42 C 186/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 62 211,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni:a) částku 24 135 Kč a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 135 Kč od 14. 8. 2025 do zaplacení;b) částku 4 400 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 400 Kč od 14. 8. 2025 do zaplacení;to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do:a) částky 31 500,14 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 742,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 212,23 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 311,25 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 135 Kč od 29. 4. 2025 do 13. 8. 2025 a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 26 446,25 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení;b) částky 2 176 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 422,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 462,82 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 342,87 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 400 Kč od 29. 4. 2025 do 13. 8. 2025 a úroku ve výši 15 % ročně z částky 4 742,87 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou ze dne 27.8.2025 zaplacení částky 62 211,14 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 55 635,14 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 1 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, (dále jen „Smlouva č. 1“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s kladným výsledkem. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 26 031 Kč s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 622 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit ve 21 měsíčních splátkách po 2 865 Kč.Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradila částku 2 865 Kč, po postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradila žalovaná ničeho.Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.Žalobkyně tedy požaduje uhradit:- částku 55 635,14 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 26 446,25 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 29 188,89 Kč- kapitalizované úroky ve výši 2 212,23 Kč- kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 742,15 Kč- úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny 26 446,25 Kč od 29.4.2025 do zaplacení- úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny 26 446,25 Kč od 29.4.2025 do zaplacení2. Žalobu dále žalobkyně odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 6 576 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 2 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, (dále jen „Smlouva č. 2“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s kladným výsledkem. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 600 Kč s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 076 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 6 měsíčních splátkách po 2 196 Kč.Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradila částku 6 600 Kč, po postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradila žalovaná ničeho.Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.Žalobkyně tedy požaduje uhradit:- částku 6 576 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 4 742,87 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 833,13 Kč- kapitalizované úroky ve výši 1 462,82 Kč- kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 422,86 Kč- úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 4 742,87 Kč od 29.4.2025 do zaplacení- úrok z prodlení ve výši 15% ročně z dlužné jistiny 4 742,87 Kč od 29.4.2025 do zaplaceníPřed podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

3. Soud věc rozhodl v nepřítomnosti žalované, který se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“4. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.Nárok č. 1Mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, . Uzavření Smlouvy žalobkyně podložila též Žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze stejného data. Před uzavřením Smlouvy měla předchůdkyně žalobkyně řádně posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, jako důkaz předložila žalobkyně Zákaznickou kartu, ve které příjmy žalované tvoří starobní důchod přes 11 000 Kč, předpokládané měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Žalovaná je podle Karty zákazníka vdaná žena, vzdělání základní, bydlí v nájemním bytě. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 27 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 26 031 Kč s úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 622 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit ve 21měsíčních splátkách po 2 865 Kč. Při splatnosti závazku ve 21měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 138,71 %.Ze Zákaznické karty ze dne 24.1.2023 soud dovodil, že tímto způsobem prováděla předchůdkyně žalobkyně sběr dat od žalované za účelem prověření její úvěruschopnosti. Z tabulky umoření lze dovodit, kolik bylo oproti jistině úvěru zaplaceno před podáním žaloby, údaje zde uvedené odpovídají žalobním tvrzením.Nárok č. 2Mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, . Uzavření Smlouvy žalobkyně podložila též Žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze stejného data. Před uzavřením Smlouvy měla předchůdkyně žalobkyně řádně posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, jako důkaz předložila žalobkyně Zákaznickou kartu, ve které příjmy žalované tvoří starobní důchod přes 10 000 Kč, předpokládané měsíční výdaje činí 6 500 Kč. Žalovaná je podle Karty zákazníka vdaná žena, vzdělání základní, bydlí v nájemním bytě. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 600 Kč s úrokovou sazbou ve výši 52,95 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 076 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 6měsíčních splátkách po 2 196 Kč. Při splatnosti závazku v 6měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 95,26 %.Ze Zákaznické karty ze dne 9.11.2022 soud dovodil, že tímto způsobem prováděla předchůdkyně žalobkyně sběr dat od žalované za účelem prověření její úvěruschopnosti. Z tabulky umoření lze dovodit, kolik bylo oproti jistině úvěru zaplaceno před podáním žaloby, údaje zde uvedené odpovídají žalobním tvrzením.K nároku č. 1 a č. 2Z předžalobní upomínky datované dnem 29.7.2025 a z příslušného podacího lístku z 30.7.2025 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu z výše uvedené Smlouvy č. 1 a 2 s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2025 včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalované o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne 28.4.2025 od postupitele včetně podacího lístku ze dne 22.8.2025, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovanou, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“)je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Žalobkyně prokázala, že mezi účastníky došlo k uzavření Smlouvy č. 1 a č. 2, které směřovaly ke vzniku závazkově právního vztahu dle ustanovení smlouvy o úvěru, tj. § 2395 a násl. o.z, v obou případech se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru výše citovaném. Smlouva č. 1 a č. 2 je však neplatná, neboť se zjevně příčí s dobrým mravům dle § 580 o.z., k čemuž je soud dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu. Rozpor s dobrými mravy shledává soud v ujednání o smluvním úroku a dalších smluvních poplatcích, přičemž celkem tento úrok a další poplatky tvoří cenu za poskytnutou úvěrovou jistinu a jsou vyjádřeny ve shora uvedené úrokové sazbě a RPSN. Cena za poskytnutou úvěrovou jistinu je však zjevně nepřiměřená. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 89/2020 lze judikatorní závěry týkající se nepřiměřenosti úrokových sazeb shrnout takto:- nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček,- v situaci, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti,- v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů,- není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem,- při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné,- jen konkrétní zjištění, zda a kolikanásobně převyšuje dohodnutá výše úroků horní hranici obvyklé úrokové míry u úvěrů poskytovaných bankami, dovoluje učinit závěr, zda výše úroků přesahuje obvyklou úrokovou míru podstatným způsobem.Promítnuto do nyní souzené věci soud uzavírá, že v případě Smlouvy č. 1 byla tato hranice překročena, jelikož průměrná úroková sazba u spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami v lednu roku 2023 (se lhůtou splácení úvěru od jednoho do pěti let) byla 10,54 % ročně (viz www.cnb.cz). Soud dopěl k závěru, že požadovaný úrok a smluvní poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání, a proto je nutno hodnotit Smlouvu č. 1 jako absolutně neplatné právní ujednání, a to včetně sjednaných úroků, poplatků a smluvní pokuty. Bez nich by k poskytnutí úvěrové jistiny nedošlo. V případě Smlouvy č. 2 byla tato hranice rovněž překročena, jelikož průměrná úroková sazba u spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami v listopadu roku 2022 (se lhůtou splácení úvěru do jednoho roku) byla 11,62 % ročně (viz www.cnb.cz). Soud dopěl k závěru, že požadovaný úrok a smluvní poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání, a proto je nutno hodnotit Smlouvu č. 2 jako absolutně neplatné právní ujednání, a to včetně sjednaných úroků, poplatků a smluvní pokuty. Bez nich by k poskytnutí úvěrové jistiny nedošlo.

7. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Podle § 2991 odst. 1 o.z. - „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o.z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované dle Smlouvy č. 1 částku ve výši 27 000 Kč, žalovaná před podáním žaloby dle tvrzení žalobkyně uhradila na svůj dluh 2 865 Kč, dosud neuhrazenou úvěrovou jistinu v částce 24 135 Kč tedy soud posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalované vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva č. 1 dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalované dle Smlouvy č. 2 částku ve výši 10 000 Kč, žalovaná před podáním žaloby dle tvrzení žalobkyně uhradila na svůj dluh 6 600 Kč, dosud neuhrazenou úvěrovou jistinu v částce 4 400 Kč tedy soud posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalované vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva č. 2 dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V těchto dvou částkách rovnajících se bezdůvodnému obohacení žalované tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, žalovaná byla vyzván k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 29.7.2025, písemnost byla žalované odeslána 30.7.2025, následujícího dne se písemnost mohla dostat do dispozice žalované, náhradní lhůta ke splnění dluhu byla v předžalobní upomínce stanovena do 13.8.2025 a ode dne následujícího, tj. od 14.8.2025 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalované.

8. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena – viz výrok II rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnějším účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měla po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, žalované však žádné náklady nevznikly. Při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal soud v potaz nejen žalovanou jistinu, nýbrž i příslušenství žalované pohledávky vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku.

10. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty, sama žalovaná se k soudu nedostavila a nenavrhla případný splátkový kalendář, který by odrážel její možnosti, ohledně kterých rovněž neuvedla soudu žádné skutečnosti.