33 C 52/2026

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 83 879 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 83 879 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 83 879 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 21 179,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhá zaplacení částky 83 897 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, žalovaný uznal žalobkyni dluh v celkové výši 83 879 Kč, který žalovanému vznikl jako dluh na nájemném a úhradách za služby spojené s užíváním bytové jednotky č. , Anonymizováno, v budově č. p. , adresa, za období od června 2015 do dubna 2018. Dlužnou částku se žalovaný zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně po 5 000 Kč, a to nejpozději ke každému 25. dni v měsíci, počínaje měsícem květen 2018 a konče nejpozději do prosince 2019 a pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení se zaplacením, byť jediné splátky. Přes opakované výzvy žalovaný dlužnou částku 83 879 Kč neuhradil. Naposledy byl k úhradě dlužné částky vyzván výzvou k úhradě ze dne 5. 3. 2025, na kterou nereagoval a dluh ničeho neuhradil.

2. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.

3. Žalobkyně předložila soudu listinné důkazy, a to uznání dluhu a dohodu o splátkách ze dne 2. 5. 2018, výzvu k úhradě celé dlužné částky ze dne 5. 3. 2025 zaslanou žalovanému zástupcem žalobkyně včetně dokladu o předání výzvy k poštovní přepravě.

4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný písmeně uznal dluh na nájemném a úhradách za služby spojené s užívání bytu za období od června 32015 do dubna 2018 v částce 83 879 Kč, který se zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně 5 000 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný dohodu o splátkách neplnil, a proto byl předžalobní upomínkou ze dne 5. 3. 2025 žalovaný vyzván k úhradě celé dlužné částky do 14. 3. 2025. Na výzvu žalovaný nereagovala a na dluh ničeho neuhradil.

5. Vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dluhu dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni částku 83 879 Kč.

6. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).Podle § 2053 podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Žaloba byla shledána důvodná, když z provedených důkazů je zřejmé, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše. Uznání dluhu představuje vyvratitelnou právní domněnku trvání uznaného dluhu v okamžiku jeho uznání. Po uznání dluhu tedy žalobkyně již nemusí prokazovat jeho existenci (vznik závazku), ani jeho právní důvod, ani jeho trvání. Žalovaný neprokázal, že závazek vůbec nevznikl nebo že zanikl, a proto soud žalobě vyhověl. Protože se žalovaný dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 179,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 356 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 83 879 Kč sestávající z částky 4 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 730 Kč ve výši 3 093,30 Kč.