42 C 134/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 4 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že předchůdkyně žalobkyně, zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p.l.c. (dále jen„ [anonymizováno]“), jakožto postupitel a žalobkyně, jakožto postupník, uzavřeli dne [datum] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávky za žalovaným. [anonymizováno] uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 4 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník jakožto žadatel uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy [anonymizováno] poskytla žalovanému zápůjčku, zápůjčka byla žalovanému poskytnuta v den jejího schválení. Smlouva (v důkazech pod názvem„ [jméno] application“) byla uzavřena elektronicky prostředky komunikace na dálku. Žalovaný se zavázal vrátit [anonymizováno] zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do dne 20.6.2015. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když (do) dne 20.6.2015 zápůjčku [anonymizováno] ani částečně nesplatil. V tento den nastala splatnost celého dluhu. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši 4 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně po žalovaném nepožaduje. Vedle částky ve výši 4 000 Kč žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému v souladu s §142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, výzvu k plnění, datovanou ke dni 17.3.2020, která zůstala bez reakce žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“.

3. Soud provedl ve věci dokazování, přičemž z listinných důkazů předložených žalobkyní došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Soudu byla předložena listina nazvaná [jméno] application info [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 4 000 (bez uvedení měny), v anglickém jazyce bez podpisů smluvních stran, dále jen„ [jméno] application info“, tuto listinu žalobkyně považuje dle žaloby za smlouvu o zápůjčce. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že na základě listiny [jméno] application info byla žalovanému poskytnuta dne [datum] Kč částka 4 000 Kč. V rámci této listiny je uvedeno jméno a příjmení žalovaného, rodné číslo, číslo občanského průkazu, číslo běžného účtu, telefonní číslo, emailová adresa a adresa, přičemž tyto údaje žalobkyně považuje za údaje o žalovaném. Na této listině je uvedeno [číslo] (loan number), datum [datum] (arrived), dále zde uvedena částka 4 000 (loan amount) bez uvedení měny, částka 720 (loan expences) bez uvedení měny, číslice 15 (loan term), ke způsobu výplaty„ cash“, dále„ ThePay“ (payd by) a„ malta processor“ (approved by). Uzavření smlouvy o zápůjčce žalobkyně dále podložila Standardními podmínkami úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice bez uvedení data a podpisu žalovaného a dále fakturou [číslo] obsahující závazek žalovaného k úhradě částky 4 720 Kč se splatností do 20.6.2015, jedná se o interní listinu předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně dále k důkazu předložila listinu nazvanou Prohlášení pro nového klienta bez uvedení data a podpisu žalovaného, aniž by v žalobě uvedla, jaké skutečnosti má tato listina prokazovat, proto nelze učinit závěr o tom, zda-li tato listina osvědčuje či vyvrací žalobkyní tvrzené skutečnosti. Tato listina na rozdíl od listiny [jméno] application info obsahuje identifikaci zadlužitele (byť nedostatečnou, neboť jako zadlužitel je zde uvedena„ Společnost [anonymizováno]“) výši roční úrokové sazby spotřebitelského úvěru 438 % a roční procentní sazbu nákladů spotřebitelského úvěru 5 512,14 %, měna zápůjčky je v korunách českých. Žalobkyně dále k důkazu předložila Potvrzení o provedené platbě vydané [právnická osoba], s.r.o. Z potvrzení o provedené platbě soud dovodil, že z bankovního účtu předchůdkyně žalobkyně byla dne 3.6.2015 poukázána částka ve výši 4 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] bez uvedení příjemce poukázaných peněžních prostředků a proto poskytnutí částky 4 000 Kč žalovanému od předchůdkyně žalobkyně zůstalo soudu neprokázáno. Žalobkyně dále k důkazu předložila Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] podepsanou oběma smluvními stranami smlouvy, avšak bez Seznamu postupovaných pohledávek tvořící přílohu [číslo] smlouvy (jak uvádí čl. II. této smlouvy), soudu tedy není zřejmé, jakých pohledávek se smlouva o postoupení pohledávek dotýká. Žalobkyně dále neprokázala, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky. Žalobkyně sice předložila oznámení o postoupení pohledávky zaslané postupitelem ze dne 19.1.2018 s dokladem o odeslání žalovanému ze dne 26.1.2018, toto oznámení je však spojeno s odlišně označeným závazkem žalovaného, který není předmětem tohoto řízení, a to s dluhem z titulu smlouvy o úvěru [číslo]. Předžalobní výzva je ze dne 11.3.2020 s dokladem o odeslání žalovanému dne 17.3.2020.

4. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o.z.“)., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1887 o. z. lze pak postoupit i soubor pohledávek. Z výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek je zřejmé, že předmětem postoupení jsou pouze a jen pohledávky uvedené v příloze smlouvy o postoupení pohledávek, tato příloha tvoří nedílnou součást smlouvy o postoupení pohledávek. Tento důkaz soudu nebyl předložen. Je pravdou, že žalobkyně předložila soudu Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému, toto oznámení je však spojeno s odlišně označeným závazkem žalovaného, který není předmětem tohoto řízení. Z tohoto důvodu nemůže absenci přílohy smlouvy o postoupení pohledávek v tomto případě nahradit oznámení o postoupení pohledávky žalovanému od postupitele (jak v obecné rovině popisuje Nejvyšší soud např. ve svém rozsudku sp.zn. 31 Cdo 1328/2007 ze dne 9.12.2009), aby se tak stalo, žalobkyně by soudu musela předložit oznámení o postoupení pohledávky zaslané postupitelem žalovanému obsahující odkaz na smlouvu o zápůjčce, která je předmětem tohoto řízení. Z těchto důvodů soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že k postoupení pohledávky za žalovaným z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni dle § 1879 o. z. došlo, žalobkyně neprokázala postoupení žádné pohledávky předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (ať už by byla pohledávka právně posouzena jako nárok z titulu smlouvy o zápůjčce či nárok z titulu bezdůvodného obohacení) a proto soud žalobu jako celek zamítl. K výše uvedenému závěru soud cituje rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Odo 1373/2005 ze dne 22.5.2007„ Věcná legitimace představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. Věcná legitimace je předmětem dokazování a její nedostatek není důvodem pro zastavení řízení nebo pro odmítnutí žaloby, ale pro zamítnutí žaloby.“ Nad rámec uvedeného závěru soud uvádí, že žalobkyně neprokázala ani uzavření závazku v podobě platné smlouvy o zápůjčce podle § 2 390 a násl. o.z. mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Žalobkyně k prokázání existence smlouvy o zápůjčce předložila listinu [jméno] application info (předklad z anglického jazyka: informace k žádosti o zápůjčku). Soud tuto listinu za platně uzavřenou smlouvu o zápůjčce nepovažuje, tato listina neobsahuje podpisy smluvních stran, neobsahuje podstatné náležitosti smlouvy o zápůjčce, tedy např. měnu poskytovaných finančních prostředků, označení smluvních stran (nedostatečné označení zapůjčitele), jako zapůjčitel je zde uvedena„ ThePay“ (paid by). V rámci listiny [jméno] application info absentuje roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru, není zde odkaz na žalobkyní zmiňovaná vedlejší smluvní ujednání. K uzavření smlouvy o zápůjčce s ohledem na absenci podpisů smluvních stran tedy nedošlo v listinné podobě a uzavření smlouvy o zápůjčce distančně prostředky komunikace na dálku se žalobkyni nepodařilo prokázat. Obecně vzato uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru prostřednictvím internetu (distančně) je možné, nicméně v takovém případě musí být všechny kroky vedoucí k uzavření smlouvy skutkově zcela přesně vymezeny a důkazně podloženy, v žalobě však tyto skutečnosti a důkazní návrhy absentují. Soud nemá za prokázané ani poskytnutí peněžních prostředků ve výši 4 000 Kč dne 3.6.2015 na bankovní účet žalovaného, jak žalobkyně uvedla žalobě. Z Potvrzení o provedené platbě vydané [právnická osoba], s.r.o. soud dovodil, že z bankovního účtu předchůdkyně žalobkyně byla dne 3.6.2015 poukázána částka ve výši 4 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] bez uvedení příjemce poukázaných peněžních prostředků a proto poskytnutí částky 4 000 Kč žalovanému od předchůdkyně žalobkyně zůstalo soudu neprokázáno. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak nezbylo soudu, než žalobu jako celek zamítnout, neboť žalobkyně nepředložila dostatečná skutková tvrzení a důkazy pro prokázání existence žalované jistiny, natož pak pro příslušenství vycházející z dlužné jistiny.

5. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.

6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měl právo procesně zcela úspěšný žalovaný. Tomu ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, když po celou dobu řízení byl zcela pasivní, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.