33 C 92/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 87 290 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 070 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 070 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části nároku na zaplacení částky 13 600 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 294,65 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 833,87 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 17 000 Kč od 2. 11. 2022 do 8. 12. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 3 930 Kč od 8. 12. 2022 do zaplacení a s úrokem 24,57 % ročně z částky 17 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 480 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 480 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v části nároku na zaplacení částky 29 150 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 758,10 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 447,65 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 31 000 Kč od 2. 11. 2022 do 8. 12. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 12 520 Kč od 8. 12. 2022 do zaplacení a s úrokem 20,74 % ročně z částky 31 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 000 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žaloba se v části nároku na zaplacení částky 12 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 747,12 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 457,35 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 10 111,11 Kč od 2. 11. 2022 do 8. 12. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 9 111,11 Kč od 8. 12. 2022 do zaplacení a s úrokem 25,77 % ročně z částky 10 111,11 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, zamítá.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 87 290 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce“), a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 400 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 510 Kč počínaje 3. 2. 2020, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny, čímž žalovaná porušila své závazky ze smlouvy. Pohledávka za žalovanou byla právním předchůdcem žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila pouze částku 3 930 Kč. Žalovaná částka 26 670 Kč představuje dle žaloby jistinu ve výši 17 000 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši 9 670 Kč Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 6 833,87 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 294,65 Kč, úroků ve výši 24,57% ročně z dlužné jistiny ve výši 17 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25% ročně z dlužné jistiny ve výši 17 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení. Dále uzavřel právní předchůdce žalobkyně a žalovaná dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 31 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 5 270 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 6 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 17 670 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 80 týdenních splátkách po 752 Kč počínaje 15. 11. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny, čímž žalovaná porušila své závazky ze smlouvy. Pohledávka za žalovanou byla právním předchůdcem žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila pouze částku 12 520 Kč. Žalovaná částka 47 620 Kč představuje dle žaloby jistinu ve výši 31 000 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši 16 620 Kč Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 9 447,65 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 758,10 Kč, úroků ve výši 20,74% ročně z dlužné jistiny ve výši 31 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25% ročně z dlužné jistiny ve výši 31 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení. Dále uzavřel právní předchůdce žalobkyně a žalovaná dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč počínaje 22. 8. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny, čímž žalovaná porušila své závazky ze smlouvy. Pohledávka za žalovanou byla právním předchůdcem žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradila pouze částku 14 000 Kč. Žalovaná částka 13 000 Kč představuje dle žaloby jistinu ve výši 10 111,11 Kč a dlužné úhrady za služby ve výši 2 888,89 Kč Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 5 457,35 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 747,12 Kč, úroků ve výši 25,77% ročně z dlužné jistiny ve výši 10 111,11 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25% ročně z dlužné jistiny ve výši 10 111,11 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisy zaslanými doporučeně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, přestože byla k jednání řádně předvolána, nepožádala o odročení jednání, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalované. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], kartou zákazníka ze dne [datum], smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], kartou zákazníka ze dne [datum], smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], kartou zákazníka ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 11. 2022, předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 12. 1. 2023 včetně dokladu o odeslání a uznáním dluhu ze dne 8. 6. 2021 co do částky 30 870 Kč.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Ze smluv bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] žalované poskytla na základě smlouvy [číslo] částku 15 000 Kč, na základě smlouvy [číslo] částku 31 000 Kč a na základě smlouvy [číslo] částku 17 000 Kč. Převzetí uvedených částek žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Dále bylo ze smluv zjištěno, že žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč poplatek v celkové výši 12 000 Kč, za poskytnutí úvěru ve výši 31 000 Kč zaplatit poplatek v celkové výši 28 140 Kč a za poskytnutí úvěru ve výši 17 000 Kč poplatek v celkové výši 13 600 Kč. Celkovou dlužnou částku ze smlouvy [číslo] ve výši 27 000 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, celkovou dlužnou částku ze smlouvy [číslo] ve výši 59 140 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 80 týdenních splátkách po 752 Kč a celkovou dlužnou částku ze smlouvy [číslo] ve výši 30 600 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 510 Kč. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně uhradila na smlouvu [číslo] celkem částku 14 000 Kč, na smlouvu [číslo] celkem částku 12 520 Kč na smlouvu [číslo] celkem částku 3 930 Kč. Soud dále zjistil, že žalobkyně a společnost [právnická osoba] uzavřely dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce a ze smluv o spotřebitelském úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky, specifikovaných v seznamu pohledávek. Ze seznamu pohledávek vyplývá, že se jednalo i o pohledávky za žalovanou ze smlouvy [číslo] [číslo] [číslo]. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 1. 11. 2022, v němž byla zároveň vyzvána k úhradě dlužných pohledávek. O zaplacení dlužných částek po jejich postoupení byla žalovaná vyzvána ještě prostřednictvím zástupce žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne 12. 1. 2023 předanou téhož dne k poštovní přepravě, jak vyplývá z doloženého podacího lístku. Dále bylo zjištěno, že žalovaná dne 8. 6. 2021 písmeně uznala dluh vůči právnímu předchůdci žalobkyně ze smlouvy [číslo] ze dne 27. 1. 2020 ve výši 30 870 kč.

