42 C 133/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení částky 500 000 Kč

I. Žaloba o zaplacení částky 500 000 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 13.3.2023 (došlou Okresnímu soudu v Prachaticích dne 14.3.2023, později věc postoupena místně příslušnému nadepsanému soudu) včetně jejího doplnění ze dne 3.7.2023 domáhala po žalovaném uhrazení částky 500 000 Kč s tím, že k úhradě této částky se měl žalovaný zavázat žalované příslibem daru s datem splatnosti do 28.2.2023.Žalobu doplnila písemnými podáními adresovanými Okresnímu soudu v Prachaticích ze dne 11.4.2022, 27.5.2022, 21.10.2022 a 31.1.2023. Z těchto písemných podání vyplývá, že v rámci dědického řízení sp.zn. 8 D 173/2021 vedeného u Okresního soudu v Prachaticích bylo řešeno dědictví po zůstaviteli , jméno FO, (otci žalobkyně), jehož nejdůležitější součástí byly nemovitosti –pozemek parc.č. st. , číslo, , jehož součástí j dům č.p. , číslo, , pozemek parc.č.st. , číslo, jehož součástí je stavba bez čp/če, a přilehlé pozemky parc.č. , číslo, a , číslo, , , to vše v katastrálním území a obci , adresa, . V rámci řízení o dědictví se žalobkyně od pověřené notářky v Prachaticích, Mgr. Magdaleny Vosátkové, MBA dozvěděla, že její otec sepsal dne , datum, závět a listinu o vydědění žalobkyně, a to formou notářského zápisu NZ 110/1009 a N 125/2009 sepsaného notářkou v Prachaticích JUDr. Hanou Randákovou. Důvodem pro vydědění byl opravdový nezájem žalobkyně o otce, kdy se s ním od roku 1980 nestýkala, přesto, že bydlí v jedné obci. Následně zůstavitel v závěti odkázal veškerý svůj majetek žalovanému, svému bratrovi. Žalobkyně se neztotožnila s důvody vydědění a se závětí, uvedla, že listina byla uzavřena pod nátlakem, a že v rámci dědického řízení bude žádat ¼ svého podílu nepominutelného dědice, v řízení však byla nadepsaným soudem sdělením ze dne 19.6.2023 informována, že v otázce případné neplatnosti závěti je příslušný soud, který projednával dědictví, tj. Okresní soud v Prachaticích. Žalobkyně ale upřesnila, že touto žalobou nemíní napadat výsledky dědického řízení, nárok požadovaný v žalobě žádá z titulu příslibu daru od žalovaného, který podložila Potvrzením o vyplacení částky z dědictví po , jméno FO, ze dne 26.5.2021 v celkové částce 475 000 Kč. Dalších 25 000 Kč jí měl žalovaný přislíbit ústně, a to v , město, dne 25.5.2021. Datum splatnosti veškerých darovaných částek do 28.2.2023 měla žalobkyně určit žalovanému v dopise ze dne 8.2.2023 (na čl. 35). Jako důkaz toho, že mezi účastníky existoval vztah dárce a obdarované, založila žalobkyně k důkazu ústřižek poštovní poukázky typu C ze dne 19.12.2022 znějící na částku 5 000 Kč, kterou poukázal žalovaný žalobkyni.Žalobkyně v rámci dalších svých podání adresovaných Okresnímu soudu v Prachaticích podala též návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem domu, který žalovaný získal v rámci výše uvedeného dědického řízení po , jméno FO, . Její návrh však byl odmítnut, neboť nepředložila vykonatelný exekuční titul.

2. Žalovaný v rámci své obrany uvedl, a to v rámci písemného podání ze dne 6.9.2023 a při dvou ústních jednáních před soudem (v rámci prvního ústního jednání byl žalovaný vyslechnut coby účastník řízení), že neexistuje žádný právní důvod, na základě kterého by žalobkyni dlužil 500 000 Kč, žalobkyně se cítí být „okradena“, neboť nedědila po svém otci, řízení o dědictví však bylo pravomocně skončeno a jeho výsledky žalobkyně nenapadla. Žádný jednostranný příslib daru či darovací smlouvu spolu účastníci nikdy neuzavřeli, Potvrzení o vyplacení částky z dědictví po , jméno FO, ze dne 26.5.2021 žalovaný nikdy nepopsal, podpis na této listině není zcela zjevně jeho a zpochybnil tedy pravost podpisu. Při projednávání dědictví žalobkyně nikdy nebyla přítomna u notářky spolu s žalovaným, vždy se omluvila, není tedy pravdou, že by jí před notářkou (či kdekoliv jinde) dal jakýkoliv slib finančního plnění. Není pravdou, že by jí postupně splácel jakýkoliv dluh, jak uvedla a doložila poštovní poukázkou na 5 000 Kč. Je pravdou, že jí každým rokem před Vánoci přispíval určitou částkou, to jí ale chtěl pouze přilepšit s ohledem na její sociální situaci. V žádném případě se nejednalo o splátku jakéhokoliv dluhu vůči ní. Dopis ze dne 7. 2. 2023, kterým měla stanovit splatnost údajného dluhu, nikdy neobdržel. Není žádný dluh, u kterého by mu měla stanovovat splatnost. Obdržel od žalobkyně dopisy ze dne 1. 2. 2023 a 6. 7. 2023, ve kterých mu žalobkyně vyhrožuje, uvádí smyšlené dluhy a žádá jejich splácení, o žalobkyni uvedl, že se s ní těžko komunikuje, je svéhlavá, s lidmi v okolí ani v rodině nemá dobré vztahy.

