. 10. 2016. Protože žalovaný jízdné a přirážku neuhradil, dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 o. z. právo na zaplacení úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu včetně příslušenství vyhověl.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 050 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
8. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Podmínka peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna, v daném případě soud dospěl k závěru, že byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z činnosti soudu je znáno, že jen od začátku roku číslo bylo podáno šest žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin (např. ve věci sp. zn. 11 C 357/2021, 10 C 343/2021, 33 C 310/2021, 7 C 291/2021, 10 C 323/2021, 33 C 364/2021 a další). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.