42 C 19/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 82 971 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 717 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 810 Kč od 7. 2. 2022 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 907 Kč od 7. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 52 254 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9 202,51 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 23 718,28 Kč, úroku ve výši 21,27 % ročně z částky 25 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 25,77 % ročně z částky 32 184,82 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 190 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 810 Kč od 8. 1. 2022 do 6. 2. 2022, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 19 277,82 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 907 Kč od 8. 1. 2022 do 6. 2. 2022.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 82 971 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o nárok č. 1 uvedený v žalobě tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4 250 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,27 % ročně, poplatek za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 000 Kč a poplatek za službu životního pojištění v částce 624 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 78 týdenních splátkách po 614 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradila žalovaná pouze částku 7 190 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradila žalovaná ničeho. Žalobkyně tedy požaduje uhradit: -) částku 40 684 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 15 684 Kč -) kapitalizované úroky ve výši 7 429,73 Kč -) kapitalizované úroky z prodlení ve výši 2 881,77 Kč -) úrok ve výši 21,27% ročně z dlužné jistiny 25 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení -) úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z dlužné jistiny 25 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalobu dále odůvodnila, pokud jde o nárok [číslo] uvedený v žalobě tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 7 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 25,77 % ročně, poplatek za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč a poplatek za službu životního pojištění v částce 540 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 1 073 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradila žalovaná pouze částku 22 093 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradila žalovaná ničeho. Žalobkyně tedy požaduje uhradit: -) částku 42 287 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 32 184,82 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 10 102,18 Kč -) kapitalizované úroky ve výši 16 288,55 Kč -) kapitalizované úroky z prodlení ve výši 6 320,74 Kč -) úrok ve výši 25,77% ročně z dlužné jistiny 32 184,82 Kč od 8.1.2022 do zaplacení -) úrok z prodlení ve výši 10% ročně z dlužné jistiny 32 184,82 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

