33 C 47/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 93 047,63 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 24 679 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 967,71 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 368,25 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od 29. 1. 2022 do 21. 6. 2022 a s úrokem 25,26 % ročně z částky 25 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 520 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení.

IV. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 22 848,63 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 287,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 998,33 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 24 065,33 Kč od 29. 1. 2022 do 21. 6. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 545,33 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení a s úrokem 29 % ročně z částky 24 065,33 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Plnění stanová výrokem I. a III. je žalovaný povinen žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení a pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 93 047,63 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce“), a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 26 461 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7 352 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou ve smlouvě o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 10 178 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 609 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou dlužnou částku 56 461 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 137 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 2. 2021. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 31. 10. 2019. Ke dni 29. 7. 2020 činila dlužná jistina 24 065,33 Kč a dlužný poplatek částku 19 303,30 Kč. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný celkem uhradil 9 480 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Pohledávka za žalovaným byla společností [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Po postoupení pohledávky již ze strany žalovaného nebylo uhrazeno ničeho. Žalovaná částka 43 368,63 Kč představuje dle žaloby jistinu ve výši 24 065,33 Kč a dlužnou částku poplatku ve výši 19 303,30 Kč. Vedle to ho se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 6 998,33 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 5 287,69 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 065,33 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 065,33 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Dále uzavřel právní předchůdce žalobkyně a žalovaný dne [datum] druhou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdci žalobkyně i poplatek ve výši 24 679 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 14 689 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25,26% ročně sjednanou ve smlouvě o zápůjčce a částku za zpracování zápůjčky a další péči o zákazníka ve výši 9 990 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou dlužnou částku 49 679 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 2 070 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 11. 2021. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny, žalovaný neuhradil žádnou splátku. Ke dni 29. 7. 2020 činila dlužná jistina 25 000 Kč a dlužný poplatek částku 24 679 Kč. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni. Po postoupení pohledávky nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Žalovaná částka 49 679 Kč představuje dle žaloby jistinu ve výši 25 000 Kč a dlužnou částku poplatku ve výši 24 679 Kč. Vedle to ho se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1 368,25 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 967,71 Kč, úroků ve výši 25,26 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25% ročně z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně.

2. V dané věci je obsažen mezinárodní prvek, neboť žalovaný je státní občan Slovenské republiky. Pravomoc českých soudu je dána ust. § 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle kterého mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Vzhledem k tomu, že žalovaný má pobyt na adrese [adresa], je podle § 84 o. s. ř. místně příslušným k projednání věci Okresní soud v Sokolově.

3. Žalovaný uvedl, že potřeboval peníze, získal kontakt na osobu, které zavolal a sjednal si schůzku. Paní jej navštívila doma, sepsali smlouvu a paní mu vyplatila peníze. Uvedl, že asi sděloval paní zaměstnavatele, že by dokládal příjmy, si ale nevzpomíná. Dále uvedl, že si je vědom, že musí vrátit, co si půjčil, tedy částku, kterou skutečně obdržel, ale s ohledem na svoji finanční situaci požádal o možnost úhrady ve splátkách.

4. Soud provedl dokazování smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], zákaznickou kartou klienta ze dne [datum], přehledem plateb ke smlouvě [číslo] smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], zákaznickou kartou klienta ze dne [datum], přehledem plateb ke smlouvě [číslo] smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2022, předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 6. 6. 2022 včetně dokladu o odeslání, pracovní smlouvou žalovaného ze dne [datum], výplatní páskou za květen a červen 2019 a smlouvou o nájmu bytu ze dne [datum].

5. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o zápůjčce s odkazem na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Za nedílnou součást smlouvy prohlásily její strany smluvní podmínky uvedené na zadní straně smlouvy. Ze smlouvy bylo zjištěno, že uvedená společnost žalovanému poskytla částku 30 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalovaný se zavázal za zápůjčku uhradit poplatek 24 139 Kč, tedy celková částka k úhradě činila 56 461 Kč. Způsob splacení uvedené částky byl sjednán tak, že žalovaný měla dluh zaplatit v 18 měsíčních splátkách po 3 137 Kč. Žalovaný zaplatil podle tvrzení žalobkyně celkem částku 9 480 Kč. Ze zákaznické katry ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uvedl čistý příjem 16 242 Kč, odhadované výdaje ve výši 8 000 Kč, dále je v kartě uvedeno, že je rozvedený, má jednu vyživovací povinnost, k druhu bydlení je uvedeno spolubydlící. Dále je zaznamenáno, že žalovaný neuvedl žádné externí ani interní splátky. Ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dále částku 25 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalovaný se zavázal za zápůjčku uhradit poplatek 24 679139 Kč, tedy celková částka k úhradě činila 49 679 Kč. Způsob splacení uvedené částky byl sjednán tak, že žalovaný měla dluh zaplatit v 24 měsíčních splátkách po 2 070 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně neuhradil ničeho. Ze zákaznické katry ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uvedl čistý příjem 13 339 Kč, další čistý příjem domácnosti 5 000 Kč, odhadované výdaje ve výši 6 000 Kč. Dále je v kartě uvedeno, že je rozvedený, má jednu vyživovací povinnost k druhu bydlení je uvedeno spolubydlící. Neuvedl žádné externí ani interní splátky. Soud dále zjistil, že žalobkyně a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce specifikovaných v Příloze č. 1 k této smlouvě. Z uvedené Přílohy č. 1 vyplývá, že se jednalo i o pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo] ze smlouvy [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 1. 2022, v němž byl zároveň vyzván k úhradě pohledávky ve výši 128 881,54 Kč bez příslušenství. O zaplacení dlužné částky po jejím postoupení byl žalovaný vyzván ještě prostřednictvím zástupce žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne 6. 6. 2022 předanou dne 7. 6. 2022 k poštovní přepravě, jak vyplývá z doloženého podacího lístku. Z nájemní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný hradil podle smlouvy nájem a zálohy na služby v částce 6 000 Kč měsíčně, nájemní smlouvu uzavřel sám, není v ní žádný údaj o spolubydlících osobách.

6. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“) a z § 2390 a násl. o. z., ve spojení se č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen zákon„ o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 2390 o. z. vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

8. Podle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.

13. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného zápůjčku splácet, zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného, kdy byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a ověřeny proti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že před uzavření smlouvy poskytl [anonymizováno] úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a že si je vědom, že tyto informace [anonymizováno] ověřil a vyhodnotil, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku. Žalobkyně k žalobě doložila zákaznickou kartu, ve které jsou zaznamenána pouze informace získané od žalovaného. I když je v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru kladem důraz na informace získané přímo od spotřebitele, nelze těmito rozumět pouhá ničím nepodložená tvrzení spotřebitele o jeho finančních poměrech. Součástí odborné péče poskytovatele úvěruje je i taková obezřetnost, která zahrnuje také prověření (požadavek na doložení) tvrzení žadatele o úvěr. Žalobkyně nedoložila, zda byla zjišťována faktická výši příjmů a výdajů žalovaného, a proto byla podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o povinnosti doplnit tvrzení, zda a jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr před uzavřením smlouvy a označit k těmto tvrzením důkazy.

14. Žalobkyně doplnila, že právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o o správnosti a pravosti tvrzení žalovaného, které uvedl, a které byly zaznamenány do zákaznické karty. Ze zákaznické karty ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný uvedl čistý příjem ve výši 16 242 Kč a odhadované měsíční výdaje 8 000 Kč, tedy použitelný příjem žalovaného byl 8 242 Kč. Příjem byl ověřen výplatní páskou za 05 a 06/ 2019. Ze zákaznické karty ze dne [datum] vyplývá, že žalovaý uvedl čistý příjem 13 339 Kč a další příjmy domácnosti 5 000 kč. Celkový příjem tedy činil 18 339 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaný uvedl 6 000 Kč, tedy použitelný příjem žalovaného činil 12 339 Kč. Příjem byl ověřen výplatní páskou za 07,08/ 2019. Žalobkyně doložila k důkazu výplatní pásky za květen a červen 2019, pracovní smlouvu žalovaného z června 2019 a smlouvu o nájmu bytu ze dne [datum].

15. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by žalovaný byl prověřen prostřednictvím insolvenčního rejstříku bankovního i nebankovního registru klientských informací a s jakým výsledkem ani to jak byly konkrétní informace o majetkových poměrech žalovaného při poskytování úvěru právním předchůdcem žalobkyně hodnoceny. Pokud žalovaný uvedl [datum] odhadované měsíční výdaje 8 000 Kč a předložil nájemní smlouvu, podle které měl hradit nájem a služby v částce 6 000 Kč, pak částka 8 000 Kč jako částka odhadovaná na měsíční náklady není zcela jistě reálné. Dne [datum] žalovaný uvedl dokonce měsíční výdaje pouze v částce 6000 Kč, což je částka odpovídající nájmu. Právní předchůdce žalobkyně při uzavření smlouvy dne [datum] žádným způsobem nereflektoval, že žalovaný jej již zavázán ke splátkám ve výši 3 137 Kč měsíčně ze smlouvy ze dne [datum] a ačkoliv fakticky došlo ke snížení příjmu žalovaného z pracovní činnosti z částky 16 242 Kč na částku 13 339 Kč, zavázal žalovaného k další měsíční splátce v částce 2 070 Kč. Žalovaný měl tak na splátkách od prosince 2019 hradil celkem částku 5 207 Kč. Z doložené zákaznické karty ani z jiných dokladů rovněž není zřejmé, jakým způsobem byl ověřován další příjem uváděný [datum] v částce 5 000 Kč. Pokud žalobkyně vycházela z příjmů a výdajů uvedených samotným žalovaným, měla tyto údaje ověřovat tím spíše, že z nich vyplynulo, že žalovaný celkové měsíční výdaje uvedla ve výši 8 000 Kč a následně po uplynutí tří měsíců ve výši 6 000 Kč, což z logiky věci nemohou být reálné výdaje při hrazení nájmu ve výši 6 000 Kč.

16. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, nedošlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyní tvrzené posouzení proběhlo pouze formálně, a to bez náležitých a dostatečných podkladů, když vycházela pouze z informací poskytnutých žalovaným. Takto získané údaje měly při zběžném a povrchním pohledu nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána. Žalovaný sice v řízení nevznesl námitku neplatnosti Smlouvy dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- Finance s.r.o. versus GK (C 679/18), je však zřejmé, že Soudní dvůr Evropské unie jednoznačně deklaruje povinnost soudu zabývat se ex offo, tj. i bez námitky žalovaného, otázkou, zda věřitel posoudil náležitě úvěruschopnost žalovaného a pokud této povinnosti nedostál, vyvodit z takovéhoto porušení absolutní neplatnost smlouvy. V této věci má eurokonformní výklad národního práva (tedy ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru) přednost, čemuž přisvědčuje i novela uvedeného § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, kterou se s účinností od 29. 5. 2022 k neplatnosti smlouvy přihlédne i bez návrhu.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. V souzené věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, tedy nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, když posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto žalobkyní tvrzené posouzení proběhlo pouze formálně, a to bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem získat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána. Důsledku tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost posuzované úvěrové smlouvy.

20. Soud proto uzavřel, že posuzovaná spotřebitelská smlouva, které odporuje § 580 odst. 1 o. z., je absolutně neplatná, a to z důvodu neposouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí v rozporu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

21. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Žalovanému tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ve výši 25 000 Kč a ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ve výši 30 000 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se tedy jedná o bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Z obsahu žaloby i provedených důkazů bylo zjištěno, že na základě neplatné smlouvy [číslo] žalovaný přijal od právního předchůdce žalobkyně částku 25 000 Kč, na kterou neuhradil ničeho, a proto mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč, k jejímž zaplacení soud žalovaného výrokem I. zavázal. Na základě neplatné smlouvy [číslo] žalovaný přijal od právního předchůdce žalobkyně částku 30 000 Kč a uhradil celkem částku 9 480 Kč, tedy mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 520 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal výrokem III.

23. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 25 000 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 20 520 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení. Ohledně prodlení žalovaného dospěl soud k závěru, že žalovaný nebyl povinen plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě v dohodnutých splátkách. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaný byl prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 6. 6. 2022, která byla dne 7. 6. 2022 předána k poštovní předpravě, a ve které byla stanovena lhůta k plnění do 21. 6. 2022, má žalobkyně od 22. 6. 2022 právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z.

24. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla převážně neúspěšná, právo na náhradu nákladů by tedy náleželo žalované, které však náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.

26. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud povolil žalovanému uhradit částku 25 000 Kč s příslušenstvím dle výroku I. a částku 20 520 Kč s příslušenstvím dle výroku III. ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně, a to i před nesouhlas žalobkyně, když bylo ze žalovaným doložených dokladů soudem zjištěno, že jeho současná finanční situace mu neumožňuje uhradit celkem částku 45 520 Kč s příslušenstvím jinak než ve splátkách. Žalovaný doložil, že jeho současný příjem činí 17 814 Kč, hradí nájem včetně záloh ve výši 9 290 Kč měsíčně a hradí dluh věřiteli [právnická osoba] ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně. Soud dospěl k závěru, že stanovení tří denní lhůty, popřípadě delší lhůty delší, by pro žalovaného bylo s ohledem na výši dlužné částky likvidační. Při nezaplacení některé splátky se stane dluh splatným v plné výši.