33 C 77/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr Radkou Čepickou ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela pro: rozvod manželství

I. Manželství, které uzavřeli [celé jméno manžela], a [celé jméno manželky], dne 24. 9. 2010 před matričním úřadem [anonymizována čtyři slova] v [anonymizováno] (stát Ukrajina), se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka podala u zdejšího soudu návrh na rozvod manželství. V Návrhu uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne 24. 9. 2010 na Ukrajině, ve městě [anonymizováno], u obou se jednalo o manželství druhé a z manželství se narodil nezletilý syn [jméno] [příjmení] Poslední společné bydliště bylo v Chodově. Návrh odůvodnila tím, že manželství dlouhodobě neplní svoji funkci, je dlouhodobě hluboce a trvale rozvráceno, manžel si žije svým vlastním životem a manželka tak k němu ztratila důvěru i citový vztah a neuvažuje o obnovení manželského soužití.

2. Protože účastníci řízení jsou ukrajinskými státními příslušníky, je ve sporu obsažen mezinárodní prvek a soud proto nejprve řešil otázku, zda k projednání žaloby je dána pravomoc českých soudů. Vycházel přitom z článku 30 dvoustranné Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001, podle kterého rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. Vzhledem k tomu, že účastníci měli poslední společné bydliště na adrese [adresa manžela a manželky], je podle § 88 písm. a) o. s. ř. místně příslušným k projednání návrhu na rozvod manželství Okresní soud v Sokolově. Dále soud řešil otázku, jakého právního řádu má použít. Zde postupoval dle výše citované smlouvy, podle které se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu na zahájení řízení. Vzhledem k tomu, že oba účastníci jsou občany Ukrajiny, použil soud ukrajinského právního řádu, to znamená zákona o rodině č. 2947-III ze dne 10. ledna 2002 upravující rozvod manželství, a to hlavu 11 tohoto zákona.

3. Manžel s návrhem na rozvod manželství souhlasil.

4. Na základě provedených důkazů (oddací list účastníků) a shodného vyjádření účastníků soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství, které bylo registrováno dne 24. 9. 2010 před matričním úřadem [anonymizována čtyři slova] v [anonymizováno] (stát Ukrajina). Za trvání jejich manželství se účastníkům narodil nezletilý syn [jméno], [datum narození]. Z vyjádření účastníků bylo zjištěno, že manželé v současné době sdílí společné bydlení, ale dlouhodobě, již více než tři roky, nevedou společnou domácnost, společně nehospodaří a intimně se nestýkají. Dále bylo zjištěno, že obnovení manželského soužití oba shodně vylučují. Z rozsudku opatrovnického soudu ze dne 31. 3. 2021, č. j. 40 Nc 28049/2021-36, který nabyl právní moci dne 3. 5. 2021, bylo zjištěno, že soud schválil dohodu rodičů, podle které byl nezletilý [jméno] [příjmení] svěřen do péče matky a otec se zavázal hradit výživné v částce 4 000 Kč měsíčně.

5. Takto zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle článku 109 zákona o rodině, podle kterého manželé, kteří mají děti, mají právo podat návrh na rozvod spolu s písemnou smlouvou, která určuje, komu budou děti svěřeny do výchovy, jak bude druhý z rodičů přispívat na jejich výživu, a také podmínky, za kterých bude uplatňovat právo na výchovu dětí. Smlouva mezi manželi o výši výživného musí být notářsky ověřena. Soud manželství rozvede, jestliže zjistí, že návrh na rozvod odpovídá skutečnému zájmu ženy a muže a že po rozvodu nebudou porušeny jejich osobní a majetková práva a také práva jejich dětí. Vzhledem k tomu, že účastníci spolu nežijí jako manželé již více než tři roky, druhý manžel s návrhem na rozvod souhlasil a před projednáním návrhu na rozvod manželství se účastníci v rámci opatrovnického řízení ve věci péče o nezletilého syna [jméno] dohodli na svěření do péče matky a otec se zavázal hradit na jeho výživu částku 4 000 Kč měsíčně k rukám matky, je zřejmé, že rozvodem manželství nebudou jejich práva porušena. Soud proto v souladu s článkem 109 zákona o rodině a s ohledem na nezvratitelný postoj účastníků žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o rozvod manželství.