3. S ohledem na zdravotní stav žalobkyně soud omluvil nepřítomnost žalobkyně u obou ústních jednání, žalobkyně odmítla účast u ústního jednání i prostřednictvím dožádaného soudu, a to právě s ohledem na svůj zhoršený zdravotní stav, trvala tedy na komunikaci se soudem v písemné podobě. V rámci písemného styku se soudem byla žalobkyně aktivní, na výzvy soudu odpovídala bez prodlev. Soud tedy s ohledem na její zdravotní stav přikročil výjimečně k poskytnutí poučovací povinnosti dle ustanovení § 118 a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „ o.s.ř.“ v rámci usnesení č.j. 42 C 133/2023-54 ze dne 23.10.2023 (což komentářová literatura připouští).Dle ustanovení § 118 a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu:(1) Ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy.(3) Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.V souladu s výše uvedeným ustanovením § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučil soud žalobkyni, že v řízení je třeba doplnit skutková tvrzení za účelem vyvrácení tvrzení žalovaného, že příslib plnění ze dne 26.5.2021 nepodepsal a že dopis od žalobkyně datovaný dnem 7.2.2023 nikdy neobdržel a podložit případná tvrzení důkazními návrhy. Pakliže žalobkyně tato tvrzení a důkazní návrhy soudu ve lhůtě neuvede či nepředloží, nebude se svou žalobou úspěšná. Ke splnění výzvy soudu jí byla stanovena lhůta 14 dnů od obdržení výzvy, stejná lhůta jí byla poskytnuta i po poučení v souladu s ustanovením § 118b odst. 1 o.s.ř.Na výzvu soudu žalobkyně odpověděla dopisem ze dne 30.10.2023, žádné skutečnosti k vyvrácení tvrzení žalovaného, že příslib plnění ze dne 26.5.2021 nepodepsal a že dopis od žalobkyně datovaný dnem 7.2.2023 nikdy neobdržel, neuvedla.

4. Z listin založených účastníky do spisu dále z listin z připojeného dědického spisu Okresního soudu v Prachaticích sp. zn. 8 D 173/2021, které soud provedl k důkazu, byly zjištěny níže uvedené skutečnosti:V rámci řízení o dědictví se žalobkyně od pověřené notářky v Prachaticích, Mgr. Magdaleny Vosátkové, MBA dozvěděla, že její otec sepsal dne , datum, závěť a listinu o vydědění žalobkyně, a to formou notářského zápisu NZ 110/1009 a N 125/2009 sepsaného notářkou v Prachaticích JUDr. Hanou Randákovou. Důvodem pro vydědění byl opravdový nezájem žalobkyně o otce, kdy se s ním od roku 1980 nestýkala, přesto, že bydlí v jedné obci. Následně zůstavitel v závěti odkázal veškerý svůj majetek žalovanému, svému bratrovi. Notářka v rámci projednávání dědictví vylustrovala závěť a listinu o vydědění v Evidenci právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou ČR a vůli zůstavitele zohlednila v rámci rozhodnutí o dědictví - Usnesení na čl. 87 ze dne 15. 11. 2021, kterým dědictví po zůstaviteli nabyl žalovaný. Žalobkyně se v rámci Protokolu o provedení důkazu před dožádaným soudem (Okresní soud v Klatovech) ze dne 2. 9. 2021 k dědickému řízení vyjádřila tak, že listinu o vydědění a závěť sepsanou notářkou JUDr. Randákovou považuje za pravou a platnou, nicméně s důvody vydědění se neztotožňuje, nehodná se však domáhat svého dědického práva žalobou u soudu. Následně byla účast žalobkyně v řízení o dědictví ukončena dnem 12.10.2021.Z potvrzení o vyplacení z dědictví po , jméno FO, ze dne 26. 5. 2021 vyplývá, že jím žalovaný má potvrzovat dohodu účastníků ze dne 25.5.2021, dle které měl žalovaný žalobkyni vyplatit částku 475 000 Kč z dědictví po , jméno FO, , a to poštovní poukázkou na 25 000 Kč a poté ve splátkách blíže nespecifikovaných. Žalovaný v řízení zpochybnil pravost podpisu na této listině, uvedl, že listinu vidí poprvé až v tomto řízení a žádný takový slib daru ani darovací smlouvu se žalobkyní neuzavřel. Poštovní poukázkou typu C ze dne 19. 12. 2022 znějící na 5 000 Kč vyplacenou žalovaným žalobkyni žalobkyně podložila své tvrzení o postupném splácení dluhu žalovaným. Žalovaný uvedl, že chtěl žalobkyni pouze přilepšit s ohledem na její tíživou finanční situaci, nejedná se o důkaz splácení údajného dluhu. V dopise ze dne 7.2.2023 měla žalobkyně stanovit žalovanému splatnost dluhu do 28.2.2023, žalovaný zpochybnil přijetí dopisu, žalovaná nebyla schopna doložit odeslání dopisu, když k věci uvedla, že dopis odesílala obyčejnou poštou. Nad to, soud konstatuje, že tento dopis založený žalobkyní do spisu (na čl. 35) je originál.Z dalších dopisů žalobkyně žalovanému ze dne 1. 2. 2023 a 6. 7. 2023, jejichž převzetí žalovaný potvrdil, žalobkyně opakuje své požadavky na postupnou úhradu částky 25 000 Kč, zmiňuje první splátku dluhu ve výši 5 000 Kč v prosinci 2022 složenkou, další splátky již hrazeny nebyly, zmiňuje, že 25.5.2021 jí měl žalovaný přislíbit částku 25 000 Kč a dále uvádí, že se nespokojí s výsledkem dědického řízení a bude žádat navíc ještě ¼ hodnoty dědictví, tj. částku 475 000 Kč. Žalovaný k dopisům uvedl, že jsou plné neopodstatněných požadavků žalobkyně, které považuje za obtěžující. Rodným listem žalobkyně doložila soudu svou totožnost.

