33 C 53/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 9 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6 000 Kč od 15. 6. 2021 do 15. 11. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5% ročně z částky 6 000 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 840 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 268,02 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 9 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen [anonymizováno]) a žalovanou, byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Žalovaná smlouvu uzavřela v místně obchodní sítě zprostředkovatele úvěru [právnická osoba] a. s., kde při podpisu smlouvy obdržela požadovanou výši jistiny úvěru ve výši 6 000 Kč, což stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit [právnická osoba] částku 6 000 Kč spolu s příslušenstvím do 6. 1. 2020. Žalovaná rovněž obdržela předsmluvní informace, a to na formuláři pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, jehož převzetí a seznámení se s informacemi stvrdila svým podpisem. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas a vznikla jí povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a dále paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] smluvně postoupena žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 25. 6. 2021. Ke dni postoupení pohledávky činila celková hodnota pohledávky 9 150 Kč a skládala se z: -) nesplacené jistiny 6 000 Kč -) nesplacené smluvní pokuty 3 000 Kč -) neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 150 Kč. Vedle toho se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 840 Kč za období od 7. 1. 2020 do 1. 6. 2021 z jistiny 6 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z jistiny ve výši 6 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení a náhrady za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč dle ceníku, která odpovídá nákladům na osobní návštěvu dlužníka. K nároku na úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání žalobkyně uvedla, že ku prospěchu žalované nenárokuje náhradu za všechny úkony, ale pouze za část z nich, a to z důvodu přiměřenosti a účelnosti takových nákladů. Ke smluvní pokutě dále uvedla, že smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla smluvně postoupena na žalobkyni ve výši 3 000 Kč, a to z jistiny 6 000 Kč za dobu od 7. 1. 2020 do 21. 5. 2021 Smluvní pokuta je požadována v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

2. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, přestože byla k jednání řádně předvolána, nepožádala o odročení jednání, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků. Soud vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl dokazování smlouvou u úvěru, formulářem pro standardní informace pro poskytnutí úvěru, obchodními podmínkami smlouvy o úvěru, upomínkou ze dne 20. 1. 2020, výzvou k úhradě ze dne 6. 1. 2020, předžalobní výzvou o okamžité úhradě ze dne 17. 2. 2021, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky, výzvou k úhradě dluhu, výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky a předžalobní výzvou.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o úvěru s odkazem na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon o spotřebitelském úvěru. Za nedílnou součást smlouvy prohlásily její strany obchodní podmínky pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že [anonymizováno] žalované poskytla částku 6 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalovaná se zavázala úvěr uhradit v základní době splatnosti, která činí 30 dnů ode dne jeho poskytnutí, kterou lze prodloužit až na 360 dní za poplatky. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradila. Ve Smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky a paušální poplatek za odeslané upomínky. Z Všeobecných smluvních podmínek lze dovodit způsob poskytnutí úvěru popsaný žalobkyní v žalobě. Žalobkyně k důkazu předložila rovněž Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, v rámci kterých se žalovaná dozvěděla základní informace o poskytnutém úvěru a jeho poskytovateli. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], tuto smlouvu předložila žalobkyně i včetně přílohy tvořící seznam postupovaných pohledávek a potvrzení o přijetí platby za postoupené pohledávky. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno postupitelem. Žalobkyně dále předložila výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. Předžalobní výzva ze dne 9. 11. 2021 byla žalované zaslána dne 11. 11. 2021. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho a tak [právnická osoba] vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny 6 000 Kč za každý den prodlení od 7. 1. 2020 do 21. 5. 2021 v částce 3 000 Kč.

5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“) a z § 2395 o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen zákon„ o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.

11. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalované před uzavřením smluv. Tento nedostatek mohl být zhojen v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení dle § 118a o. s. ř. nedostalo.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. V souzené věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, tedy nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem. Důsledku nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost posuzované úvěrové smlouvy.

15. Soud proto uzavřel, že posuzovaná spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., je absolutně neplatná a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

16. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 6 000 Kč má soud za prokázané. Žalované tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 6 000 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaná žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy neuhradila ničeho a žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku 6 000 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal.

18. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 6 000 Kč od 16. 11. 2021. Ohledně prodlení žalované dospěl soud k závěru, že žalovaná nebyla povinna plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky prostřednictvím oznámení o postoupení pohledávky, tedy na základě výzvy ze dne 25. 6. 2021, zjišťoval soud, kdy se tato výzva jako hmotněprávní jednání doslala do sféry dispozice žalované. Jelikož žalobkyně neprokázala odeslání oznámení o postoupení pohledávek, soud v daném případě považuje za výzvu k plnění žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku ze dne 9. 11. 2021, která byla dne 11. 11. 2021 předána k poštovní předpravě, a toto výzva se tedy nemohla do sféry dispozice žalované dostat dříve než 15. 11. 2021 (ust. § 573 o. z.), tedy od 16. 11. 2021 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z.

19. Ve zbývajícím rozsahu soud výrokem II. žalobu jako nedůvodnou zamítl, když jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 268,02 Kč, přičemž tato částka představuje 18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59 % a úspěchu žalované v rozsahu 41 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.