33 C 38/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 16 420 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části nároku na zaplacení částky 1 318 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 564,29 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 318 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním poletí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 142 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 5 142 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba o nároku na zaplacení částky 9 960 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 16 905,35 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 15 102 Kč od 19. 12. 2020 do 15. 11. 2021 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 9 960 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 16 420 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo dne datum smlouva o půjčce číslo. Na základě smlouvy o půjčce číslo poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 3. 2007. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 10. 5. 2006. Žalovaný od uzavření smlouvy do sepisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 9 858 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalovaná částka 15 102 Kč je tvořena dlužnou jistinou ve výši 9 075,75 Kč a dlužnou částkou souhrnného poplatku ve výši 6 026,28 Kč Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 16 905,35 Kč, úroků z prodlení z celkové dlužné částky 15 102 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšeno o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Na základě smlouvy o půjčce číslo poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 6. 2006. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 10. 5. 2006. Žalovaný od uzavření smlouvy do sepisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 15 322 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalovaná částka 1 318 Kč je tvořena dlužnou jistinou ve výši 792 Kč a dlužnou částkou souhrnného poplatku ve výši 525,93 Kč Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 564,29 Kč, úroků z prodlení z celkové dlužné částky 15318 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšeno o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

2. Podáním ze dne 10. 5. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do nároků z titulu smlouvy o půjčce číslo tedy co do částky 1 318 Kč s příslušenstvím.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, přestože byl k jednání řádně předvolán, nepožádal o odročení jednání, žalobkyně i její právní zástupce se z jednání omluvili a souhlasili, aby věc byla projednána a rozhodnuta v jejich nepřítomnosti, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v jejich nepřítomnosti.

4. Podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. může vzít navrhovatel za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zcela nebo zčásti. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví.

5. Podle § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř. dojde-li ke zpětvzetí žalobního návrhu dříve, než začalo jednání, je zpětvzetí účinné bez ohledu na případný nesouhlas ostatních účastníků. Žaloba byla částečně vzata zpět před prvním jednáním, a proto nezjišťoval stanovisko žalovaného k tomuto procesnímu úkonu žalobkyně.

6. Soud řízení výrokem I. podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zčásti, v rozsahu zpětvzetí, tedy co do nároku ze smlouvy číslo v částce 1 318 Kč s příslušenstvím, zastavil.

7. S ohledem na zpětvzetí nároku ze smlouvy číslo prováděl soud dokazování k nároku vyplývajícímu ze smlouvy číslo. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli datum smlouvu označenou jako Smlouva o půjčce s odkazem na zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Za nedílnou součást smlouvy prohlásily její strany smluvní podmínky uvedené na zadní straně smlouvy. Ze smlouvy číslo bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 15 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalovaný se zavázal za půjčku uhradit poplatek 9 960 Kč, tedy celková částka k úhradě činila 24 960 Kč. Způsob splacení uvedené částky byl sjednán tak, že žalovaný měl dluh zaplatit v 52 týdenních splátkách po 480 Kč, když první splátku byla povinna zaplatit 7. den od uzavření smlouvy. Ve Smluvních podmínkách byl dále v jejich článku 1 uveden údaj o roční procentní sazbě nákladů (RPSN), a to v případě půjčky, která se splácí 52 týdnů tato RPSN představuje 199,4%. Soud dále zjistil, že žalobkyně a společnost právnická osoba uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce specifikovaných v Příloze č. 1 k této smlouvě. Z uvedené Přílohy č. 1 vyplývá, že byla postoupena pohledávka za žalovaným ze smlouvy o půjčce číslo. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, v němž byl zároveň vyzván k úhradě celkové výše pohledávek v částce 16 420 Kč bez příslušenství, když výzva obsahuje jak nárok ze smlouvy číslo tak ze smlouvy číslo O zaplacení dlužné částky ze smluv o půjčce po jejím postoupení byl žalovaný vyzvána ještě prostřednictvím zástupce žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne 11. 11. 2021. Soud dále z předložených podacích archů zjistil, že předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě dne 12. 11. 2021.

8. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), když podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, se řídí právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

9. Podle § 657 obč. zák. přenechává věřitel smlouvu o půjčce dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.

10. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům: Soud dospěl k závěru, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně nevznikl uzavření shora uvedené Smlouvy o půjčce číslo závazek v podobě úročné půjčky. Neplatnost smlouvy o půjčce dovozuje soud z ujednání o výši úroků, které měl žalovaný z půjčených peněz společnosti právnická osoba zaplatit. Soud má za to, že částka 9 960 Kč, kterou měl žalovaný vedle jistiny půjčky 15 000 Kč navíc zaplatit, byť je označena jako souhrnný poplatek, by v případě platné smlouvy nemohla představovat nic jiného, než zmíněné úroky podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák., tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny ve výši 15 000 Kč právnická osoba byla, a je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých půjček, resp. spotřebitelských úvěrů, a zmíněná odměna označovaná ve formulářových smlouvách jako souhrnný poplatek by za předpokladu platnosti závazku nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným, než zmíněným úrokem. Výše úroků však byla v daném případě sjednaná nemravně, tj. v rozporu s ust. § 3 odst. 1 obč. zák., dle kterého výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

11. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

12. Soud dopěl k závěru, že požadovaný sjednaný souhrnný poplatek nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání, a proto je nutno hodnotit smlouvu o půjčce jako neplatné právní jednání. Má se za to, že požadovaný sjednaný souhrnný poplatek v souhrnu představuje odměnu za půjčení peněžních prostředků, která je evidentně v rozporu s dobrými mravy, neboť je nepřiměřeně vysoká, když tato výše dosahuje 66,4 % zapůjčené částky a současně je zřejmé, že bez sjednání takto vysokého souhrnného poplatku by věřitel žalovanému peněžní prostředky nezapůjčil.

13. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce jako celku představovalo plnění společnosti právnická osoba ve prospěch žalovaného plnění z neplatného právního úkonu, kterým se žalovaný na úkor uvedené společnosti bezdůvodně obohatil. Žalovanému tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se tedy jedná o bezdůvodné obohacení podle ust. § 451 odst. 2 obč. zák. Podle ust. § 451 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

14. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaný žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné číslo žalovaný uhradil celkem částku 9 858 Kč, žalobkyně má nárok pouze vrácení bezdůvodného obohacení výši 15 000 Kč, a proto soud přiznal žalobkyni pouze právo na vrácení zůstatku jistiny ve výši 5 142 Kč (15 000 Kč – 9 858 Kč).

15. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 5 142 Kč od 16. 11. 2021. Ohledně prodlení žalovaného dospěl soud k závěru, že žalovaný nebyl povinen plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě v dohodnutých splátkách. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení sodu aplikoval § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím oznámení o postoupení pohledávky, tedy na základě výzvy ze dne 6. 1. 2021, zjišťoval soud, kdy se tato výzva jako hmotněprávní jednání doslala do sféry dispozice žalovaného. Jelikož žalobkyně neprokázala odeslání oznámení o postoupení pohledávek, soud v daném případě považuje za výzvu k plnění žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku ze dne 11. 11. 2021, která byla dne 12. 11. 2021 předána k poštovní předpravě, a toto výzva se tedy nemohla do sféry dispozice žalovaného dostat dříve než 15. 11. 2021 (ust. § 573 o. z.), tedy od 16. 11 2021 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z.

16. Ve zbývajícím rozsahu, tedy v nároku žalobkyně na zaplacení částky 9 960 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 16 905,35 Kč a zákonného úroku z prodlení v rozsahu přesahujícím nárok na přiznaný úrok z prodlení z částky 5 142 Kč, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla převážně neúspěšná, právo na náhradu nákladů by tedy náleželo žalovanému, kterému však náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.