33 C 76/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Čepickou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 20 350 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 20 350 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 20 350 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná coby úvěrovaný uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] (s účinností ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO]) (dále jen„ původní věřitel“) Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen " Smlouva). Pohledávka za žalovanou vyplývající ze Smlouvy o úvěru byla postoupena společností [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Podle Smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Úvěr byl v souladu s čl. I. odst.

2. Smlouvy poskytnut žalované za úplatu, poplatky a za úrok ve výši 28 % z jistiny úvěru za období, na které byl poskytnut. Celkové náklady spotřebitelského úvěru splatné žalovanou dle čl. II. Smlouvy činily 7 300 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 17 300 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru a celkových nákladů spotřebitelského úvěru, se žalovaná v souladu čl. II. Smlouvy a Předpisu splátek zavázala uhradit v 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. V důsledku prodlení žalované právní předchůdce žalobkyně úvěr ke dni 5. 5. 2019 zesplatnil a tím mu vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na: - jistině úvěru 10 000 Kč, - úroky za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 544 Kč, - poplatku za uzavření 1 184 Kč a - administrativním poplatku 1 372 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 10 000 Kč od 6. 5. 2019 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 10,55 % ročně odpovídající výši úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let ke dni uzavření Smlouvy. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobce také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně. Na základě smluvního ujednání, aprobovaného občanským zákoníkem, je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 1 544 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalované hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 8. 7. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: - neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč - úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 544 Kč, - úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 1 184 Kč, - úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 372 Kč, - smluvní pokuty ve výši 6 520 Kč - zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 1 247,99 Kč Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení: - úroků z úvěru ve výši 10,55 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, - zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky ve výši 11 544 Kč sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 544 Kč, a to od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, a proto se žalobkyně domáhá splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, přestože byla k jednání řádně předvolána, nepožádala o odročení jednání, žalobkyně se k jednání nařízenému na den 13. 4. 2021 nedostavila, z jednání se omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] coby úvěrující a žalovaná coby klient uzavřely dne [datum] Smlouvu o úvěru, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr v hotovosti ve výši 10 000 Kč, převzetí částky v hotovosti v den podpisu Smlouvy žalovaná stvrdila svým podpisem Smlouvy. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 7 300 Kč Smlouvou se žalovaná zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 17 300 Kč, a to ve 13-ti pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 300 Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč byl splatný při podpisu Smlouvy. Roční úroková sazba poskytnutého úvěru činí 19,20%. Z čl. IV. Smlouvy soud zjistil, že při splatnosti úvěru do 13 měsíců činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 189,38 %. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 12. 2020 a z příslušného podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy listiny k prokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně. Smlouva o prodeji části závodu uvedená v žalobě spolu se seznamem převáděných pohledávek nebyla soudu předložena. Soudu nebyl prokázán prodej části závodu společnosti [právnická osoba] a ani nebylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla součástí prodávané části závodu. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřená mezi obchodními společnostmi [právnická osoba] a žalobkyní byla soudu předložena včetně příslušné části seznamu postupovaných pohledávek obsažených v rámci tabulky zpracované v programu Excel, dle článku 2 této smlouvy jsou postupované pohledávky specifikovány seznamem obsaženým v příloze [číslo] této smlouvy tvořící její nedílnou součást, tato příloha [číslo] soudu předložena nebyla. Žalobkyně sice prokázala, že dne 24. 7. 2020 odeslala žalované obchodní společnost [právnická osoba] oznámení o postoupení pohledávky žalované, aby však mohla být žalobkyně se svou žalobou úspěšná, musela by soudu prokázat i převody žalované pohledávky, které předcházely posledně zmiňovanému postoupení žalované pohledávky.

4. Podle § 2175 zákona č. 89/ 2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. Podle § 2 179 o. z. se v zápisu o předání závodu uvede výčet všeho, co závod zahrnuje a co se kupujícímu předává.

5. Žalobkyně soudu nepředložila Smlouvu o prodeji části závodu uvedenou v žalobě spolu se seznamem převáděných pohledávek, jehož součástí měla dle tvrzení žalobkyně být i žalovaná pohledávka, čímž neprokázala, že žalovaná pohledávka byla součástí prodeje části závodu dle [číslo] o. z..

6. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1887 o. z. lze pak postoupit i soubor pohledávek.

7. Z výše uvedených smluv o postoupení pohledávek je zřejmé, že předmětem postoupení jsou pouze a jen pohledávky uvedené v přílohách smluv o postoupení pohledávek, tato příloha tvoří nedílnou součást každé ze smluv o postoupení pohledávek. Tento důkaz soudu nebyl předložen, žalobkyně tedy neprokázala, že k postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni dle § 1879 o. z. došlo.

8. Soud proto žalobu jako celek zamítl, neboť žalobkyně neprokázala aktivní věcnou legitimaci v řízení. K výše uvedenému závěru soud cituje rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1373/2005 ze dne 22. 5. 2007„ Věcná legitimace představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. Věcná legitimace je předmětem dokazování a její nedostatek není důvodem pro zastavení řízení nebo pro odmítnutí žaloby, ale pro zamítnutí žaloby.“ 5. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, a proto bylo ve věci jednáno podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř.. Soud není oprávněn sdělovat potřebná poučení jinak a není povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.

6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měla právo procesně zcela úspěšná žalovaná. Té ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, neboť byla v řízení zcela pasivní, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.