33 C 38/2026

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 14 200 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 14 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 200 Kč od 14. 7. 2024 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 14 200 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 14 200 Kč, a to v platbách 2 000 Kč dne , datum, , 1 000 Kč dne , datum, , 1 200 Kč dne 28. 4. 2024, 2 000 Kč dne 29. 4. 2024, 2 000 Kč dne 30. 4. 2024, 2 000 Kč dne 3. 5. 2024, 2 000 Kč dne 5. 5. 2024 a 2 000 Kč dne 7. 5. 2024, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. ú., č. účtu, . K uzavření úvěrové smlouvy došlo elektronicky. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla původním věřitelem opakovaně upomínána. Upomínkou ze dne 15. 7. 2024 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru a vyzvána k okamžité úhradě. S úhradou celého úvěru se tak dostala prokazatelně do prodlení dne 16. 7. 2024. Pohledávka ve výši 14 200 Kč se skládá z nesplacené jistiny úvěru. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 3. 11. 2025 se společností , právnická osoba, , která ji dříve nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, se společností , právnická osoba2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, právní zástupkyně žalobkyně se omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaná se k jednání nedostavila, z jednání se neomluvila, nepožádala o odročení jednání, a proto byla věc podle § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru ze dne , datum, č. , číslo, , potvrzením o provedené platbě 6 x 2 000 Kč, 1 200 Kč a 1 000 Kč na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, , smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze dne , datum, , oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou ze dne 21. 11. 2025 předanou téhož dne k poštovní přepravě a sdělením banky – , právnická osoba, .

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav:Dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. , číslo, , na základě které se zavázal umožnit žalované čerpat úvěr až do výše úvěrového limitu 14 200 Kč a žalovaná se zavázal úvěr splácet v povinných minimálních měsíčních splátkách k datu 13. dne v měsíci, přičemž minimální platba se rovná 10.00 % jistiny plus veškeré úroky a penále přirostlé během doby čerpání úvěru, nejméně však 500 Kč. Ze smlouvy bylo zjištěno, že byl sjednán úrok 475,50 % ročně, při RPSN 4 678,99 %. Z potvrzení o bezhotovostní platbě bylo zjištěno, že na účet číslo , č. účtu, pod VS , var. symbol, byla poukázána v dílčích platbách celkem částka 14 200 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit při vyčerpání celého úvěrové limitu úrok ve výši 52 044,53 Kč, celkem tedy částku 66 244,53 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, tuto smlouvu předložila žalobkyně i včetně přílohy tvořící seznam postupovaných pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalované prokazatelně oznámeno postupitelem dopisem ze dne 21. 11. 2005. Z oznámení o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 26 482,28 Kč do tří dnů, když pohledávka se skládá z neuhrazené jistiny, poplatku za zápůjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení, a účelně vynaložených nákladů na vymáhání. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 21. 11. 2025.

5. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“) a z § 2395 o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“).Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

7. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR. Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.

8. Žalobkyně neprokázala, jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy. V žalobě uvedla, že k ověření úvěruschopnosti požadoval původní věřitel doložení příjmů žalované. Pro případ, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení služné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požadovala, aby soud nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, na straně žalované.

9. V situaci, kdy žalobkyně tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalované neprokázala, je třeba smlouvu o úvěru hodnotit jako absolutně neplatnou podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

10. Nad rámec uvedeného soud považuje za nutné zmínit, že k závěru o neplatnosti smlouvy by soud dospěl i pro rozpor s dobrými mravy. Žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 14 200 Kč, které se žalovaná zavázala splatit spolu s úroky ve 12měsíčních splátkách. Cekem se žalovaná zavázala vrátit částku 66 244,53 Kč. Roční procentuální sazba nákladů na úvěr tak představuje 4 678,99 %. Samotný úrok činí 457,50 Kč, tedy částku 52 044,53 Kč. Takovouto sazbu je nutno považovat za hranou dobrých mravů. Žalovaná měla během 12 měsíců vrátit celkem 66 244,53 Kč, což představuje 466 % samotné výše fakticky poskytnuté úvěrové částky 14 200 Kč. V daném případě se jedná o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci ovlivnit. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem.

11. S ohledem na výše uvedené, soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou nevznikl zamýšlený závazek v podobě smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. a posuzovaná spotřebitelská smlouva ze dne , datum, je absolutně neplatná nejen podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru., ale také podle § 588 o. z. pro rozpor s dobrými mravy a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

12. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.).

13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Z obsahu žaloby i provedených důkazů bylo zjištěno, že na základě neplatné smlouvy č. , číslo, žalovaná přijala částku 14 200 Kč. Žalobkyně se v žalobě omezila pouze na tvrzení, že žalovaná žalobkyni uhradila ke dni podání žaloby 0 Kč. Zda, případně jako částku žalovaná uhradila právnímu předchůdci (ať již na jistinu nebo na úroky), žalobkyně neuvádí. Pro určení výše bezdůvodného obohacení je však rozhodující, kolik bylo uhrazeno celkem, tedy jak žalobkyni po postoupení pohledávky, tak původnímu věřiteli (právnímu předchůdci). Žalobkyně platební historii u původního věřitele nedoložila. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou ve výši 14 200 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 26 482,28 Kč, když je uvedeno, že pohledávka se skládá z neuhrazené jistiny, poplatku za zápůjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení, a účelně vynaložených nákladů na vymáhání. Z těchto důkazů, které jsou ve vzájemném rozporu nelze vyvodil, zda, případně jakou částku žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně do postoupení pohledávek, tedy kolik celkem žalovaná na předmětnou pohledávku uhradila. Žalobkyně nesplnila povinnost tvrzení ohledně úhrad žalované původnímu věřiteli. Tento nedostatek mohl být zhojen postupem dle § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení podle § 118a o. s. ř. nedostalo.

15. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno ani ohledně případného vypořádání bezdůvodného obohacení, když neprokázala existenci bezdůvodného obohacení v žalované výši 14 200 Kč. Nároku žalobkyně tak nebylo možno vyhovět ani z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého by právo na náhradu nákladů náleželo žalované, které však náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.