42 C 152/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO číslo sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno . sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená datum bytem Anonymizováno pro zaplacení 24 126,94 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 000 Kč od 30. 10. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do:a) částky 8 779,94 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 783,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 344,46 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 200 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 800 Kč od 28. 9. 2023 do 29. 10. 2023, úroku ve výši 29,49 % ročně z částky 9 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení;b) částky 4 347 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 884,34 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 230,03 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 263,69 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 200 Kč od 28. 9. 2023 do 29. 10. 2023, úroku ve výši 27,48 % ročně z částky 4 463,69 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 24 126,94 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 16 579,94 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 1 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , číslo, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva č. 1“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4 971 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29,49 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 998 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit ve 52 týdenních splátkách po 386 Kč.Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradila částku 2 200 Kč, po postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradila žalovaná ničeho.Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.Žalobkyně tedy požaduje uhradit:- částku 16 579,94 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 9 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 7 579,94 Kč- kapitalizované úroky ve výši 2 344,46 Kč- kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 783,06 Kč- úrok ve výši 29,49% ročně z dlužné jistiny 9 000 Kč od 28.9.2023 do zaplacení- úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z dlužné jistiny 9 000 Kč od 28.9.2023 do zaplaceníPřed podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalobu dále žalobkyně odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 7 547 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 2 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovanou došlo dne 2.10.2021 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva č. 2“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 402 Kč s úrokovou sazbou ve výši 27,48 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 455 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 52 týdenních splátkách po 210 Kč.Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradila částku 2 800 Kč, po postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradila žalovaná ničeho.Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.Žalobkyně tedy požaduje uhradit:- částku 7 547 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 4 463,69 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 083,31 Kč- kapitalizované úroky ve výši 1 230,03 Kč- kapitalizované úroky z prodlení ve výši 884,34 Kč- úrok ve výši 27,48% ročně z dlužné jistiny 4 463,69 Kč od 28.9.2023 do zaplacení- úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z dlužné jistiny 4 463,69 Kč od 28.9.2023 do zaplaceníPřed podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

3. Soud věc rozhodl v nepřítomnosti žalované, která se k jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“4. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.Nárok č. 1Mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , číslo, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Uzavření Smlouvy žalobkyně podložila též Žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze stejného data. Před uzavřením Smlouvy měla předchůdkyně žalobkyně řádně posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, jako důkaz předložila žalobkyně Zákaznickou kartu, ve které příjmy žalované tvoří měsíční mzda v částce 4 816 Kč, další příjem tvoří částka 770 Kč blíže neuvedená, předpokládané měsíční výdaje činí 500 Kč. Žalovaná je podle Karty zákazníka svobodná žena, vzdělání vyučena, bydlí s rodiči, pracuje na dohodu o provedení práce. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy – hotovostní režim si žalovaná zvolila ve Smlouvě tím, že byla sjednána rozšířená doplňková služba komfortního a flexibilního splácení. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši ve výši 4 971 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29,49 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 998 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 52 týdenních splátkách po 386 Kč. Při splatnosti závazku v 52 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 192,45 %.Ze Zákaznické karty ze dne , datum, soud dovodil, že tímto způsobem prováděla předchůdkyně žalobkyně sběr dat od žalované za účelem prověření její úvěruschopnosti. Z tabulky umoření lze dovodit kolik bylo oproti jistině úvěru zaplaceno před podáním žaloby, údaje zde uvedené odpovídají žalobním tvrzením.Nárok č. 2Mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , číslo, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Uzavření Smlouvy žalobkyně podložila též Žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne , datum, . Před uzavřením Smlouvy měla předchůdkyně žalobkyně řádně posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, jako důkaz předložila žalobkyně Zákaznickou kartu, ve které příjmy žalované tvoří měsíční mzda v částce 14 650 Kč, předpokládané měsíční výdaje činí 2 000 Kč. Žalovaná je podle Karty zákazníka svobodná žena, vzdělání vyučena, bydlí se spolubydlící osobou, pracuje na plný závazek. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy – hotovostní režim si žalovaná zvolila ve Smlouvě tím, že byla sjednána rozšířená doplňková služba komfortního a flexibilního splácení. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši ve výši 1 402 Kč s úrokovou sazbou ve výši 27,48 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 455 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 52 týdenních splátkách po 210 Kč. Při splatnosti závazku v 52 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 130,24 %.Ze Zákaznické karty ze dne 1.10.2021 soud dovodil, že tímto způsobem prováděla předchůdkyně žalobkyně sběr dat od žalované za účelem prověření její úvěruschopnosti. Z tabulky umoření lze dovodit kolik bylo oproti jistině úvěru zaplaceno před podáním žaloby, údaje zde uvedené odpovídají žalobním tvrzením.K nároku č. 1 a č. 2Z předžalobní upomínky datované dnem 28.3.2024 a z příslušného podacího lístku z 2.4.2024 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu z výše uvedené Smlouvy s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalované o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne 29.9.2023 od postupitele včetně podacího lístku ze dne 27.10.2023, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovanou, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“)je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7.5.2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Povinnost soudu zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, který opakovaně ve své rozhodovací činnosti uvádí, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se celé společnosti. Je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil a úvěr poskytl pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Je pravdou, že v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 1819/2023 ze dne 27.9.2023 je uvedeno, že k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru nepostačí pouze samo zjištění, že poskytovatel úvěru neprovedl řádné prověření úvěruschopnosti klienta, důsledek v podobě sankce neplatnosti takové smlouvy se může projevit pouze tehdy, bude-li postaveno na jisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

