42 C 134/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 4 265 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 265 Kč a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 965 Kč od 23. 4. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 4 265 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl v období od 27.11.2024 do 26.1.2025 vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , druh vozidla: osobní automobil nad 1850 cm3 do 2500 cm3, které bylo v Centrálním registru vozidel evidováno jako provozované a v uvedeném období nebylo k uvedenému vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou povozem vozidla. Žalobkyně proto požaduje zaplacení příspěvku za uvedenou dobu ve výši 3 965 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, když vozidlo nebylo pojištěno 61 dní a denní sazba příspěvku činí 65 Kč.Po zaslání předžalobní upomínky týkající se výše uvedeného nároku neuhradil žalovaný ničeho.Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu upraveného v ustanovení § 38 odst. 1 až 3 zákona č. 30/2024 Sb.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.

3. Z listinných důkazů založených žalobkyní ve spise došel soud k následujícím skutkovým zjištěním.Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu , žalobkyně, ze dne 6.2.2025, upomínky ze dnů 29.4.2025 a 23.5.2025, výpisu z registru silničních vozidel a předžalobní výzvy ze dne 3.7.2025 s dokladem o odeslání žalovanému z téhož dne učinil soud závěr o skutkovém stavu, který se shoduje se žalobními tvrzeními žalobkyně, tedy že žalovaný byl v období od 27.11.2024 do 26.1.2025 provozovatelem a vlastníkem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, na které nebylo po dobu 61 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti, a vozidlo bylo v tomto období vedeno v registru silničních vozidel jako provozované, denní sazba příspěvku činí 65 Kč.

4. Na zjištěný skutkový stav soud po právní stránce aplikoval zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.Podle § 6 zákona č. 30/2024 Sb. zajistí provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen "registrované vozidlo"), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.Podle § 45 odst. 2 až 4 zákona č. 30/2024 Sb. zaplatí provozovatel tuzemského vozidla , žalobkyni, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů , žalobkyně, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1850 cm3 a nepřesahující 2500 cm3 ve výši 65 Kč.Podle ustanovení § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše nákladů , žalobkyně, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.

5. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný coby vlastník/provozovatel výše uvedeného vozidla byl povinna sjednat pojištění, a to za celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru vozidel. Jelikož žalovaný tuto povinnost nesplnil, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek do garančního fondu. Výše příspěvku je dána počtem dnů, po které vozidlo nebylo pojištěno a výše denní sazby vyplývá z vyhlášky. Žalovaný tedy dluží žalobkyni celkem částku 4 265 Kč, která se skládá z neuhrazeného příspěvku 9 965 Kč za 61 dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno a nároku na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 300 Kč je odůvodněn ustanovením § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.

6. Protože žalovaný neuhradil příspěvek na výzvu žalobkyně ve lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, žalobkyně má proto v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/22012 Sb. občanského zákoníku v aktuálním znění, dle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ právo požadovat po žalované úrok z prodlení ve výši 12 % z částky 3 965 Kč počínaje datem uvedeným ve výroku I tohoto rozsudku do zaplacení. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 965 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně.

8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.