Okresní soud v Sokolově · Rozsudek

33 C 60/2026

č. j. 33 C 60/2026-22

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-07-09 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSSO:2026:33.C.60.2026.1

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 8 505 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 000 Kč od 3. 6. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 505 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 1. 2025 do 2. 6. 2025 zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 431 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 8 505 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnut úvěr na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Celková výše úvěru činila 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit formou měsíčních splátek a zbytek celkové částky k úhradě splatí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Žalovaná splátky nehradil, na úvěr neuhradil ničeho, a proto došlo v souladu se smluvním ujednáním ke dni 10. 1. 2025 k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně dále nárokuje poplatek za upomínání ve výši 1 450 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 055 Kč. Žalobkyně marně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužných částek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, právní zástupkyně žalobkyně se omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaný se k jednání nedostavil, z jednání se neomluvil, nepožádal o odročení jednání, a proto byla věc podle § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl dokazování předloženými listinnými důkazy, a to procesu žádosti o úvěr a uzavření smlouvy z pohledu klienta, smlouvy o spotřebitelském úvěru bez data uzavření, potvrzení o schválení úvěru bez data vyhotovení, sazebníku poplatků žalobce, kopie osobních dokladů žalovaného, výpisu z ověřovací databáze, dokumentu accuity database check CZ, dokumentu financial data provider request detail, dokumentu kontomatik, potvrzení o provedené platbě ze dne 8. 10. 2024, oznámení o zesplatnění ze dne 10. 1. 2025 včetně potvrzení o odeslání, předžalobní výzvy ze dne 23. 4.2 025 včetně poštovního podacího archu.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně předložil soudu žalovaným fyzicky ani elektronicky nepodepsanou smlouvu o spotřebitelském věru, na základě které měla poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, které měl žalovaný splácet spolu s úrokem ve výši 39,99 % měsíčně formou měsíčních splátek ve výši minimálně přirostlého úroku. RPSN činilo 5520 % ročně. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou bude žalovaný v prodlení a poplatky dle sazebníku žalobkyně. Z potvrzení o provedené platbě a dokumentu kontomatik bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla zaslána částka 5 000 Kč. výpisu Z ověřovací databáze, dokumentu accuity database check CZ, dokumentu financial data provider request detail a dokumentu kontomatik vyplynulo, jaké má žalovaný číslo účtu, jaké měl žalovaný v období od 9/2023 do 10/2024 příjmy a výdaje na daném účtu, jaké měl půjčky a úvěry. Dopisem ze dne 10. 1. 2025 oznámila žalobkyně žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ke dni zesplatnění ve výši 12 973,63 Kč, a to do tří dnů od doručení oznámení. Z doloženého potvrzení o odeslání tohoto oznámení nelze rozpoznat, zda, kdy a jakým způsobem žalobkyně oznámení žalovanému zaslala. Předžalobní upomínkou ze dne 23. 4. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 7 134,31 Kč nejpozději do 7 dnů od odeslání. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 22. 5. 2025. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny pro spor žádné rozhodné skutečnosti.

5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

6. Po provedeném dokazováni dospěl soud k závěru, že předloženými důkazy nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní na straně věřitele a žalovaným jako dlužníkem byla dne datum uzavřena v žalobě tvrzená smlouva o úvěru. Žalobkyně tvrdila, že prostřednictvím klientské zóny resp. sms byla uzavřena smlouva na dálku. Z žádného z předložených důkazů však nevyplynulo, že by konkrétně žalovaný se smlouvou předloženého znění souhlasil a svou činností na smlouvu připojil svůj, byť prostý elektronický podpis. Smlouva není žalovaným podepsána ani neobsahuje SMS kód, který měl být žalovanému zaslán. Z obsahu smlouvy tedy nevyplývá, že by žalovaný smlouvu podepsal jakýmkoliv způsobem. Smlouva neobsahuje ani datum uzavření.

7. Žalobkyně žádné jiné důkazy k prokázání uzavření smlouvy o tvrzeném obsahu mezi účastníky neoznačila. Tento nedostatek mohl být zhojen v souladu s ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení dle § 118a o. s. ř. nedostalo.

8. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala základní předpoklad existence svého nároku uplatněného žalobou, a to existenci smluvního závazku.

9. S ohledem na neprokázání existence výše uvedené smlouvy se soud nezabýval otázkou případné absolutní neplatnosti smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně.

10. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i kdyby žalobkyně prokázala uzavření smlouvy se žalovaným, byla by smlouva absolutně neplatná i pro její rozpor s dobrými mravy (§ 580 o. z.), když sjednaná úroková sazba činila 39,99 % měsíčně (479,88 % ročně), tedy úrok, který několikanásobně překračuje úrokovou míru obvyklou v době uzavření smlouvy, jak vyplývá z veřejně dostupné statistiky České národní banky pro spotřebitelské úvěry se stejnými parametry. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy.

11. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 5 000 Kč má soud za prokázané. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Žalovaný je podle § 2991 o. z. povinen vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatil. Z obsahu provedených důkazů vyplývá, že žalovaný na úvěr neuhradil ničeho a vznikla mu tak povinnost vrátit žalobkyni částku 5 000 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal.

13. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 000 Kč od 3. 6. 2025. Ohledně prodlení žalovaného dospěl soud k závěru, že žalovaný nebyl povinen plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně doložila, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2025, předenou dne 22. 5. 2025 k poštovní přepravě. Tato výzva se nemohla do sféry dispozice žalovaného dostat dříve než 26. 5. 2025 (ust. § 573 o. z.), tedy od 3. 6. 2025 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z., když byla ve výzvě stanovena lhůta k plnění do sedmi dnů.

14. Ve zbývajícím rozsahu soud výrokem II. žalobu jako nedůvodnou zamítl, když jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena a nemají tak oporu v právu.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 431 Kč, přičemž tato částka představuje 17,58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,79 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41,21 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 505 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.