33 C 66/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 6 299 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč od 15. 11. 2021 do 17. 12. 2021 v kapitalizované výši 23,05 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v nároku na zaplacení částky 3 299 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 299 Kč od 15. 11. 2021 do 17. 12. 2021 v kapitalizované výši 25,35 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 299 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 6 299 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 3 000 Kč na účet č. [bankovní účet] za poplatek 99 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Účastníci si dále mezi sebou sjednali poplatek za expres výplatu 199 Kč, poplatek za tzv. Bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, možnost žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním dlužné částky a dále smluvní pokutu 500 Kč za prodlení s úhradou splatné splátky. Výši účelně vynaložených nákladů žalobkyně stanovila v částce 100 Kč, a to za každý měsíc, ve kterém je dluh žalobkyní vymáhán. Žalovanému byla účtovány účelně vynaložené náklady: dne 22. 2. 2021 ve výši 100 Kč, dne 22. 3. 2021 ve výši 100 Kč, dne 12. 4. 2021 ve výši 130 Kč a dne 31. 5. 2011 ve výši 130 Kč. Ke smluvní pokutě pak žalobkyně uvedla, že je stanovena pevnou částkou 500 Kč a v případě, že by dlužná částka byla nižší než 500 Kč, je účtována smluvní pokuta ve výši nesplacené splátky. Žalovanému byla účtována smluvní pokuta: dne 22. 3. 2021 ve výši 500 Kč, dne 27. 5. 2021 ve výši 500 Kč a dne 23. 9. 2021 ve výši 358 Kč. Žalovaný za trvání smlouvy neuhradil žalobkyni ničeho, a proto žalobkyně ukončila smlouvu a úvěr byl ke dni 31. 5. 2021 zesplatněn. Žalobkyně požaduje zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 3 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč, poplatku za expres výplatu 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč, úroků v celkové výši 588 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 560 Kč a smluvní pokutu v celkové výši 1 358 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 48,40 Kč za období od 15. 11. 2021 do 17. 12. 2021 a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 6 299 Kč od 18. 6. 2021 do zaplacení.

2. Žalobkyně se k jednání se nedostavil, z jednání se omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalobkyně. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Žalovaný potvrdil uzavření úvěru ve výši 3 000 Kč a v tomto rozsahu uznal nárok žalobkyně, ohledně dalších nároků uvedl, že mu není jasné, co a jakým způsobem žalobkyně účtovala, neboť ve smlouvě se nevyznal. Dále uvedl, že o úvěr žádal prostřednictvím vyplněného formuláře na internetu, kde vyplňoval identifikační a kontaktní údaje, informace ohledně příjmů a výdajů žalobkyni nesděloval.

4. Soud provedl dokazování smlouvou u úvěru, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzením o provedené platby, potvrzením o majiteli účtu, kopií občanského průkazu žalovaného, výpisem čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě [číslo] sazebníkem poplatků, výzvou k zaplacení před zesplatněním, výzvou k zaplacení celého úvěru a předžalobní výzvou zaslanou zástupcem žalobkyně včetně dokladu o jejím odeslání.

5. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně poskytla dne [datum] žalovanému finanční prostředky ve výši 3 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] za poplatek 99 Kč na dobu 24 měsíců. Účastníci si dále mezi sebou ujednali poplatek za expres výplatu 199 Kč, poplatek za tzv. Bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, možnost žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 15. 10. 2021, na dlužnou částku však ničeho neuhradil.

6. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“) a z § 2390 a násl. o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 9. 2021 (dále jen zákon„ o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plynu již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet. V rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C 679/18, dospěl soudní dvůr k závěru, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti Soudní dvůr EU uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího a že česká vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

11. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Tento nedostatek mohl být zhojen v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení dle § 118a o. s. ř. nedostalo.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. V projednávané právní věci pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádným způsobem nezkoumala a neprověřila úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, tedy nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem. Důsledku tohoto je absolutní neplatnost posuzované úvěrové smlouvy.

15. Soud proto uzavřel, že posuzovaná spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., je absolutně neplatná a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

16. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 3 000 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni dosud neuhradila ničeho. Z hlediska právního posouzení částka 3 000 Kč představuje bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku 3 000 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal.

17. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 3 000 Kč od 15. 11. 2021 do 17. 12. 2021 v kapitalizované výši 23,05 Kč a dále ve výši 8,5% ročně z částky 3 000 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení.

18. Ohledně prodlení žalovaného dospěl soud k závěru, že žalovaný byl vyzván k plnění předžalobní upomínkou ze dne 15. 10. 2021, předanou k poštovní přepravě dne 18. 10. 2021 a toto výzva se tak do sféry dispozice žalovaného mohla dostat dne 21. 10. 20021 (ust. § 573 o. z.). Žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou žalovaného k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 30-ti dnů ode dne sepsání výzvy, tedy ve lhůtě do 14. 11. 2021 a od 15. 11. 2021 má žalobkyně právo na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z.

19. Ve zbývajícím rozsahu, tedy v nároku žalobkyně na zaplacení částky 3 299 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 25,35 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 3 299 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 3 000 Kč, neúspěšná do částky 3 299 Kč, poměr úspěchu a neúspěchu je tedy relativně shodný, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.

21. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud povolil žalovanému uhradit dluh ve lhůtě do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Soud vycházel zejména z vyjádření žalovaného ohledně jeho současné finanční situace, když lhůtu třiceti dnů, o kterou žalovaný požádal, soud nepovažuje s ohledem na výši plnění, které bylo rozsudkem žalovanému uložena, za nepřiměřenou. Soud má za to, že účelem soudního řízení má být stanovení splnění povinnosti v takové lhůtě, která je pro povinného objektivně možná. Stanovení zákonné tří denní lhůty, by pro žalovaného mohlo vést k tomu, že by nebyl schopen dobrovolně splnit uloženou povinnost, a proto soud jeho žádosti o stanovení delší lhůty k plnění vyhověl.