42 C 108/2024
č. j. 42 C 108/2024-25
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 115 § 142 § 149 § 160 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2048 § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 132
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 4 886 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 886 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 000 Kč od 11. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 4 886 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne , datum, se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč, který měl být splacen nejpozději 28.6.2023, za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 280 Kč, následně byla splatnost úvěru Dodatkem Smlouvy ze dne , datum, posunuta na , datum, . K uzavření smlouvy o úvěru došlo na základě Žádosti o poskytnutí úvěru a posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, (kde žalovaný uvedl údaje o majetku, příjmech a výdajích), a to elektronicky prostředky komunikace na dálku, svou totožnost ověřil žalovaný poskytnutou kopií občanského průkazu, v rámci prověření úvěruschopnosti předložil žalovaný výpis z běžného účtu za období 31.5.2022 do 31.5.2023, zároveň byla provedena lustrace žalovaného v dostupných veřejných rejstřících. Úvěr byl převeden z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen ani z části. Do podání žaloby nebylo na smlouvu o úvěru uhrazeno ze strany žalovaného ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném 3 000 Kč na jistině, částku 1 280 Kč coby sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní pokutu řádně sjednanou ve Smlouvě ve výši 606 Kč, tj. 0,1% denně z částky 3 000 Kč od 11.7.2023 do 28.1.2024 a dále úrok z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského dlužné jistiny úvěru od 11.7.2023 do zaplacení.Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní upomínky žalovanému, a to emailovou zprávou (jak si ujednaly ve Smlouvě) i poštou.
2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“3. Soud provedl k důkazu níže uvedené listiny předložené žalobkyní, na základě čehož došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Žalobkyně soudu předložila Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. č. , číslo, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč, který měl být splacen nejpozději 28.6.2023, za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 280 Kč, následně byla splatnost úvěru Dodatkem Smlouvy ze dne , datum, posunuta na , datum, . V rámci Smlouvy je žalovaný identifikován jménem a příjmením, rodný číslem, telefonním číslem, emailovou adresou a adresou pobytu, Smlouva ve svém závěru obsahuje prostý elektronický podpis žalovaného. K uzavření smlouvy o úvěru došlo na základě Žádosti o poskytnutí úvěru a posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, (kde žalovaný uvedl údaje o majetku, příjmech a výdajích), a to elektronicky prostředky komunikace na dálku, svou totožnost ověřil žalovaný poskytnutou kopií občanského průkazu, v rámci prověření úvěruschopnosti předložil žalovaný výpis z běžného účtu za období 31.5.2022 do 31.5.2023, zároveň byla provedena lustrace žalovaného v dostupných veřejných rejstřících a v interních rejstřících žalobkyně. Žalobkyně předložila k důkazu potvrzení o zaslání částky 3 000 Kč dne , datum, z účtu žalobkyně na účet č. , číslo, / , Anonymizováno, s uvedením čísla Smlouvy ve zprávě k platbě. Dle zprávy Fio banky a.s. ze dne 22.4.2024 se jedná o účet žalovaného. Žalobkyně požaduje po žalovaném 3 000 Kč na jistině, částku 1 280 Kč coby sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní pokutu řádně sjednanou ve Smlouvě ve výši 606 Kč, tj. 0,1% denně z částky 3 000 Kč od 11.7.2023 do 28.1.2024 a dále úrok z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského dlužné jistiny úvěru od 11.7.2023 do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dluhu upomínán předžalobní upomínkou, kterážto byla zaslána žalovanému prostou emailovou zprávou ze dne 12.12.2023 a rovněž i prostřednictvím poštovního doručovatele dopisem ze dne 11.12.2023.
4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ustanovení § 2048 o.z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla Smlouvou uzavřena smlouva o úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších právních předpisů a dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr v konečné částce 3 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru včetně sjednaného poplatku ve lhůtě stanovené Smlouvou. Ačkoliv formálně nebyl úrok ve Smlouvě sjednán, poplatek za poskytnutí úvěru v částce 1 280 Kč představuje souhrn odměny (tedy úroků) žalobkyně za poskytnutí úvěru a dále nákladů žalobkyně s poskytnutím úvěru. Výše poplatku je akceptovatelná, neboť se jedná o specifický úvěrový vztah, tzv. mikroúvěr, poskytnutý v řádu několika tisíců na velmi krátkou dobu, odměna za poskytnutí úvěru je pevně stanovena (viz např. rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 17 Co 271/2020-112, odstavec 13). V daném případě žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla přislíbené peněžní prostředky, které dle smlouvy nebyly vráceny. Žalobkyně má právo na vrácení poskytnuté úvěrové jistiny ve výši 3 000 Kč, stejně tak jako sjednaného poplatku ve výši 1 280 Kč. Smluvní pokuta požadovaná žalobkyní je ve výši 0,1% denně z částky 3 000 Kč od 11.7.2023 do 28.1.2024, tedy z jistiny úvěru, kterou žalovaný nevrátil žalobkyni ani z části, a svou výší se tedy nepříčí ustanovení § 132 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších právních předpisů. Žalobkyně má dále právo na úhradu úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s ohledem na tvrzený počátek prodlení žalovaného. Žalobkyně prokázala, že před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.
6. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní a nevyvrátil existenci žalované pohledávky. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 886 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.. Při stanovení výše uvedené odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. a.t., ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů.
8. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty, sám žalovaný se k soudu nedostavil a nenavrhl případný splátkový kalendář, který by odrážel jeho možnosti, ohledně kterých rovněž neuvedl soudu žádné skutečnosti.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.