42 C 181/2023
č. j. 42 C 181/2023-20
V PLATNOSTIOkresní soud v Sokolově zamítl žalobu o zaplacení částky 6 654,14 Kč s příslušenstvím. Soud se opřel o § 1879 o. z., podle něhož může věřitel pohledávku postoupit bez souhlasu dlužníka, avšak žalobkyně neprokázala, že pohledávka byla součástí souboru postoupených pohledávek. Závěr o nedostatku aktivní věcné legitimace byl odvozen z rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soud rozhodl, že žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 6 654,14 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba o zaplacení částky 6 654,14 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se proti žalovanému žalobou domáhala zaplacení částky 6 654,14 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tím, že její předchůdkyně, společnost anonymizováno právnická osoba, IČO, uzavřela se žalovaným: -) účastnickou smlouvu číslo ze dne datum -) účastnickou smlouvu číslo ze dne datum v rámci kterých uzavřela se žalovaným kupní smlouvu na koncová zařízení Huawei Y5 2019 černý a Huawei P30 lite černý. Koncová zařízení měl žalovaný uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, žalovaný nehradil tyto splátky řádně a včas dle splátkového kalendáře, staly se splatnými všechny dosud neuhrazené splátky, které byly žalovanému vyúčtovány fakturou číslo ze dne datum se splatností dne 14.4.2020 ve výši 5 460 Kč. Předchůdkyně žalobkyně dále poskytovala žalovanému kromě služeb elektronických komunikací i související služby, a to platební služby, zprostředkované služby, splátky. Související služby byly žalovanému vyúčtovány fakturou číslo ze dne datum se splatností dne 27. 11. 2019, kterou bylo vyúčtováno volání na informační/asistenční služby ve výši 101,71 Kč. Související služby a splátky kupních cen koncových zařízení byly dále žalovanému vyúčtovány fakturou číslo ze dne datum se splatností dne 27.12. 2019, kterou byly vyúčtované platební služby ve výši 270 Kč, volání na informační/asistenční služby ve výši 203,43 Kč a splátky kupní ceny za zakoupená koncová zařízení ve výši 260 Kč. Výše uvedené pohledávky postoupila předchůdkyně žalobkyně žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, ode dne postoupení pohledávek do dne sepisu žaloby nebylo ze strany žalovaného uhrazeno ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, jednání se bez omluvy neúčastnil. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“.
3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně doložila soudu všechny výše uvedené účastnické smlouvy, v rámci kterých mělo dle tvrzení žalobkyně dojít ke sjednání kupní smlouvy na výše uvedená koncová zařízení a ke sjednání poskytování souvisejících služeb žalovanému (nad rámec služeb elektronických komunikací). Smlouvy byly následně předchůdkyní žalobkyně vypovězeny na základě výpovědi ze dne 17.2.2020 Smlouvy jsou podepsány žalovaným a předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně zároveň doložila faktury uvedené v žalobě, které zůstaly dle jejího tvrzení neuhrazeny a přehledy služeb poskytnutých žalovanému. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřená mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla soudu předložena bez seznamu postupovaných pohledávek, předmětem postoupení jsou přitom dle smlouvy pouze pohledávky postupitele specifikované v příloze č. 1, bez ní tudíž nelze učinit závěr o tom, zda-li žalovaná pohledávka byla součástí postupovaného souboru pohledávek. Žalobkyně předložila soudu k důkazu i oznámení o postoupení pohledávek od postupitele ze dne 21.3.2022, ovšem bez dokladu o odeslání tohoto oznámení žalovanému. Předžalobní upomínka ze dne 3.4.2023 je k důkazu založena včetně dokladu o jejím odeslání ze dne 6.4.2023.
4. Podle § 1879 zákona č. 89/ 2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1887 o. z. lze pak postoupit i soubor pohledávek.
5. Z výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek je zřejmé, že předmětem postoupení jsou pouze a jen pohledávky uvedené v příloze č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek, tato příloha tvoří nedílnou součást smlouvy o postoupení pohledávek. Tento důkaz soudu nebyl předložen, žalobkyně tedy neprokázala, že k postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni dle § 1879 o. z. došlo. Soud proto žalobu jako celek zamítl, neboť žalobkyně neprokázala aktivní věcnou legitimaci v řízení. K výše uvedenému závěru soud cituje rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Odo 1373/2005 ze dne 22.5.2007„ Věcná legitimace představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Týká-li se věcná legitimace žalobce, hovoří se o aktivní věcné legitimaci, a týká-li se žalovaného, označuje se jako pasivní věcná legitimace. Věcná legitimace je předmětem dokazování a její nedostatek není důvodem pro zastavení řízení nebo pro odmítnutí žaloby, ale pro zamítnutí žaloby.“ 6. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.
7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měl právo procesně zcela úspěšný žalovaný, tomu však v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.