5. Při právním hodnocení vzal soud v potaz níže uvedené právní předpisyDle § 2055 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „OZ“) darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.Dle § 2056 OZ kdo druhému dar jen slíbí, není zavázán darovat, ale ten, kdo slib obdržel, má právo, aby mu slibující nahradil náklady účelně vynaložené v očekávání daru. Pokud je slib daru přijat, stává se darovací smlovou.Dle § 1959 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

6. Ze skutkových tvrzení účastníků a z provedených důkazů došel soud k následujícím skutkovým zjištěním, které právně posoudil níže uvedeným způsobem. Žalobkyni se nepodařil prokázat žádný platný právní titul, který by jí svědčil proti žalovanému, nepodařilo se jí tedy prokázat existenci ústní darovací smlouvy mezi ní a žalovaným ze dne 25.5.2021 (jakož ani z jiného data), jejíž existenci měl žalovaný stvrdit písemným prohlášením ze dne 26.5.2021. Žalovaný před soudem popřel pravost této soukromé listiny, uvedl, že podpis zcela zjevně není jeho a že se žalobkyní nikdy žádnou darovací smlouvu neuzavřel a ani jí žádné plnění nepřislíbil. O pravou listinu se jedná, pochází-li od vystavitele, který ji podepsal, a není-li zfalšována nebo pozměněna. Pravá listina dokazuje, že vystavitel projevil vůli o obsahu, který listina zachycuje. V případě, kdy je zpochybněna pravost soukromé listiny, nese důkazní břemeno pravosti ten, kdo z takové listiny vyvozuje pro sebe příznivé následky, tedy žalobkyně. Jelikož žalobkyně i přes poučení, kterého se jí od soudu dostalo, neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně pravosti předložené listiny (tedy pravosti podpisu na listině uvedeném), je nutno konstatovat, že v řízení není žádného listinného důkazu, který by prokazoval existenci tvrzeného dluhu. Z ústřižku složenky na zaplacení částky 5 000 Kč nelze usuzovat na existenci dluhu. Rovněž pak ani z listin z dědického řízení nelze dovodit, že by žalovaný před notářkou učinil jakýkoliv příslib plnění ve prospěch žalobkyně. Pokud jde o dopisy, jejichž obdržení žalovaný potvrdil, pak rovněž nejde o důkaz, ale spíše o tvrzení žalobkyně, navíc údajné slíbené peníze dle dohody ze dne 25.5.2021 jsou v dopise ze dne 6.7.2023 uváděny pouze v částce 25 000 Kč, přitom dle písemného potvrzení ze dne 26.5.2021 měla dohoda ze dne 25.5.2021 znít na částku 475 000 Kč. S ohledem na výše uvedené nesrovnalosti a rozpory v tvrzení žalobkyně není tedy možné na projednávaný případ aplikovat výše uvedená ustanovení o darování.Soudu tedy nezbylo, nežli zamítnout žalobu jako celek z důvodu neunesení břemene tvrzení a důkazního na straně žalobkyně.

7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měl právo procesně zcela úspěšný žalovaný. Tomu ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.