42 C 148/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 46 014,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 700 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 700 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá: a) co do částky 14 289,15 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 437,24 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 618,26 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 479 Kč od 20. 10. 2022 do 31. 3. 2023, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 779 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 5 215,1 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení; b) co do částky 31 025,74 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 970,56 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 426,47 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 298,89 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 10 777,36 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 46 014,89 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o nárok č. 1 uvedený v žalobě tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 963 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 4 900 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce 929 Kč a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, celkem tedy mělo dojít k zaplacení částky 18 592 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradil žalovaný pouze částku 9 300 Kč. Pro případ prodlení byla ve Smlouvě sjednána smluvní pokuta, kterou žalobkyně rovněž touto žalobou požaduje Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradil žalovaný ničeho. Žalobkyně tedy požaduje uhrazení: - neuhrazené jistiny ve výši 5 215,10 Kč - úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 263,90 Kč - úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 2 448,94 Kč - úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 464,44 Kč - úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 899,61 Kč - smluvní pokuty ve výši 5 697,16 Kč - kapitalizovaného úroku od 08.04.2022 do 19.10.2022 z dlužné jistiny ve výši 618,26 Kč - kapitalizovaného úroku z prodlení od prodlení do 19.10.2022 ve výši 437,24 Kč Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení: - úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 5 215,10 Kč od 20.10.2022 do zaplacení, - úroků z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky ve výši 5 479 Kč od 20.10.2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalobu dále odůvodnila, pokud jde o nárok č. 2 uvedený v žalobě tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 022 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 17 420 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce 2 724 Kč a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 17 měsíčních splátkách po 3 198 Kč, celkem tedy mělo dojít k zaplacení částky 54 366 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradil žalovaný pouze částku 33 200 Kč. Pro případ prodlení byla ve Smlouvě sjednána smluvní pokuta, kterou žalobkyně rovněž touto žalobou požaduje Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradil žalovaný ničeho. Žalobkyně tedy požaduje uhrazení: - neuhrazené jistiny ve výši 10 777,36 Kč - úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 521,53 Kč - úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 6 782,03 Kč - úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 060,59 Kč - úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 024,49 Kč - smluvní pokuty ve výši 9 859,74 Kč - kapitalizovaného úroku od 04.03.2022 do 19.10.2022 z dlužné jistiny ve výši 1 426,47 Kč - kapitalizovaného úroku z prodlení od prodlení do 19.10.2022 ve výši 970,56 Kč Dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení: - úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 10 777,36 Kč od 20.10.2022 do zaplacení, - úroků z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky ve výši 11 298,89 Kč od 20.10.2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

