42 C 144/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 30 295 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky 15 295 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 11. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 623,59 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 30 295 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20.8.2024 mezi společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , právnická osoba, , a.s., IČ , IČO, , jako postupníkem a novým věřitelem. K dalšímu postoupení pohledávky za žalovaným došlo na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.8.2024 mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v částce 15 000 Kč (úvěr byl poskytnut v rámci bezhotovostní platby na účet žalovaného dne 11.5.2024), úvěr měl být splacen nejpozději do 30 dnů od jeho poskytnutí, dle tvrzení žalobkyně nebylo žalovaným na úvěr splaceno ničeho. K uzavření úvěrové smlouvy došlo elektronicky prostředky komunikace na dálku, před tím byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , ze kterého byla před tím odeslána verifikační platba v částce 0,01 Kč. Příslušenství úvěrové jistiny tvoří smluvní úrok ve výši 36,5% ročně, poplatek za poskytnutí úvěru činí dále 5 400 Kč, roční procentní sazba poskytnutého spotřebitelského úvěru činí 5 395,58%. V souvislosti s prodlením žalovaného byl v úvěrové smlouvě sjednán poplatek za administrativní úkony související s prodlením žalovaného a za zaslání výzev k úhradě formou sms zpráv, e-mailových zpráv a písemných výzev, dále byla sjednána smluvní pokuta za prodlení s úhradou dluhu ve výši 0,1% denně z dlužné částky.Žalovaný nesplatil poskytnutý úvěr včetně příslušenství řádně a včas:Žalobkyně tedy požaduje uhrazení:- neuhrazené jistiny ve výši 15 000 Kč- úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 450 Kč- úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 5 400 Kč- úhrady za administrativní činnost související s prodlením žalovaného ve výši 700 Kč- úhrady za upomínky formou sms zpráv a písemných výzev ve výši celkem 1 800 Kč- smluvní pokuty ve výši 6 945 KčDále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení:- úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč od 11.6.2024 do zaplacení,Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 15 295 Kč. Soud tak dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v aktuálním znění, (dále jen „o.s.ř.“) rozhodl o zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí.

3. Žalovaný se ke zbývající části žalobkyní uplatněného nároku nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, zůstal zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Žaloba včetně předvolání k tomuto jednání mu byly doručeny do vlastních rukou náhradně postupem dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen („o.s.ř.“) nejméně 10 dnů přede dnem jeho konání. Rozsudek pro zmeškání ve věci přes návrh žalobkyně vydán nebyl, neboť ze skutkových tvrzení v žalobě nebylo najisto dáno, zda-li požadované plnění je souladu se zákonem a dobrými mravy. Tuto skutečnost tedy soud podrobil zkoumání v rámci dokazování.

4. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Dne , datum, podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr v částce 15 000 Kč (úvěr byl poskytnut v rámci bezhotovostní platby na účet žalovaného dne 11.5.2024), úvěr měl být splacen nejpozději do 30 dnů od jeho poskytnutí, dle tvrzení žalobkyně nebylo žalovaným na úvěr splaceno ničeho. Nedílnou součástí smlouvy tvoří všeobecné smluvní podmínky, před uzavřením smlouvy byl žalovanému k dispozici předsmluvní formulář. K uzavření úvěrové smlouvy došlo elektronicky prostředky komunikace na dálku, před tím byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , ze kterého byla před tím odeslána verifikační platba v částce 0,01 Kč. Příslušenství úvěrové jistiny tvoří smluvní úrok ve výši 36,5% ročně, poplatek za poskytnutí úvěru činí dále 5 400 Kč, roční procentní sazba poskytnutého spotřebitelského úvěru činí 5 395,58%. V souvislosti s prodlením žalovaného byl v úvěrové smlouvě sjednán poplatek za administrativní úkony související s prodlením žalovaného a za zaslání výzev k úhradě formou sms zpráv, e-mailových zpráv a písemných výzev, dále byla sjednána smluvní pokuta za prodlení s úhradou dluhu ve výši 0,1% denně z dlužné částky.K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru nedoložila žalobkyně žádné důkazy, nebylo tedy možné přistoupit z úřední povinnost k posouzení, zda-li žalovaný byl úvěruschopný či nikoliv.Z předžalobní upomínky datované dnem 22.7.2025 a z příslušného podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Žalobkyně soudu předložila dvě další upomínky k úhradě dluhu ze dne 14.7.2024 a 26.6.2024, ovšem bez dokladu o odeslání žalovanému, dále měl soud k dispozici také přehled 10 upomínek formou sms zpráv a 10 upomínek formou e-mailových zpráv, rovněž bez dokladu o jejich odeslání žalovanému. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je smlouva o postoupení pohledávek uzavřená dne 20.8.2024 mezi společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , právnická osoba, , a.s., IČ , IČO, , jako postupníkem a novým věřitelem. K dalšímu postoupení pohledávky za žalovaným došlo na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.8.2024 mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní. Obě smlouvy byly předloženy včetně seznamu postupovaných pohledávek.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“)je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Žalobkyně prokázala, že mezi účastníky došlo k uzavření Smlouvy, která směřovala ke vzniku závazkově právního vztahu dle ustanovení smlouvy o úvěru, tj. § 2395 a násl. o.z, jedná se o spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru výše citovaném. Smlouva je však neplatná, neboť se zjevně příčí s dobrým mravům dle § 580 o.z., k čemuž je soud dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu. Rozpor s dobrými mravy shledává soud v ujednání o smluvním úroku a dalších smluvních poplatcích a smluvní pokutě, přičemž celkem tento úrok a další poplatky tvoří cenu za poskytnutou úvěrovou jistinu a jsou vyjádřeny ve shora uvedené úrokové sazbě a RPSN. Cena za poskytnutou úvěrovou jistinu je však zjevně nepřiměřená. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 89/2020 lze judikatorní závěry týkající se nepřiměřenosti úrokových sazeb shrnout takto:- nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček,- v situaci, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti,- v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů,- není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem,- při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné,- jen konkrétní zjištění, zda a kolikanásobně převyšuje dohodnutá výše úroků horní hranici obvyklé úrokové míry u úvěrů poskytovaných bankami, dovoluje učinit závěr, zda výše úroků přesahuje obvyklou úrokovou míru podstatným způsobem.Promítnuto do nyní souzené věci soud uzavírá, že v daném případě byla tato hranice překročena, jelikož průměrná úroková sazba u spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami v květnu roku 2024 ( s lhůtou splácení úvěru do jednoho roku) byla 7,64 % ročně (viz www.cnb.cz). Soud dopěl k závěru, že požadovaný úrok a smluvní poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání, a proto je nutno hodnotit smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatné právní ujednání, a to včetně sjednaných úroků, poplatků a smluvní pokuty. Bez nich by k poskytnutí úvěrové jistiny nedošlo.

7. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Podle § 2991 odst. 1 o.z. - „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o.z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, žalovaný před podáním dle tvrzení žalobkyně neuhradil na svůj dluh ničeho, dosud neuhrazenou úvěrovou jistinu v částce 15 000 Kč tedy soud posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013.

8. Jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena, soud by o takových nárocích rozhodl zamítavě, s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby však v této části (kde byla žalobkyně neúspěšná) rozhodl o zastavení řízení.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 623,59 Kč, přičemž tato částka představuje 8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 46 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 515 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 295 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ( převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) ve věci a z částky 2 340 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání soudu) realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 190 Kč ve výši 1 089,90 Kč. Soud (co do počtu provedených úkonů právní služby) vyšel z písemného vyčíslení náhrady nákladů řízení předloženého žalobkyní. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů. Soud vyšel také z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 1792/2015 ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí při zvažování poměru úspěchu ve věci zohlednit celý předmět řízení, tedy i příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. V daném případě vzala žalobkyně žalobu sice částečně zpět, z procesního hlediska však zásadně platí, že zavinila, že řízení muselo být v této části zastaveno, což jí jde v případě stanovení poměru úspěchu ve věci k tíži.

10. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty, sám žalovaný se k soudu nedostavil a nenavrhl případný splátkový kalendář, který by odrážel jeho možnosti, ohledně kterých rovněž neuvedl soudu žádné skutečnosti.