33 C 74/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 40 597,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 547 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 29 547 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 29 547 Kč od 15. 6. 2021 do 15. 11. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 29 547 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 027,56 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 952 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokuty 11 050,58 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 684,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 40 597,58 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit formou 28 pravidelných měsíčních splátek po 2 191 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou splatit kapitalizovaný úrok ve výši 31 348 Kč, tedy celkem se zavázal uhradit částku 61 348 Kč, a to nejpozději ke splatnosti poslední splátky, tedy ke dni 20. 4. 2022. K uzavření úvěrové smlouvy došlo elektronicky, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl ze svého účtu na účet [anonymizováno] tzv. verifikační platbu. Částka 30 000 Kč byla žalovanému poskytnuta na účet, ze kterého odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný však nedodržel sjednaný rozpis měsíčních splátek, když splátky úvěru nehradil řádně a včas. Společnost [anonymizováno] proto úvěr zesplatnila ke dni 22. 5. 2020. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a dále povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za zaslání písemných upomínek. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 46 696 Kč a skládá se z: - nesplacené jistiny ve výši 29 547 Kč - nesplaceného úroku ve výši 5 802 Kč - nesplacené smluvní pokuty ve výši 11 197 Kč - neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, s tím, že žalobkyně nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč bez ohledu na to, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce. Žalobkyně dále požaduje nad rámec postoupeného příslušenství i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 027,56 Kč, a to za období od 23. 5. 2020 do 1. 6. 2021 z dlužné jistiny úvěru, dále úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru (tj. 29 547 Kč) za období od [datum] do zaplacení a náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč za osobní návštěvu. Ke smluvní pokutě 11050,58 Kč žalobkyně uvedla, že smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tedy ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni 14. 6. 2021, a to ve výši 11 197 Kč. Po revizním přepočtu žalobkyně požaduje smluvní pokutu 11 050,58 Kč, která je požadována v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, právní zástupce žalobkyně se omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, žalovaný přestože byl k jednání řádně předvolán, se k jednání nedostavil, neomluvil se, nepožádal o odročení, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. projednána a rozhodnuta v jejich nepřítomnosti. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl dokazování smlouvou u úvěru ze dne [datum] [číslo] obchodními podmínkami smlouvy o úvěru, výpisem z účtu [anonymizováno] o čerpání úvěru 30 000 Kč, výpisem z účtu [anonymizováno] o převedení verifikační platby, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, potvrzením o úplatě, oznámením o postoupení pohledávky, výzvami k úhradě dlužné částky, výpisem úkonů mimosoudního vymáhání a předžalobní výzvou ze dne 9. 11. 2021.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se zavázal poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 31 348 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 191 Kč. Ze Všeobecných smluvních podmínek lze dovodit způsob poskytnutí úvěru popsaný žalobkyní v žalobě, tedy že Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku – prostřednictvím klientské zóny žalovaného na internetových stránkách předchůdkyně žalobkyně. Z potvrzení o bezhotovostní platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že částka 30 000 Kč byla toho dne poukázána na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Žalovaný dne 20. 12. 2020 odeslal ze svého výše uvedeného účtu na účet předchůdkyně žalobkyně verifikační platbu ve výši 1 Kč. Ve Smlouvě byla pro případ porušení povinností klienta zaplatit jakoukoliv část závazku dle smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z jistiny, a to za každý den prodlení (až do limitů stanovených právními předpisy) a dále povinnost zaplatit úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Smluvní pokuta byla vyúčtována z nesplacené jistiny 29 547 Kč ve výši 11 050,58 Kč. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], tuto smlouvu předložila žalobkyně i včetně Dohody o úhradě kupní ceny za soubor postupovaných pohledávek, potvrzení o platbě této částky a přílohy tvořící seznam postupovaných pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému prokazatelně oznámeno postupitelem i postupníkem. Žalobkyně dále předložila výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 9. 11. 2021. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně dluží na jistině 29 547 Kč.

5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“) a z § 2395 o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen zákon„ o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.

11. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, pouze uvedla, že [právnická osoba] zahájila na základě informací od žalovaného schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů, resp. prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Tento nedostatek mohl být zhojen v souladu s ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení dle § 118a o. s. ř. nedostalo.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. V souzené věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr, tedy nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů s cílem pouze vykázat údaje, které by na první pohled nasvědčovaly tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána byla a vedla ke kladnému vyhodnocení. Důsledkem nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost posuzované úvěrové smlouvy.

15. Uvedená interpretace vyplývá i z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C 679/18.

16. Soud proto uzavřel, že posuzovaná spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., je absolutně neplatná a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

17. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 30 000 Kč má soud za prokázané. Žalovanému tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky ze smlouvy o úvěru ve výši 30 000 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaný žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci na základě neplatné smlouvy neuhradil z dlužné jistiny částku 29 547 Kč a vznikla mu tedy povinnost vrátit dlužnou jistiny, k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal.

19. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 29 547 Kč od 1. 8. 2021 do zaplacení. Ohledně prodlení žalovaného dospěl soud k závěru, že žalovaný nebyl povinen plnit podle neplatného ujednání ve sjednaných splátkách. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně doložila, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 25. 6. 2021 zaslanou spolu s oznámením o postoupení pohledávky, která byla žalovanému doručena dne 29. 6. 2021, a ve které byla splatnost stanovena na 30. 7. 2021, tedy od 1. 8. 2021 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z.

20. Ve zbývajícím rozsahu soud výrokem II. žalobu jako nedůvodnou zamítl, když jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 684,36 Kč, přičemž tato částka představuje 18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 624 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 597,58 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.