33 C 46/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 7 008 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 000 Kč od 1. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 407,34 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 000 Kč od 10. 7. 2024 do 31. 10. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 6 000 Kč od 1. 11. 2024 do zaplacení, paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč a smluvní pokuty v částce 1 008 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 060,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 7 008 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. číslo, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s příslušenstvím do 17. 1. 2024. K uzavření úvěrové smlouvy došlo elektronicky, žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla ze svého účtu na účet právnická osoba tzv. verifikační platbu. Částka 6 000 Kč byla žalované poskytnuta na účet, ze kterého odeslala verifikační platbu. Tímto žalovaná čerpala úvěr. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. V důsledku prodlení vznikla žalované povinnost zaplatit společnosti právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a dále povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za zaslání písemných upomínek. Na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávek za žalovanou postoupena na žalobkyni. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení (tedy ke dni 9. 7. 2024) 7 126 Kč a skládá se z: - nesplacené jistiny ve výši 6 000 Kč - nesplaceného úroku ve výši 0 Kč - nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 026 Kč - neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, s tím, že žalobkyně nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč bez ohledu na to, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 407,34 Kč, po revizním přepočtu za období od 18. 1. 2024 do 4. 7. 2024 z dlužné jistiny úvěru, dále úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru (tj. 6 000 Kč) za období od 10. 7. 2024 do zaplacení. a náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, a to za odeslaný obyčejný dopis. Ke smluvní pokutě 1 008 Kč žalobkyně uvedla, že smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tedy ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni 9. 7. 2024, a to ve výši 1 0261 Kč. Po revizním přepočtu žalobkyně požaduje smluvní pokutu 1 008 Kč, která je požadována v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovaným.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, a proto soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud provedl dokazování smlouvou u úvěru ze dne datum č. číslo, dodatkem č. ke smlouvě o úvěru, obchodními podmínkami smlouvy o úvěru, výpisem z účtu právnická osoba o čerpání úvěru v částce 1 100 Kč a v částce 4 900 Kč na účet č. č. účtu, výpisem z účtu právnická osoba Anonymizováno o převedení verifikační platby z účtu č. č. účtu vedeného na jméno žalované, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, potvrzením o úplatě, oznámením o postoupení pohledávky, výzvami k úhradě dlužné částky, výpisem úkonů mimosoudního vymáhání a předžalobní výzvou ze dne 17. 10. 2024.

5. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru číslo číslo, na základě které se zavázal poskytnout žalované částku 4 900 Kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku ve lhůtě do 30 dnů, do 17. 1.2 024. Dodatkem č. 1 ke smlouvě o úvěru došlo k navýšení částky úvěru na částku 6 000 Kč. Ze Všeobecných smluvních podmínek lze dovodit způsob poskytnutí úvěru popsaný žalobkyní v žalobě, tedy že Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku – prostřednictvím klientské zóny žalované na internetových stránkách předchůdkyně žalobkyně. Z potvrzení o bezhotovostní platbě bylo zjištěno, že částka 4 900 Kč byla dne datum poukázána na účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol a částka 1 100 Kč byla na uvedený účet poukázána dne datum pod variabilním symbolem var. symbol. Žalovaná dne 17. 12. 2023 odeslala ze svého výše uvedeného účtu na účet předchůdkyně žalobkyně verifikační platbu ve výši 0,01 Kč. Ve Smlouvě byla pro případ porušení povinností klienta zaplatit jakoukoliv část závazku dle smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny, a to za každý den prodlení a dále povinnost zaplatit úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Smluvní pokuta byla vyúčtována z nesplacené jistiny 6 000 Kč ve výši 1 008 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno postupitelem i postupníkem. Žalobkyně dále předložila výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 17. 10. 2024. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně dluží na jistině 6 000 Kč.

6. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“) a z § 2395 o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR. Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.

12. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, jakým konkrétním způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, pouze uvedla, že společnost právnická osoba zahájila na základě informací od žalované schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů, resp. prověřování úvěruschopnosti žalované, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Tento nedostatek mohl být zhojen v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení dle § 118a o. s. ř. nedostalo.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. V souzené věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, tedy nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a pokud vůbec proběhlo, proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů s cílem pouze vykázat údaje, které by na první pohled nasvědčovaly tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána byla a vedla ke kladnému vyhodnocení. Důsledkem nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost posuzované úvěrové smlouvy.

16. Uvedená interpretace vyplývá i z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C 679/18.

17. Soud proto uzavřel, že posuzovaná spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., je absolutně neplatná a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

18. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 6 000 Kč má soud za prokázané. Žalované tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky ze smlouvy o úvěru ve výši 6 000 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Z obsahu žaloby a jejích doplnění vyplývá, že žalovaná žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy neuhradila ničeho a vznikla jí tedy povinnost vrátit dlužnou jistinu v poskytnuté částce 6 000 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal.

20. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 000 Kč od 1. 11. 2024 do zaplacení. Ohledně prodlení žalované dospěl soud k závěru, že žalovaná nebyla povinna plnit podle neplatného ujednání do 17. 1. 2024. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky zaslané zástupcem žalobkyně ze dne 17. 10. 2024, která byla dne 21. 10. 2024 předané k poštovní přepravě, a ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 31. 10. 2024, má žalobkyně od 1. 11. 2024 právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. Výše úroků byla přiznána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

21. Ve zbývajícím rozsahu soud výrokem II. žalobu jako nedůvodnou zamítl, když jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 060,76 Kč, přičemž tato částka představuje 71,24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85,62 % a úspěchu žalované v rozsahu 14,38 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 008 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.