33 C 42/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úroky ve výši 25 000 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 25,85% ročně z částky 25 000 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení úroků ve výši 10 589,80 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 25 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že: žalovaný a původní věřitel, společností [právnická osoba] (dále jen "původní věřitel") uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] dle zákona o spotřebitelském úvěru a dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku. Následně nabyla pohledávku společnost [právnická osoba], a to na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum] uzavřené s původním věřitelem. Žalobce coby postupník uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením o postoupení. Podle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu určitou, a to ve výši 25 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou a žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s příslušenstvím, a to ve 13 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 1. 11. 2018. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrovanému poskytl dne [datum], což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný na dlužnou pohledávku neuhradil ničeho. Žalobkyně se domáhá úhrady jistiny dlužné částky 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně z dlužné jistiny od data splatnosti tj. od 2. 11. 2018 do zaplacení a dále se smluvním úrokem z jistiny dlužné částky v sazbě ve výši 25,85 % p.a. od 2. 10. 2017 do zaplacení. Nárok žalobce na smluvní úrok vyplývá z článku II. odst. 1 smlouvy o úvěru. Ostatní příslušenství dluhu žalobce po žalované straně nepožaduje, když se domáhá úhrady pouze jistiny dlužné částky, zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a smluvního úroku z dlužné jistiny. Před poskytnutím úvěru původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalované strany, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyžádaných a získaných od žalovaného. Z uvedených informací původní věřitel zjistil, že výše měsíčního čistého příjmu žalovaného, při zohlednění životního minima žalovaného (a s ním společně posuzovaných osob) a jeho měsíčních závazků, dostačovala pro splacení úvěru v souladu se smlouvou. Původní věřitel také prověřil žalovaného lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Na základě uvedených postupů dospěl původní věřitel k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.

2. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze Smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum] a Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, přestože byl k jednání řádně předvolán, nepožádal o odročení jednání, žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný a původní věřitel uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaný svým podpisem dne [datum] potvrdil, že mu původní věřitel poskytl v hotovosti finanční prostředky ve výši 25 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s částkou 18 250 Kč označenou ve smlouvě jako celkové náklady spotřebitelského úvěru. Hotovostní režim splácení poskytnutých peněžních prostředků byl ve smlouvě sjednán tak, že se žalovaný zavázal celkovou částku 43 250 Kč uhradit ve 13 měsíčních splátkách po 3 250 Kč splatných 1. den v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Tzv. RPSN dle smlouvy činí 189,38 % a zápůjční úroková sazba 25,85 % ročně. Žalovaný podepsal dne [datum] předpis splátek s pořadím splátek od prvé splátky do třinácté splátky se stanoveným datem splatnosti a s uvedením toho, na co je každá splátka započítána. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 26. 2. 2020, předanou téhož dne k poštovní přepravě, vyčíslenou ve výši 55 168,35 Kč a k úhradě nákladů řízení ve výši 13 213 Kč. Soud dále zjistil, že byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávky vyplývající z označené smlouvy o úvěru, a to Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] obsahující seznam postupovaných pohledávek. Dále byla uzavřena Smlouva o prodeji části závodu ze dne [datum] obsahující seznam převáděných pohledávek. Smlouva uzavřená mezi žalovanou a společnost [právnická osoba] byla na základě Smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum] převedena na obchodní společnost [právnická osoba], které poté postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].

5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v aktuálním znění (dále jen o. z.)., podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Žalobkyně se žalobou domáhá úhrady jistiny dlužné částky 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 11. 2018 do zaplacení a se smluvním úrokem 25,85% p. a. od 2. 10. 2017 do zaplacení, když žalovaný z poskytnuté částky 25 000 Kč dosud neuhradil ničeho.

7. Smluvené úroky 25,85 % jsou v limitu ustálené judikatury, a lze je tedy považovat za přiměřený úrok, který je žalovaný povinen zaplatit spolu s dlužnou jistinou jako cenu poskytnutých peněžních prostředků (ust. § 2395 o. z.). Žalobkyně však své právo mj. na zmíněné úroky a rovněž úroky z prodlení uplatnila žalobou až dne 1. 11. 2021, a podle ustanovení § 1805 odst. 2 o. z. jí do doby, než své právo uplatnila u soudu náleží úroky ve výši jistiny, neboť dle § 1805 odst. 2 o. z. věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, pozbývá právo požadovat další úroky. Ode dne, kdy uplatnil právo u soudu, mu však další úroky náleží. Uvedené pravidlo tedy znamená, že jakékoliv úroky, tedy i běžné neboli obchodní úroky a úroky z prodlení nesmějí do určité doby přerůst jistinu, což se v daném případě stalo. Úroky v sazbě 25,85 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 2. 10. 2017 do dne 31. 10. 2021 představují částku 26 398,80 Kč a úroky z prodlení ve výši 9 % ročně, na které má žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného nárok ode dne 2. 11. 2018 do 30. 10. 2021, představují částku 9 191 Kč Celkem tedy částku 35 589,80 Kč.

8. Soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení nevrácené jistiny 25 000 Kč spolu se smluveným úrokem 25,85 % ročně z částky 25 000 Kč od 1. 11. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 25 000 Kč dle § 1970 o. z. za dobu od 1. 11. 2021 do zaplacení, přičemž za dobu předcházející podání žaloby, tedy do 31. 10. 2021 přiznal žalobkyni pouze úroky v souhrnné výši 25 000 Kč dle § 1805 odst. 2 o. z., když nezjistil žádný rozumný důvod, pro který právní předchůdkyně žalobkyně a posléze žalobkyně jako věřitel otálely s uplatněním práva na zaplacení dluhu proti žalovanému. Za uvedené období byly požadovány souhrnné úroky ve výši 35 589,80 Kč, a proto soud žalobu v části nároku na zaplacení souhrnných úroků ve výši 10 589,80 Kč zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

10. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Podmínka peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna, v daném případě soud dospěl k závěru, že byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z činnosti soudu je znáno, že žalobkyně se obdobných nároků na obdobném skutkovém základu domáhá u zdejšího soudu opakovaně, v průběhu roku bylo podáno na desítky žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin.