42 C 117/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], jakožto postupitel, a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], jakožto postupník, uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, v rámci které došlo k postoupení pohledávky za žalovaným. Následně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jakožto postupitel, uzavřela dne [datum] s žalobkyní, jakožto postupníkem, smlouvu o postoupení pohledávek, v rámci které došlo k opětovnému postoupení pohledávky za žalovaným. Obchodní společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o zápůjčce, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku v částce 8 000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky nejpozději do 2.5.2018. K uzavření Smlouvy o zápůjčce došlo elektronicky, prostředky komunikace na dálku. Na základě Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému dne [datum] zápůjčku ve výši 8 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaný uvedl při registraci na internetových stránkách žalobce. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne 2.5.2018 zápůjčku ani částečně nesplatil. V tento den nastala splatnost celého dluhu. Žalovaný nereagoval ani na výzvy k zaplacení pohledávky, ani na oznámení o postoupení pohledávky, a v poslední řadě ani na předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částka ve výši 8 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně po žalovaném nepožaduje. Vedle částky ve výši 8 000 Kč žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení.

2. Řízení bylo od 19.5.2020 do 29.12.2021 přerušeno v souladu s ustanovením § 140a odst. 1 insolvenčního zákona, neboť usnesením [název soudu] ze dne 19.5.2020, č. j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek žalovaného a povoleno jeho řešení oddlužením. Účinek přerušení nastal okamžikem zveřejnění usnesení o zjištění úpadku v insolvenčním rejstříku dne 19.5.2020. Řízení bylo přerušeno s účinností do 29.12.2021, kdy nastala právní moc rozhodnutí [název soudu] ze dne č. j. [insolvenční spisová značka] – [anonymizováno] – [anonymizováno] o zrušení oddlužení a zastavení insolvenčního řízení. Po dobu, kdy trvaly účinky rozhodnutí o úpadku, nebylo v řízení pokračováno, nedošlo k vydání žádných rozhodnutí. Přerušení řízení trvalo do okamžiku vyhlášení usnesení [název soudu] ze dne 29.11.2021 č. j. [insolvenční spisová značka], kterým bylo schválené oddlužení zrušeno pro neplnění povinností žalovaného podle schváleného způsobu oddlužení. Ze zprávy insolvenčního správce žalovaného ze dne 11.2.2022 bylo zjištěno, že na pohledávku žalobkyně nebylo za dobu oddlužení žalovaným plněno ničeho.

3. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“.

4. Soud provedl k důkazu níže uvedené listiny předložené žalobkyní, na základě čehož došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Soudu byla předložena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“) s podpisem původního věřitele, namísto podpisu žalovaného je zde uvedeno prohlášení o provedení podpisu žalovaného prostřednictvím blíže nespecifikovaného elektronického kódu, kteroužto žalobkyně považuje dle žaloby za smlouvu o zápůjčce, samotná Smlouva však obsahuje odkaz na zákonné ustanovení upravující smlouvu o úvěru – tedy § 2 395 a násl. zákona č. 89/2014 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ o.z.“). V rámci této listiny je uvedeno jméno, příjmení a rodné číslo žalovaného, číslo běžného účtu žalovaného, telefonní číslo žalovaného, emailová adresa a adresa pobytu žalovaného a číslo občanského průkazu žalovaného. [právnická osoba] se ve Smlouvě zavazuje poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 8 000 Kč se splatností 28 dnů od poskytnutí úvěru, úroková sazba činí 36% ročně, roční procentní sazba nákladů poskytnutého spotřebitelského úvěru činí 4 543,98%, celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 2 517 Kč. Dále soud k důkazu provedl další listiny mající osvědčit proces uzavření Smlouvy, a to Individuální podmínky smlouvy o půjčce – Dodatek k Všeobecným obchodním podmínkám smlouvy o půjčce s kódem [anonymizováno] (listina bez podpisu žalovaného) obsahující oproti Smlouvě vyšší poplatek za poskytnutí úvěru, a to v částce 2 737,93 Kč, dále Všeobecné obchodní podmínky společnosti [právnická osoba], Vysvětlení předsmluvních informací, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Základní informace o nabízeném úvěrovém produktu a Souhlas se zpracováním obchodním údajů. Na výše uvedených listinách je namísto podpisu žalovaného uvedeno prohlášení o provedení podpisu žalovaného prostřednictvím blíže nespecifikovaného elektronického kódu, případně zde podpis žalovaného absentuje bez jakéhokoliv odkazu na elektronický kód. Žalobkyně sice k důkazu o čerpání spotřebitelského úvěru žalovaným označila výpis z účtu/potvrzení o platbě, tuto listinu však k důkazu nepředložila. 0ttat Předžalobní výzva je ze dne 25.11.2019, a to s dokladem o odeslání této výzvy žalovanému ze dne 5.12.2019. Dále žalobkyně soudu předložila 2x upomínku dlužného plnění, ve všech případech bez dokladu o odeslání upomínky žalovanému. [anonymizováno] Soud dále k důkazu provedl listiny k osvědčení aktivní věcné legitimace žalobkyně v řízení, a to Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] a Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému ze dne 30.5.2019 s dokladem o odeslání žalovanému ze dne 3.6.2019. Žalobkyně v žalobě sice uvedla, že nedílnou součástí Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] je příloha tvořící seznam postupovaných pohledávek, tuto přílohu však žalobkyně k důkazu pouze označila, avšak soudu nepředložila. Shodně pak žalobkyně v žalobě sice uvedla, že nedílnou součástí Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společnostmi [právnická osoba] a žalobkyní je příloha tvořící seznam postupovaných pohledávek, tuto přílohu však žalobkyně k důkazu pouze označila, avšak soudu nepředložila. Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému ze dne 30.5.2019 je sepsáno společností [právnická osoba], jakožto postupitelem pohledávky za žalovaným, a informuje žalovaného, že tato společnost postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Toto oznámení se tedy zcela rozchází se skutkovými tvrzeními uvedenými v žalobě a tedy s tím, že pohledávka za žalovaným měla být postoupena dvakrát, není pravdou, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

5. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1887 o. z. lze pak postoupit i soubor pohledávek. Z výše uvedených smluv o postoupení pohledávek je zřejmé, že předmětem postoupení jsou pouze a jen pohledávky uvedené v přílohách smluv o postoupení pohledávek, tato příloha tvoří nedílnou součást každé ze smluv o postoupení pohledávek. Tento důkaz soudu nebyl předložen. Je pravdou, že žalobkyně předložila Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému ze dne 30.5.2019, toto oznámení se však rozchází se skutkovými tvrzeními uvedenými v žalobě a tedy s tím, že pohledávka za žalovaným měla být postoupena dvakrát, není pravdou, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Absenci příloh smluv o postoupení pohledávek nemůže v tomto případě nahradit oznámení o postoupení pohledávky od postupitele (jak v obecné rovině popisuje Nejvyšší soud např. ve svém rozsudku sp.zn. 31 Cdo 1328/2007 ze dne 9.12.2009), aby se tak stalo, žalobkyně by soudu musela předložit oznámení o postoupení pohledávky zaslané postupitelem žalovanému po každém postoupení pohledávky zvlášť respektujíce osobu postupitele a osobu postupníka té které smlouvy o postoupení pohledávek, a to včetně dokladů o odeslání oznámení žalovanému, takový důkaz však žalobkyně soudu nedoložila. Z těchto důvodů soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že k postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni dle § 1879 o. z. došlo, žalobkyně neprokázala postoupení žádné pohledávky společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] na žalobkyni (ať už by byla pohledávka právně posouzena jako nárok z titulu smlouvy o zápůjčce/úvěru či nárok z titulu bezdůvodného obohacení) a proto soud žalobu jako celek zamítl. K výše uvedenému závěru soud cituje rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Odo 1373/2005 ze dne 22.5.2007„ Věcná legitimace představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. Věcná legitimace je předmětem dokazování a její nedostatek není důvodem pro zastavení řízení nebo pro odmítnutí žaloby, ale pro zamítnutí žaloby.“ 6. Nad rámec uvedeného závěru soud uvádí, že žaloba by byla neúspěšná i v případě, že by postoupení pohledávky na žalobkyni bylo prokázáno, neboť žalobkyně neprokázala poskytnutí peněžních prostředků ve výši 8 000 Kč dne [datum] na bankovní účet žalovaného, jak žalobkyně uvedla žalobě. Žalobkyně sice k důkazu o čerpání spotřebitelského úvěru žalovaným označila výpis z účtu/potvrzení o platbě, tuto listinu však k důkazu nepředložila a neoznačila ani žádné jiné případné důkazy k prokázání čerpání úvěru.

7. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měl právo procesně zcela úspěšný žalovaný. Tomu ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, neboť byl v řízení zcela pasivní, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.