3. Soud věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, který se k jednání nedostavili. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ 4. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Dne [datum] podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost [právnická osoba], [IČO]) smlouvu nazvanou [anonymizováno] půjčka Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, varianta [anonymizováno] (dále jen„ Smlouva [číslo]“), spotřebitelský úvěr je v čl. 1 Smlouvy specifikován co do svého druhu jakožto peněžitá zápůjčka. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč způsobem, který žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, tedy v hotovosti v den podpisu Smlouvy žalované. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 4 250 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,27 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 13 000 Kč a poplatek za životní pojištění v částce 624 Kč. Celkovou částku 47 874 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 614 Kč. Při splatnosti závazku v 78 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 163,69 %. Dne [datum] podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost [právnická osoba], [IČO]) smlouvu nazvanou [anonymizováno] půjčka Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, varianta [anonymizováno] (dále jen„ Smlouva [číslo]“), spotřebitelský úvěr je v čl. 1 Smlouvy specifikován co do svého druhu jakožto peněžitá zápůjčka. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč způsobem, který žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, tedy v hotovosti v den podpisu Smlouvy žalované. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 7 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 32,15 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč a poplatek za životní pojištění v částce 540 Kč. Celkovou částku 64 380 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 1 073 Kč. Při splatnosti závazku v 60 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 220,80 %. Z předžalobní upomínky datované dnem 14.4.2022 a z příslušného podacího lístku z 19.4.2022 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu z výše uvedených Smluv s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalované o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne [datum] od postupitele včetně podacího lístku ze dne 4.2.2022, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovanou, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů: Podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona [číslo] Sb., účinného od 7.5.2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20.3.2019:„ Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spořebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období..“ Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla v podobě Smlouvy [číslo] uzavřena smlouva o peněžité zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o.z., na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit jistinu zápůjčky včetně sjednaného úroku a dalších poplatků ve lhůtě stanovené Smlouvou [číslo]. Žalovaná před podáním žaloby uhradila oproti poskytnuté jistině zápůjčky částku 7 190 Kč. Žalobkyně má právo na vrácení rozdílu mezi částkou 25 000 Kč a částkou 7 190 Kč, tedy na vrácení částky 17 810 Kč, Smlouvu [číslo] soud považuje za neplatnou z níže popsaných důvodů. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla v podobě Smlouvy [číslo] uzavřena smlouva o peněžité zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o.z., na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit jistinu zápůjčky včetně sjednaného úroku a dalších poplatků ve lhůtě stanovené Smlouvou [číslo]. Žalovaná před podáním žaloby uhradila oproti poskytnuté jistině zápůjčky částku 22 093 Kč. Žalobkyně má právo na vrácení rozdílu mezi částkou 35 000 Kč a částkou 22 093 Kč, tedy na vrácení částky 12 907 Kč, Smlouvu [číslo] soud považuje za neplatnou z níže popsaných důvodů. Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 1 As 30/2015-39 je součástí odborné péče věřitele taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá jen na údaj tvrzený samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit. Zákon o spotřebitelském úvěru klade na poskytovatele úvěru rozsáhlé požadavky, pokud jde o prověření úvěruschopnosti žalovaného, což je odůvodněno vývojem praxe poskytování spotřebitelských úvěrů, jejich objemem v ČR a s tím spojenými celospolečenskými dopady vedoucími ke spirále zadlužování obyvatelstva, jejich přechodu do šedé zóny ekonomiky, apod. Žalobkyně blíže nespecifikovala a důkazně nepodložila, jakým konkrétním způsobem a s jakým výsledkem prověřila její předchůdkyně úvěruschopnost žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru (Smlouva [číslo] Smlouva [číslo]), k důkazu nedoložila žádné listiny osvědčující splnění povinnosti uložené její předchůdkyni v rámci ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému ústnímu jednání a soud ji tak neměl možnost poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání těchto skutkových tvrzení. Smlouvy [číslo] [číslo] je tak třeba považovat za absolutně neplatné právní ujednání v souladu s aktuálním zněním § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Přestože byly Smlouvy [číslo] [číslo] uzavřeny před novelou zákona o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 96/2022 Sb., neprokázání povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit úvěruschopnost úvěrované osoby má stejný dopad (absolutní neplatnost) i na spotřebitelské úvěry uzavřené před datem účinnosti této novely (tj. před datem 7.5.2022), jak vyplývá z bohaté judikatury Nejvyššího soudu – viz např. výše zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20.3.2019.

7. Poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 60 000 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy [číslo] [číslo] třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o.z. -„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o.z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované v hotovosti při podpisu Smlouvy [číslo] částku ve výši 25 000 Kč, žalovaná žalobkyni uhradila před podáním žaloby na jistinu zápůjčky 7 190 Kč, částku 17 810 Kč tedy soud posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalované vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva [číslo] dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované v hotovosti při podpisu Smlouvy [číslo] částku ve výši 35 000 Kč, žalovaná žalobkyni uhradila před podáním žaloby na jistinu zápůjčky 22 093 Kč, částku 12 907 Kč tedy soud posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalované vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva [číslo] dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě rovněž vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění poprvé prokazatelně v rámci oznámení o postoupení pohledávky, písemnost byla žalované odeslána 4.2.2022, následujícího dne se písemnost mohla dostat do dispozice žalované, od 6.2.2022 tak byla žalovaná povinna plnit a ode dne následujícího, tj. od 7.2.2022 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši požadované žalobkyní (soud se od sazby úroku z prodlení požadované žalobkyní neodchýlil), která není v rozporu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to s ohledem na počátek prodlení žalované. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávky žalobkyně za žalovanou právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.

8. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smluv, které nebyly platně uzavřeny – viz výrok II rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měla po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, žalované však žádné náklady nevznikly. Při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal soud v potaz nejen žalovanou jistinu, nýbrž i příslušenství žalované pohledávky vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku.

10. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.

11. Ke splnění povinnosti žalované soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., žalovaná se k soudu nedostavila a nenavrhla případný splátkový kalendář.