42 C 120/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO číslo sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Anonymizováno bytem Anonymizováno pro zaplacení 9 954 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 200 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 200 Kč od 30. 10. 2023 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 300 Kč splatných vždy ke každému 25. dni v příslušném kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení jediné ze splátek včas či v řádné výši.

II. Žaloba se zamítá co do částky 7 754 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 845,69 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 795,44 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 142,39 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 200 Kč od 28. 9. 2023 do 29. 10. 2023 a úroku ve výši 18,17 % ročně z částky 5 342,39 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 9 954 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 570 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,17 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 621 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 52 týdenních splátkách po 294 Kč.Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradila částku 4 800 Kč, po postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradila žalovaná ničeho.Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.Žalobkyně tedy požaduje uhradit:- částku 9 954 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 5 342,39 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4 611,61 Kč- kapitalizované úroky ve výši 795,44 Kč- kapitalizované úroky z prodlení ve výši 845,69 Kč- úrok ve výši 18,17% ročně z dlužné jistiny 5 342,39 Kč od 28.9.2023 do zaplacení- úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z dlužné jistiny 5 342,39 Kč od 28.9.2023 do zaplaceníPřed podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaná v rámci ústního jednání před soudem uvedla, že částku 7 000 Kč (jistinu úvěru) převzala v hotovosti od poskytovatele úvěru. Při sjednání úvěru sdělila poskytovateli úvěru, že na její majetek jsou vedeny dvě exekuce a jediný její příjem tvoří podpora v nezaměstnanosti. Poskytovatel úvěru lustrací žalované zjistil, že exekuce jsou na její majetek vedeny čtyři, o dvou exekucích vůbec nevěděla. Zástupkyně Providentu jí sdělila, že za těchto okolností jí půjčit nemohou. Nakonec se po dvou hodinách ozvala s tím, že problém s exekucemi je vyřešen a peníze jí předala v hotovosti. Žalovaná byla ráda, byl předvánoční čas, pečuje o 3 děti a nemocnou matku, i její pětileté dítě je nemocné. Hrozila jí výpověď z bytu. Se splácením spotřebitelského úvěru ale měla velké problémy. Na splátky si musela půjčovat jinde, po čase už neměla z čeho splátky hradit. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci v její nepřítomnosti Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně.

3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.Mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Před uzavřením Smlouvy měla předchůdkyně žalobkyně řádně posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, jako důkaz předložila žalobkyně Zákaznickou kartu, ve které nejsou uvedeny žádné exekuce, oproti rodičovskému příspěvku ve výši 10 000 Kč uvádí žalovaná předpokládané měsíční výdaje 12 000 Kč, další příjmy domácnosti jsou sice uvedeny, ale nejsou nijak specifikovány. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy a dále též při ústním jednání před soudem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši ve výši 3 570 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,17 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 621 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 52 týdenních splátkách po 294 Kč. Při splatnosti závazku v 52 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 227,49 %.Ze Zákaznické karty ze dne , datum, soud dovodil, že tímto způsobem prováděla předchůdkyně žalobkyně sběr dat od žalované za účelem prověření její úvěruschopnosti. Z tabulky umoření lze dovodit kolik bylo oproti jistině úvěru zaplaceno před podáním žaloby, údaje zde uvedené odpovídají žalobním tvrzením.Z předžalobní upomínky datované dnem 15.2.2024 a z příslušného podacího lístku z 15.2.2024 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu z výše uvedené Smlouvy s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalované o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne , datum, od postupitele včetně podacího lístku ze dne 27.10.2023, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovanou, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“)je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7.5.2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

5. Povinnost soudu zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, který opakovaně ve své rozhodovací činnosti uvádí, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se celé společnosti. Je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil a úvěr poskytl pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Je pravdou, že v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 1819/2023 ze dne 27.9.2023 je uvedeno, že k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru nepostačí pouze samo zjištění, že poskytovatel úvěru neprovedl řádné prověření úvěruschopnosti klienta, důsledek v podobě sankce neplatnosti takové smlouvy se může projevit pouze tehdy, bude-li postaveno na jisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

6. Žalobkyně k procesu prověření úvěruschopnosti žalované předložila Zákaznickou kartu, ze které vyplývá, že vedené exekuce nebyly do formuláře zaneseny, oproti rodičovskému příspěvku ve výši 10 000 Kč uvádí žalovaná předpokládané měsíční výdaje 12 000 Kč, další příjmy domácnosti jsou sice uvedeny, ale nejsou nijak specifikovány. Předchůdkyni žalobkyně však byly známy exekuce žalované, na základě kterých musela mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Při sjednání úvěru žalovaná ani neznala počet proti ní vedených exekucí. Poskytovatel úvěru nakonec peníze žalované poskytl, žalovaná tím řešila své existenční problémy, později však zjistila, že není schopná úvěr splácet.

7. Nedostatek označení důkazů k tvrzení, že byla zkoumána úvěruschopnost žalované, mohl být zhojen postupem dle § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení podle § 118a o. s. ř. nedostalo.

8. Soud proto uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou nevznikl zamýšlený závazek v podobě smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., Smlouva je absolutně neplatné právní ujednání a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).

9. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost Smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Podle § 2991 odst. 1 o.z. - „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o.z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované částku ve výši 7 000 Kč, žalovaná před podáním žaloby uhradil částku 4 800 Kč, soud tedy částku ve výši 2 200 Kč posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalované vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalovaná byla vyzvána k plnění prokazatelně v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29.9.2023, písemnost byla žalované odeslána 27.10.2023, následujícího dne se písemnost mohla dostat do dispozice žalované, od 29.10.2023 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 30.10.2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnějším účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měla po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, žalované však žádné náklady nevznikly. Při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal soud v potaz nejen žalovanou jistinu, nýbrž i příslušenství žalované pohledávky vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku.

11. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena – viz výrok II rozsudku.

12. O lhůtě k plnění pak rozhodl soud v souladu § 160 odst. 1 o. s. ř., když vyšel z návrhu žalované na plnění ve splátkách po 300 Kč měsíčně a zohlednil tak její tíživou ekonomickou situaci. Tato možnost byla žalované dána tzv. pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že prodlení byť s jedinou splátkou má za následek automatický nástup splatnosti celého zbytku dluhu. Je tedy na žalované, aby zodpovědným splácením zabránila nástupu tohoto negativního právního následku. Splátky se týkají jak dlužné částky včetně příslušenství