Okresní soud v Sokolově · Rozsudek

42 C 186/2021

č. j. 42 C 186/2021-17

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-07-21 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSSO:2021:42.C.186.2021.3

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Sokolově rozhodl, že žalovaný se bezdůvodně obohatil o částku 5 939 Kč, a to na úkor žalobkyně, protože smlouvy o zápůjčce jsou neplatné kvůli zjevnému nesrovnání s dobrými mravami. Soud se opřel o § 580 a § 588 občanského zákoníku, které vylučují platnost smluv s nepřiměřenými poplatky. Úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně byl přiznán od 1. února 2021. V zbytku žaloby byla žalobkyně zamítnuta, protože její nároky na výši poplatků a úroků přesahují přiměřenost.

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 19 344 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 939 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 939 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 19 344 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 13 582 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 1 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 8 075 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 610 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 678 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 787 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 285 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil částku 3 493 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 13 582 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 7 426,08 Kč a dlužného poplatku ve výši 6 155,92 Kč, - kapitalizovaných úroků ve výši 1 746,78 Kč, - kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 573,20 Kč, - úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 426,08 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a - úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 426,08 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalobu dále žalobkyně odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 5 762 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku číslo žaloby tak, mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o zápůjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 7000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 5 330 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 932 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 194 Kč a odměny za administrativní činnost ve výši 2 204 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po 274 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil částku 6 568 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 5 762 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 3 492,95 Kč a dlužného poplatku ve výši 2 269,05 Kč, - kapitalizovaných úroků ve výši 1 328,10 Kč, - kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 313,13 Kč, - úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3 492,95 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a - úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3 492,95 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením § 114a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.

4. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Dne datum podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba) smlouvu nazvanou Smlouva o zápůjčce – Zelená v hotovosti, varianta SOU (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč způsobem, který žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 9 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 8 075 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 610 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 678 Kč, poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 784 Kč. Celkovou částku 17 075 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 285 Kč, poslední splátka ve výši 260 Kč. Roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 243,85 %. Z přílohy nazvané Tabulka umoření – listiny vyhotovené předchůdkyní žalobkyně dne 27.1.2020 je zřejmé, že žalovaný oproti zapůjčené částce uhradil částku 3 493 Kč, jak je uvedeno v žalobě. Z této Smlouvy vychází nárok č. 1 žaloby. Dne datum podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba) smlouvu nazvanou Smlouva o zápůjčce – Zelená v hotovosti, varianta NZ (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč způsobem, který žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 7 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 5 330 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 932 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 194 Kč, poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2 204 Kč. Celkovou částku 12 330 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a souhrnného poplatku se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti ve 45 týdenních splátkách po 274 Kč, poslední splátka ve výši 274 Kč. Roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 313,9 %. Z přílohy nazvané Tabulka umoření – listiny vyhotovené předchůdkyní žalobkyně dne 27.1.2020 je zřejmé, že žalovaný oproti zapůjčené částce uhradil částku 6 568 Kč, jak je uvedeno v žalobě. Z této Smlouvy vychází nárok č. 1 žaloby. Z předžalobní upomínky datované dnem 28.1.2021 a z příslušného podacího lístku ze 29.1.2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z obou výše uvedených Smluv s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalovanému o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne datum od postupitele včetně podacího lístku ze dne 14.2.2020, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávek za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení § 2390 a násl. o.z. - Smlouva o zápůjčce Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud je toho názoru, že Smlouvy předložené žalobkyní směřovaly právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce peněžité dle občanského zákoníku, resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinného od 1.12.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedených Smluv mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouvy jsou neplatné podle § 580 a § 588 o.z., a to pro jejich zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí zápůjčky. Poplatky za poskytnutí zápůjčky navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný kromě úroků povinen zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí zápůjčky, přestože požadovaný úrok se sám o sobě jeví jako přiměřený. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 8 075 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 610 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 678 Kč, poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 3 784 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 29 % ročně sám o sobě nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí cca 90 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do cca 14 měsíců), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 243,85 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizováno národní bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována tři slova) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce února 2018 pohybovala na úrovni 8,54 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne datum rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne datum nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne datum. Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 5 330 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 932 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 194 Kč, poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2 204 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 29 % ročně sám o sobě nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí cca 76 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 45 týdnů, (tj. cca 10,5 měsíce), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 313,9 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizováno národní bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována tři slova) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností do jednoho roku se v období měsíce listopadu 2017 pohybovala na úrovni 11,19 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne datum rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne datum nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne datum.

6. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 9 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaný vrátil částku 3 493 Kč. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 5 507 Kč. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 7 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaný vrátil částku 6 568 Kč. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 432 Kč. Dohromady se jedná o částku 5 939 Kč, o kterou je žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacen, tato částka je uvedena ve výroku I tohoto rozsudku, v této části soud žalobě vyhověl.

7. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalovaného, je potřeba u výše uvedené částky bezdůvodného obohacení vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 28.1.2021, která byla žalovanému zaslána 29.1.2021, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice, od 31.1.2021 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 1.2.2021 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ 8. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovaným dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávky žalobkyně za žalovaným právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.

9. V rámci výroku II tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě, soud tedy žalobu zamítl, pokud jde o nárok č. 1 žaloby, co do částky 8 075 Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 573,2 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 746,78 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 919,08 Kč od 21.1.2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 507 Kč od 21.1.2020 do 31.1.2021 a úroku ve výši 29 % ročně z částky 7 426,08 Kč od 21.1.2020 do zaplacení. Soud žalobu dále zamítl, pokud jde o nárok č. 2 žaloby, co do částky 5 330 Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 313,13 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 328,1 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 060,95‬ Kč od 21.1.2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 432 Kč od 21.1.2020 do 31.1.2021 a úroku ve výši 29 % ročně z částky 3 492,95 Kč od 21.1.2020 do zaplacení.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu mu však žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly. Při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal soud v potaz nejen žalovanou jistinu, nýbrž i příslušenství žalované pohledávky vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku.

11. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.