7. Žalobkyně k procesu prověření úvěruschopnosti žalované předložila dvě Zákaznické karty – žádosti o úvěr se sběrem dat od žalované. Při první žádosti o úvěr dne , datum, žalovaná uvedla, že je svobodná, vyučena a sdílí bydlení se spolubydlící osobou, příjmy uvedla v částce 14 650 Kč, výdaje ovšem podhodnotila na částku 2 000 Kč měsíčně. V rámci druhé žádosti o úvěr po uplynutí cca jednoho měsíce uvádí žalovaná výdělek o mnoho nižší, pouze v částce 4 816 Kč, výdaje jsou zde zcela nereálně podhodnoceny na částku 500 Kč měsíčně. Ačkoliv byla Smlouva č. 1 uzavírána jakou souběžná s již existující Smlouvou č. 2, v rámci sběru dat žalovaná neuvedla svůj závazek splácet již poskytnutý spotřebitelský úvěr, předchůdkyně žalobkyně tuto skutečnost také nevzala v potaz. Na základě skutečností uvedených v Kartě zákazníka musela mít předchůdkyně žalobkyně důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, obzvláště za situace, kdy poskytla žalované dva úvěry v celkové výši 16 000 Kč s měsíčními splátkami, které žalovaná už na první pohled není schopná ze svého příjmu hradit.Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Soud proto uzavřel, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nevznikl zamýšlený závazek v podobě smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., Smlouvy č. 1 a č. 2 jsou absolutně neplatné právní ujednání a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).Žalobkyně nedoložila soudu splnění povinnosti uložené její předchůdkyni v rámci ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť soudu skutkově nedostatečně nepopsala a důkazně nedostatečně podložila, jakým způsobem a s jakým výsledkem prověřila její předchůdkyně úvěruschopnost žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Poučení k doplnění těchto tvrzení a označení důkazních návrhu se jí přitom dostalo, žalobkyně však neunesla břemeno tvrzení a důkazní. Příjmy žalované nejsou podloženy listinami (např. pracovní smlouva, výplatnice), výdaje žalované nejsou nějak blíže specifikovány ani podloženy listinami (nájemní smlouva, faktury za energie apod.). Celkové měsíční výdaje v obou případech má soud za podhodnocené. Soud má za prokázané, že při sjednávání Smlouvy č. 1 a 2 byly (nebo měly být) důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, a to s ohledem na její nedobrou ekonomickou situaci.Smlouvy je tak třeba považovat za absolutně neplatné v souladu s aktuálním zněním § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Přestože byla Smlouva uzavřena před novelou zákona o spotřebitelském zákonu provedenou zákonem č. 96/2022 Sb., neprokázání povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit úvěruschopnost úvěrovaného má stejný dopad (absolutní neplatnost) i na spotřebitelské úvěry uzavřené před datem účinnosti této novely (tj. před datem 7.5.2022), jak vyplývá z bohaté judikatury Nejvyššího soudu – viz např. výše zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20.3.2019.

9. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost Smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Podle § 2991 odst. 1 o.z. - „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o.z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované na základě Smlouvy č. 1 částku ve výši 10 000 Kč, žalovaná před podáním žaloby uhradila částku 2 200 Kč, soud tedy částku ve výši 7 800 Kč posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalované vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva č. 1 dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované na základě Smlouvy č. 2 částku ve výši 6 000 Kč, žalovaná před podáním žaloby uhradila částku 2 800 Kč, soud tedy částku ve výši 3 200 Kč posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalované vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva č. 2 dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalovaná byla vyzvána k plnění prokazatelně v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29.9.2023, písemnost byla žalované odeslána 27.10.2023, následujícího dne se písemnost mohla dostat do dispozice žalované, od 29.10.2023 tak byla žalovaná povinna plnit a ode dne následujícího, tj. od 30.10.2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalované.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnějším účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měla po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, žalované však žádné náklady nevznikly. Při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal soud v potaz nejen žalovanou jistinu, nýbrž i příslušenství žalované pohledávky vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku.

11. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena – viz výrok II rozsudku.

12. Ke splnění povinnosti žalované soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., žalovaná se k soudu nedostavila a nenavrhla případný splátkový kalendář.