42 C 194/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 7 097,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 097,58 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % z částky 6 669,98 Kč od 27. 2. 2025 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12,75 % z částky 777,6 Kč od 4. 9. 2024 do 21. 10. 2024 a úrok z prodlení ve výši 12,75 % z částky 427,6 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 7 097,58 Kč s úrokem z prodlení dle předpisů občanského práva. Žalobu odůvodnila tím, že žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese adresa. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 12 měsíců s možností prolongace o 1 rok. Fakturou č. číslo ze dne 12.2.2025 vyúčtovala žalobkyně cenu 6 698,98 Kč za sdružené dodávky elektřiny za období 16.8.2024 do 31.1.2025 se splatností 26.2.2025. Dále byla žalované vystavena faktura č. číslo ze dne 20.8.2024, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované cenu 2 277,60 Kč za sdružené dodávky elektřiny za období 23.7.2024 do 15.8.2025 se splatností 3.9.2024. Na tuto fakturu uhradila žalovaná dne 20.8.2024 částku 1 500 Kč a dne 21.10.2024 částku 350 Kč, k doplacení tedy zbývá částka 427,6 Kč. Žalovaná přes zaslané upomínky, vč. předžalobní výzvy ze dne 12.8.2025, dlužnou částku z výše uvedených faktur neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením § 114a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.

3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi účastníky byla dále dne datum uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného na adrese adresa elektřinu a žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu a související služby zaplatit cenu určenou žalobkyní. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně a ceník. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 12 měsíců s možností prolongace o 1 rok. Fakturou č. číslo ze dne datum vyúčtovala žalobkyně cenu 6 698,98 Kč za sdružené dodávky elektřiny za období 16.8.2024 do 31.1.2025 se splatností 26.2.2025. Dále byla žalované vystavena faktura č. číslo ze dne 20.8.2024, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované cenu 2 277,60 Kč za sdružené dodávky elektřiny za období 23.7.2024 do 15.8.2025 se splatností 3.9.2024. Na tuto fakturu uhradila žalovaná dle skutkových tvrzení žalobkyně dne 20.8.2024 částku 1 500 Kč a dne 21.10.2024 částku 350 Kč, k doplacení tedy zbývá částka 427,6 Kč. Dne 12.8.2025 prokazatelně zaslal zástupce žalobkyně doporučeně žalované předžalobní výzvu, ze které vyplývá, že žalovaná ani jedno z výše uvedených vyúčtování neuhradila. Soud tak dospěl ke skutkovým závěrům shodným jako v žalobě. Z tvrzení žalobkyně a s ohledem na absenci tvrzení žalované o opaku má pak soud za prokázané, že žalovaná z výše uvedených žalovaných částek dosud ničeho neuhradila.

4. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ustanovení § 2079 o.z. jako vztah z kupní smlouvy a dle § 50 energetického zákona, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Žalobkyně dodala žalované výše uvedené komodity v souladu s uzavřenými smlouvami, žalovaná však nesplnila svou povinnost za dodanou elektřinu zaplatit. Žaloba tak byla podána důvodně a soud jí v plném rozsahu vyhověl. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ustanovení § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok z prodlení od dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur. Soud proto žalobě v celém rozsahu včetně příslušenství vyhověl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 097,58 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.