42 C 105/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 1 043 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 043 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 043 Kč od 10. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovaném zaplacení částky 1 043 Kč s úrokem z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského od 10.12.2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne , datum, přepravních služeb společnosti , právnická osoba, ., a to ve vlaku č. , anonymizováno, mezi stanicemi , obec, a , obec, , čímž uzavřel smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byl povinen zaplatit cenu za přepravu 43 Kč dle platného tarifu. Žalovaný se v průběhu přepravy neprokázal na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem, a proto bylo sepsáno potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek a oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván k zaplacení jízdného 43 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle platného tarifu. Předchůdkyni žalobkyně tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 043 Kč, kterou dosud nehradil. Tuto pohledávku postoupila předchůdkyně smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaný neuhradil svůj dluh ani poté, co mu byla odeslána předžalobní upomínka, kde byl upozorněn na možnost vymáhání dluhu soudně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu učiněnou soudem. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.

3. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z doložených smluv o postoupení pohledávek. Nejprve došlo dne 8.9.2023 k uzavření Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , následně dne 18.9.2023 došlo k uzavření Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek mezi , právnická osoba, a žalobkyní, rámcové smlouvy o postoupení tvoří rámec pro uzavírání jednotlivých smluv o postoupení pohledávek, jako je Smlouva o postoupení pohledávek č. , anonymizováno, ze dne 24.6.2024 včetně přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek uzavřená mezi společností , právnická osoba, a dále Smlouva o postoupení pohledávek č. , anonymizováno, ze dne 8.7.2024 včetně přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek uzavřená mezi , právnická osoba, a žalobkyní.

4. Žalobkyně k žalobě doložila potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek ze dne , datum, včetně vyúčtování dlužného jízdného v částce 43 Kč, naúčtované přirážky k jízdnému v částce 1 000 Kč, předžalobní upomínku ze dne 17.7.2024 včetně dokladu o jejím odeslání dne 17.7.2024.

5. Z listinných důkazů založených ve spise došel soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný dne , datum, využil k cestě vlak č. , anonymizováno, bez platné jízdenky, čímž porušil smluvní přepravní podmínky , právnická osoba, pro veřejnou drážní osobní přepravu. Žalovaný je na základě potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek povinen uhradit předchůdkyni žalobkyně cenu jízdného 43 Kč spolu s přirážkou k jízdnému ve výši 1 000 Kč.

6. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovaným.

7. Žaloba byla s ohledem na obsah výše uvedených listinných důkazů a na absenci obrany ze strany žalovaného shledána důvodná, nárok je odůvodněn ustanovením § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovaný porušil povinnosti stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (§ 37) a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§ 7 a § 15). Podle čl. 140 Smluvních přepravních podmínek se za porušení přepravních podmínek považuje, pokud cestující: a) nemá zakoupenu jízdenku po nástupu do vlaku v obsazené stanici, b) nemůže nebo odmítne v době plnění přepravní smlouvy předložit platnou jízdenku nebo průkaz na slevu a odmítne nebo nemůže na místě zaplatit jízdné, doplatek jízdného nebo přirážku. V těchto případech zaplatí přirážku 1 000 Kč. Celkem tedy je žalovaný povinen uhradit žalobkyni 1 043 Kč. Splatnost pohledávky nastala 10.12.2023, tedy následujícího dne po absolvování jízdy vlakem.

8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením;10. Protože žalovaný jízdné, přirážku a náhradu za zpoždění vlaku neuhradil, dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o. z. právo na zaplacení úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu včetně příslušenství vyhověl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 043 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně.

12. Lhůtu k plnění obou uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, protože neshledal žádné důvody pro stanovení pariční lhůty jakkoli delší.