33 C 44/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 8 890 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 110 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 110 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 780 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 675,88 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 097,52 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 817,12 Kč od 8. 1. 2022 do 29. 4. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 707,12 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení a s úrokem 24,45% ročně z částky 6 817,12 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 8 890 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce“), a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 400 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč (dále jen„ poplatek“). Žalovaný si dále ve smlouvě zvolil doplňkovou službu životní pojištění, za kterou se zavázal zaplatit poplatek ve výši 180 Kč. Celkovou dlužnou odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 213 Kč počínaje 19. 6. 2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 8. 2019. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny, čímž žalovaný porušil své závazky z e smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla společností [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení pouze částku 3 890 Kč. Žalovaná částka 8 890 Kč představuje dle žaloby jistinu ve výši 6 817,12 Kč, dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 947,67 Kč a dlužný poplatek za životní pojištění ve výši 125,21 Kč Vedle to ho se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 4 097,52 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 675,88 Kč, úroků ve výši 24,45% ročně z dlužné jistiny ve výši 6 817,12 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 817,12 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, přestože byl k jednání řádně předvolán, nepožádal o odročení jednání, žalobkyně i její právní zástupce se z jednání omluvili a souhlasili, aby ve věci bylo jednáno a rozhodnuto bez jejich přítomnosti, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dn e [datum], smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022, předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 14. 4. 2022 včetně dokladu o odeslání.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Ze smlouvy bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] žalovanému poskytla částku 7 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalovaný se zavázal za půjčku uhradit poplatek v celkové výši 5 600 Kč a dále si zvolil doplňkovou službu životní pojištění, za kterou se zavázal uhradit poplatek 180 Kč. Žalovaný měl dluh zaplatit v 60 týdenních splátkách po 213 Kč. Žalovaný zaplatil podle tvrzení žalobkyně celkem částku 3 890 Kč. Soud dále zjistil, že žalobkyně a společnost [právnická osoba] uzavřely dne 7. 1. 222 smlouvu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce a ze smluv o spotřebitelském úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienta jako dlužníky, specifikovaných v seznamu pohledávek. Ze seznamu pohledávek vyplývá, že se jednalo i o pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 3. 2. 2022, v němž byl zároveň vyzván k úhradě pohledávky ve výši 16 890 Kč bez příslušenství. O zaplacení dlužné částky po jejím postoupení byl žalovaný vyzvána ještě prostřednictvím zástupce žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne 14. 4. 2022 předanou dne 19. 4. 2022 k poštovní přepravě, jak vyplývá z doloženého podacího lístku.

5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“) a z § 2395 a násl. o. z., ve spojení se č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen zákon„ o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.

12. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy splnil právní předchůdce svou zákonnou povinnost podle § 84 – 89 zákona o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, které byly zaznamenány do karty zákazníky a následně pověřovány proti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný před uzavřením smlouvy prohlásil, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku.

13. Žalobkyně k žalobě nedoložila žádný důkaz o tom, že byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Tento nedostatek mohl být zhojen v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení dle § 118a o. s. ř. nedostalo.

14. Úvěrová smlouva může být platná jen tehdy, pokud poskytovatel úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost spotřebitele a po tomto zkoumání zjistil, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. V souzené věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala, zda vůbec byla poskytovatelem úvěru zkoumána úvěruschopnost žalovaného a tedy neprokázala, že poskytovatel úvěru splnil svou povinnost stanovenou mu zákonem. Důsledkem neprokázání splnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost posuzované úvěrové smlouvy.

18. Soud proto uzavřel, že posuzovaná spotřebitelská smlouva, které odporuje § 580 odst. 1 o. z., je absolutně neplatná, a to z důvodu neposouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí v rozporu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

19. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Žalovanému tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky ze smlouvy ve výši 7 000 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se tedy jedná o bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Z obsahu žaloby i provedených důkazů bylo zjištěno, že na základě neplatné smlouvy žalovaný přijal od právního předchůdce žalobkyně částku 7 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně, která nebyla rozporována, uhradil celkem částku 3 890 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 110 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal.

21. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 100 Kč od 30. 4. 2022 do zaplacení. Ohledně prodlení žalovaného dospěl soud k závěru, že žalovaný nebyl povinen plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě v dohodnutých splátkách. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky až prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 14. 4. 2022, která byla dne 19. 4. 2022 předána k poštovní předpravě, a ve které byla stanovena lhůta k plnění do 29. 4. 2022, má žalobkyně od 30. 4. 2022 právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z.

22. Ve zbývajícím rozsahu soud výrokem II. žalobu jako nedůvodnou zamítl, když jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla převážně neúspěšná, právo na náhradu nákladů by tedy náleželo žalovanému, které však náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.