42 C 177/2024
č. j. 42 C 177/2024-16
V PLATNOSTIOkresní soud v Sokolově rozhodl o rozvodu manželství, jehož soužití bylo hluboce a trvale rozvráceno, a to i přes neúčast manžela na jednáních. Soud se opřel o § 755 odst. 1 obč. zák., podle něhož je rozvod možný, je-li soužití manželů nenapravitelně rozvráceno a obnovení není očekáváno. Manželství nebylo rozváděno kvůli zájmům nezletilých dětí, které jsou v přechodné pěstounské péči. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 23 z. ř. s.
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky a manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela pro rozvod manželství
I. Manželství Jméno manželky, rozené rodné přijmení a Jméno manžela, uzavřené před Městským úřadem adresa dne 16. 2. 2019 se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrhem uplatněným u zdejšího soudu dne 3. 6. 2024 zahájila manželka řízení o rozvod jejího manželství s Jméno manžela. Návrh odůvodnila tím, že manželství je již nefunkční s ohledem na vzájemné odcizení a její napadání ze strany manžela. Manželka uvedla, že je vážně nemocná a slabá, a žádá o rozvod, aby si mohla vyřešit mimo jiné i své psychické zdraví, neboť z manžela má obavy a život s ním si již nedovede představit. Ke stavu věci soud z oddacího listu vedeného v knize manželství matričního úřadu adresa zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne 16. 2. 2019 před Městským úřadem adresa. Soud dále zjistil, že manželé jsou rodiči tří nezletilých dětí, jméno, jméno a jméno, přičemž všechny tyto děti byly rozsudkem zdejšího soudu ze dne 12. 11. 2024, č.j. 40 P 114/2024-48 svěřeny do pěstounské péče na přechodnou dobu. Stav manželství, respektive soužití účastníků tak, jak je popsáno v odůvodnění návrhu, soud ověřil při ústním jednání z výslechu manželky, která opětovně popsala stav manželství tak, že tento svazek již není funkční. Soud byl připraven postupem podle ustanovení § 389 odst. 1 z. ř. s. vyslechnout rovněž manžela jako účastníka řízení. Manžel, ač řádně předvolán, se však k nařízenému druhému ústnímu jednání, byť s omluvou nedostavil, a soud tak zvažoval, zdali je možno od jeho výslechu upustit, což je možné podle zmíněného ustanovení § 389 odst. 1 z. ř. s. v případě, že by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi. Manžel se k prvnímu jednání ve věci bez omluvy nedostavil, a soud tak další termín jednání stanovil podle předchozí telefonické domluvy tak, aby mu v účasti nic nebránilo. O termínu jednání věděl manžel neformálně od 11. 2. 2025, avšak následné písemné předvolání si nevyzvedl, a toto předvolání mu bylo dne 3. 3. 2025 vhozeno do poštovní schránky. Ve své omluvě manžel uvedl, že se o termínu jednání dozvěděl až v týdnu od 11. 3. 2025, a nestihl se tak domluvit se zaměstnavatelem. Tento postup manžela v řízení soud považuje za účelový, a dospěl k závěru, že za daného stavu lze od výslechu manžela upustit. Manžel měl několik příležitostí se k návrhu na rozvod vyjádřit, avšak žádnou nevyužil. Soud dospěl k závěru, že je právem účastníka vyjádřit se v řízení o rozvod k návrhu druhého z manželů, avšak pokud nemá zájem se jednání účastnit, není možné ho k tomuto nutit. Po zhodnocení uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že jsou v daném případě splněny podmínky podle ustanovení § 755 odst. 1 obč. zák., dle kterého manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Z vyjádření manželky, které druhý účastník, tj. manžel, ačkoliv měl k tomu příležitost, nezpochybnil, je zjevné, že manželka při podání návrhu nejednala unáhleně, nýbrž se jednalo o promyšlené rozhodnutí vycházející ze stavu manželství. Na manželce nelze spravedlivě požadovat, aby v manželství setrvala za stavu tohoto svazku, v němž je nespokojená a žije s obavami. Její snaha o rozvod je v daném případě projevem jejího práva zmíněného v ust. § 3 odst. 1 obč. zákoníku brát se o vlastní štěstí, přičemž způsob, jakým tak činí, tedy snahou o rozvod, nelze považovat za daného stavu za újmu manžela. Soud má tak za to, že jsou zde splněny podmínky podle citovaného ustanovení § 755 odst. 1 obč. zák. Soud dále dospěl k závěru, že zde není překážka pro rozvod manželství dle ustanovení § 755 odst. 2 obč. zák., dle kterého, přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilých dětí manželů, které nenabyly plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody. Ze shora označeného rozsudku ve věci péče o nezletilé totiž vyplývá, že děti jsou v současnosti v přechodné pěstounské péči, která může jejich řádný vývoj zajistit. S ohledem na uvedené závěry tak soud rozhodl o rozvodu manželství účastníků. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 23 z. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku mj. ve statusových věcech manželských a zároveň zde nebyly žádné okolnosti, které by odůvodnily přiznání této náhrady, neboť žádný z účastníků o náhradu nákladů řízení nepožádal. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání je třeba podat k Okresnímu soudu v Sokolově, a o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.