3. Soud věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání nedostavili, žalobkyně svou neúčast omluvila. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ 4. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Dne [datum] podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost [právnická osoba], [IČO]) smlouvu nazvanou Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva [číslo]“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 963 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 4 900 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce 929 Kč a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, celkem tedy mělo dojít k zaplacení částky 18 592 Kč. Při splatnosti závazku ve 14 měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 272,44 %. Z Transakční historie vyplývá, že na dlužnou jistinu žalovaný uhradil do podání žaloby částku 9 300 Kč. Dne [datum] podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost [právnická osoba], [IČO]) smlouvu nazvanou Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva [číslo]“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 3 022 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 17 420 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce 2 724 Kč a úhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 17 měsíčních splátkách po 3 198 Kč, celkem tedy mělo dojít k zaplacení částky 54 366 Kč. Při splatnosti závazku v 17 měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 270,48 %. Z Transakční historie vyplývá, že na dlužnou jistinu žalovaný uhradil do podání žaloby částku 33 200 Kč. Z předžalobní upomínky datované dnem 28.3.2023 a z příslušného podacího lístku z 29.3.2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z výše uvedených Smluv s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalovanému o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne [datum] od postupitele, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů: Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7.5.2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20.3.2019:„ Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spořebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období..“ Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v podobě Smlouvy [číslo] uzavřena smlouva o peněžité zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o.z., na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit jistinu zápůjčky včetně sjednaného úroku a dalších poplatků ve lhůtě stanovené Smlouvou [číslo]. Žalovaná před podáním žaloby uhradila oproti poskytnuté jistině zápůjčky částku 7 190 Kč. Žalobkyně má právo na vrácení rozdílu mezi částkou 25 000 Kč a částkou 7 190 Kč, tedy na vrácení částky 17 810 Kč, Smlouvu [číslo] soud považuje za neplatnou z níže popsaných důvodů. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v podobě Smlouvy [číslo] uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z., na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru včetně sjednaného úroku a dalších poplatků ve lhůtě stanovené Smlouvou [číslo]. Žalovaný před podáním žaloby uhradil oproti poskytnuté jistině úvěru částku 9 300 Kč. Žalobkyně má právo na vrácení rozdílu mezi částkou 10 000 Kč a částkou 9 300 Kč, tedy na vrácení částky 700 Kč, Smlouvu [číslo] soud považuje za neplatnou z níže popsaných důvodů. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v podobě Smlouvy [číslo] uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z., na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 26 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru včetně sjednaného úroku a dalších poplatků ve lhůtě stanovené Smlouvou [číslo]. Žalovaný před podáním žaloby uhradil oproti poskytnuté jistině úvěru částku 33 200 Kč. Nad rámec již uhrazené jistiny nemá žalobkyně právo na vrácení ničeho, neboť soud považuje Smlouvu [číslo] za neplatnou z níže popsaných důvodů. Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 30/2015-39 je součástí odborné péče věřitele taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá jen na údaj tvrzený samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit. Zákon o spotřebitelském úvěru klade na poskytovatele úvěru rozsáhlé požadavky, pokud jde o prověření úvěruschopnosti žalovaného, což je odůvodněno vývojem praxe poskytování spotřebitelských úvěrů, jejich objemem v ČR a s tím spojenými celospolečenskými dopady vedoucími ke spirále zadlužování obyvatelstva, jejich přechodu do šedé zóny ekonomiky, apod. Žalobkyně blíže nespecifikovala a důkazně nepodložila, jakým konkrétním způsobem a s jakým výsledkem prověřila její předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru (Smlouva [číslo] Smlouva [číslo]), k důkazu nedoložila žádné listiny osvědčující splnění povinnosti uložené její předchůdkyni v rámci ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému ústnímu jednání a soud ji tak neměl možnost poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání těchto skutkových tvrzení. Smlouvy [číslo] [číslo] je tak třeba považovat za absolutně neplatné právní ujednání v souladu s aktuálním zněním § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Přestože byly Smlouvy [číslo] [číslo] uzavřeny před novelou zákona o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 96/2022 Sb., neprokázání povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit úvěruschopnost úvěrované osoby má stejný dopad (absolutní neplatnost) i na spotřebitelské úvěry uzavřené před datem účinnosti této novely (tj. před datem 7.5.2022), jak vyplývá z bohaté judikatury Nejvyššího soudu – viz např. výše zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20.3.2019.

7. Poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši celkem 36 000 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy [číslo] [číslo] třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o.z. -„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o.z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému v hotovosti při podpisu Smlouvy [číslo] částku ve výši 10 000 Kč, žalovaný žalobkyni uhradil před podáním žaloby na jistinu úvěru částku 9 300 Kč, částku 700 Kč tedy soud posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva [číslo] dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě, pokud jde o Smlouvu [číslo] vyhověl. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému v hotovosti při podpisu Smlouvy [číslo] částku ve výši 26 000 Kč, žalovaný žalobkyni uhradil před podáním žaloby na jistinu úvěru částku 33 200 Kč, bezdůvodné obohacení tedy v rámci Smlouvy [číslo] nevzniklo. Pokud jde o Smlouvu [číslo] žaloba byla zcela zamítnuta. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění poprvé prokazatelně v rámci předžalobní upomínky, písemnost byla žalovanému odeslána 29.3.2023, následujícího dne se písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného, od 31.3.2023 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 1.4.2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši požadované žalobkyní (soud se od sazby úroku z prodlení požadované žalobkyní neodchýlil), která není v rozporu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávky žalobkyně za žalovaným právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.

8. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smluv, které nebyly platně uzavřeny – viz výrok II rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému však žádné náklady nevznikly. Při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal soud v potaz nejen žalovanou jistinu, nýbrž i příslušenství žalované pohledávky vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku.

10. Ke splnění povinnosti žalovanému soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., žalovaná se k soudu nedostavila a nenavrhla případný splátkový kalendář.