5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“) a z § 2395 a násl. o. z., ve spojení se č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen zákon„ o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.

12. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy splnil právní předchůdce svou zákonnou povinnost podle § 84 – 89 zákona o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, které byly zaznamenány do karty zákazníky a následně pověřovány proti dokladům vyžádaným od žalované. Žalovaná před uzavřením smlouvy prohlásila, že poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku.

13. Úvěrová smlouva může být platná jen tehdy, pokud poskytovatel úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost spotřebitele a po tomto zkoumání zjistil, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

14. Žalobkyně nedoložila, zda byla zjišťována faktická výši příjmů a výdajů žalované, a proto byla podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o povinnosti doplnit tvrzení, zda a jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr před uzavřením smlouvy a označit k těmto tvrzením důkazy.

15. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel úvěru, splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Odkázala pak na karty zákazníka ze dne [datum], [datum] a [datum], ve kterých jsou zaznamenány příjmy a výdaje žalované.

16. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by žalovaná byla prověřena prostřednictvím insolvenčního rejstříku bankovního i nebankovního registru klientských informací a s jakým výsledkem ani to jak byly konkrétní informace o majetkových poměrech žalované při poskytování úvěru právním předchůdcem žalobkyně hodnoceny. I když je v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru kladem důraz na informace získané přímo od spotřebitele, nelze těmito rozumět pouhá ničím nepodložená tvrzení spotřebitele o jeho finančních poměrech. Součástí odborné péče poskytovatele úvěruje je i taková obezřetnost, která zahrnuje také prověření (požadavek na doložení) tvrzení žadatele o úvěr. Z předložených karet zákazníka však bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] uvedla příjmy 20 349 Kč a výdaje 15 178 Kč, dne [datum] uvedla příjmy 18 536 Kč a výdaje 13 650 Kč a [datum] uvedla příjmy 21 927 Kč a výdaje 17 178 Kč. Přitom již v době uzavření smlouvy dne [datum] měla u právního předchůdce dle záznamů v kartě zákazníka zápůjčku ve výši 20 000 Kč s celkovou měsíční splátkou 2 000 Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná uzavírala smlouvy na úvěry ve výši přesahující její výdělkové poměry a to v relativně krátkém časovém období, když v žalobě jsou uplatněny nároky ze smlouvy ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]. Při příjmu okolo 20 000 Kč (z hlavního pracovního poměru i z dohody o provedení práce) se tak žalovaná zavázala hradit na uvedené úvěry od února 2020 celkem částku 6 848 Kč. Dokumenty, ze kterých by bylo možné ověřit měsíční výdaje žalované na bydlení a další ostatní výdaje, nebyly soudu doloženy. Jestliže právní předchůdce žalobkyně vycházel z příjmů a výdajů uvedených samotnou žalovanou, měl tyto údaje řádně ověřovat na základě doložených listin, k čemuž v daném případě zcela evidentně nedošlo. Již ze samotné skutečnosti, že si žalovaná opakovaně půjčovala vyšší částky, muselo být právnímu předchůdci žalobkyně zřejmé, že žalovaná není schopna reálně ze svého příjmu své dosavadní závazky hradit a půjčuje si opakovaně, pravděpodobně i na úhradu předchozích závazků. Pokud by právní předchůdce žalobkyně řádně prověřoval úvěruschopnost žalované, musel by zjistit, že žalovaná má závazky i u dalších nebankovních institucí a je na ni vedeno několik exekucí.

17. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, nedošlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyní tvrzené posouzení proběhlo pouze formálně, a to tak, aby se při zběžném a povrchním pohledu jevilo, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána. Žalovaná sice v řízení nevznesla námitku neplatnosti Smlouvy dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- [právnická osoba] versus [anonymizováno] (C 679/18), je však zřejmé, že Soudní dvůr Evropské unie jednoznačně deklaruje povinnost soudu zabývat se ex offo, tj. i bez námitky žalovaného, otázkou, zda věřitel posoudil náležitě úvěruschopnost žalovaného a pokud této povinnosti nedostál, vyvodit z takovéhoto porušení absolutní neplatnost smlouvy. V této věci má eurokonformní výklad národního práva (tedy ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru) přednost, čemuž přisvědčuje i novela uvedeného § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, kterou se s účinností od 29. 5. 2022 k neplatnosti smlouvy přihlédne i bez návrhu.

18. Nad rámec výše uvedeného, kdy soud dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované nebyla řádně zkoumána, shledává soud, že smlouvy o úvěru, které jsou předmětem řízení, jsou absolutně neplatné i pro rozpor s dobrými mravy, který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru.

19. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Soud proto uzavřel, že posuzované spotřebitelské smlouvy, které odporují § 580 odst. 1 o. z., jsou absolutně neplatné, a to z důvodu neposouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí v rozporu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

22. Jelikož je smlouva [číslo] absolutně neplatná, nemohlo dojít ani k platnému uznání dluhu.

23. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

24. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Žalované tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky ze smlouvy [číslo] ve výši 17 000 Kč, ze smlouvy [číslo] ve výši 31 000 Kč a ze smlouvy [číslo] ve výši 15 000 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se tedy jedná o bezdůvodné obohacení podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Z obsahu žaloby i provedených důkazů bylo zjištěno, že na základě neplatné smlouvy [číslo] žalovaná přijala od právního předchůdce žalobkyně částku 17 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně, která nebyla rozporována, uhradila celkem částku 3 930 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 070 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal výrokem I. Na základě neplatné smlouvy [číslo] žalovaná přijala od právního předchůdce žalobkyně částku 31 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně, která nebyla rozporována, uhradila celkem částku 12 520 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 480 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal výrokem III. Na základě neplatné smlouvy [číslo] žalovaná přijala od právního předchůdce žalobkyně částku 15 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně, která nebyla rozporována, uhradila celkem částku 14 000 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal výrokem V. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 18,25% ročně z částky 13 070 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení, ve výši 8,25% ročně z částky 18 480 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení a ve výši 8,25% ročně z částky 1 000 Kč od 9. 12. 2022 do zaplacení. Ohledně prodlení žalované dospěl soud k závěru, že žalovaná nebyla povinna plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě v dohodnutých splátkách. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky až prostřednictvím oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 11. 2020 která byla téhož dne předána k poštovní předpravě, a ve které byla stanovena lhůta k plnění do 10 dnů od obdržení dopisu. Tato výzva se nemohla do sféry dispozice žalované dostat dříve než 28. 11. 2022 (ust. § 573 o. z.), tedy od 9. 12. 2022 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z.

25. Ve zbývajícím rozsahu soud výrokem II., IV. a VI. žalobu jako nedůvodnou zamítl, když jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní vycházejí ze smluv, které nebyly platně uzavřeny.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla převážně neúspěšná, právo na náhradu nákladů by tedy náleželo žalované, které však náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.