42 C 198/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 8 506,18 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 8 506,18 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 7 074 Kč se zákonným úrokem z prodlení, smluvní pokuty ve výši 1 432,18 Kč a nákladů za vymáhání pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] (dále též jen„ smlouva“), na základě níž byla žalované poskytnuta na účet uvedený ve smlouvě zápůjčka ve výši 30 000 Kč (dále též jen„ zápůjčka“). K vyplacení zápůjčky žalované došlo dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku společně se sjednaným úrokem splácet ve 12 měsíčních splátkách ve výši 4 573 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2020 Smlouva o zápůjčce byla uzavřena mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnuté zápůjčky. Do data níže popsaného zesplatnění celé zápůjčky byly žalobkyni uhrazeny pouze následující částky: - Částka ve výši 4 573 Kč ze dne 22.03.2020 - Částka ve výši 4 573 Kč ze dne 23.04.2020 - Částka ve výši 4 573 Kč ze dne 22.05.2020 - Částka ve výši 4 573 Kč ze dne 23.06.2020 - Částka ve výši 4 573 Kč ze dne 19.08.2020 - Částka ve výši 4 573 Kč ze dne 21.09.2020 Před níže popsaným zesplatněním celé zápůjčky v důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 a), b) smluvních ujednání smlouvy v celkové výši 959 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 365,84 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 8, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 1 x 365,84 Kč. Podle uzavřené smlouvy dále platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 594,49 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 7, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 1 x 594,49 Kč) Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celé zápůjčky, a to v souladu s bodem 6.3. smluvních ujednání smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o více jak 60 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celé zápůjčky. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o více jak 60 dnů u splátky č. 11 splatné dne 22.09.2020. K datu 22.11.2020 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celé zápůjčky. Podle bodu 6.4. smluvních ujednání smlouvy přitom platí, že při zesplatnění zápůjčky se veškeré v tom okamžiku nezaplacené původní splátky zápůjčky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jak na jistinu zápůjčky, tak na běžný úrok zápůjčky a staly se součástí nové jistiny zápůjčky (dále též jen„ nová jistina zápůjčky“). Výše této nové jistiny zápůjčky tak činila částku 27 438,00 Kč. Tuto novou jistinu zápůjčky byla žalovaná povinna dle uzavřené smlouvy o zápůjčce uhradit nejpozději v den následujícím po dni, kdy k tomuto zesplatnění zápůjčky došlo, tedy nejpozději do 23.11.2020. Podle bodu 6.4. uzavřené smlouvy o zápůjčce je žalobkyně oprávněna požadovat, aby žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny zápůjčky platila zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení z celé této nově vzniklé zvýšené jistiny (tedy z celé nové jistiny zápůjčky). Podle článku 6.5. smluvních ujednání smlouvy o zápůjčce platí, že v případě, že žalovaná po zesplatnění zápůjčky nezaplatí částku odpovídající nové jistině zápůjčky ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy k tomuto zesplatnění zápůjčky došlo, vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni nad rámec smluvní pokuty uvedené v čl. 6 a), b) smluvních ujednání smlouvy o zápůjčce smluvní pokutu ve výši 25 % z aktuální výše dlužné nové jistiny zápůjčky ke dni vzniku povinnosti žalovaného zaplatit tuto smluvní pokutu. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila novou jistinu zápůjčky po zesplatnění zápůjčky ani ve lhůtě 10 dnů ode dne kdy k tomuto zesplatnění zápůjčky došlo, vzniklo žalobkyni dále právo na zaplacení této smluvní pokuty ve výši 3 423 Kč. Tato smluvní pokuta se stala v souladu s uzavřenou smlouvou splatnou v den následujícím po vzniku práva žalobce na její zaplacení. K této částce odpovídající této smluvní pokutě přirůstá zákonný úrok z prodlení. Podle článku 6.7. smluvních ujednání smlouvy o zápůjčce platí, že v případě, že nebude zaplacena částka odpovídající nové jistině zápůjčky ani v den následujícím po dni, kdy k zesplatnění došlo, vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení, a to i v případě, že žalobci vznikne právo na pokutu dle čl. 6 smluvních ujednání smlouvy o zápůjčce. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila celou novou jistinu zápůjčky po zesplatnění zápůjčky ve shora uvedené lhůtě splatnosti, vzniklo žalobci rovněž právo na zaplacení této smluvní pokuty dle článku 6.7. smluvních ujednání smlouvy o zápůjčce ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny zápůjčky, tedy z částky 27 438,00 Kč, za každý den prodlení žalovaného s její úhradou (počínaje dnem 24.11.2020) do data vyhotovení žaloby, tedy ve výši 1 432,18 Kč. Po datu zesplatnění zápůjčky byly uhrazeny pouze následující částky: - Částka ve výši 9 146 Kč ze dne 23.11.2020 - Částka ve výši 4 600 Kč ze dne 24.11.2020 - Částka ve výši 9 000 Kč ze dne 26.01.2021 - Částka ve výši 2 000 Kč ze dne 23.05.2021 V souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, žalobkyni od 01.05.2020 do 31.10.2020 nevznikalo právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení žalované s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru (tj. smluvní pokuty a úrok z prodlení). Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni k dnešnímu dni dluží následující částky: a) aktuální zbývající dlužná nová jistina zápůjčky ve výši 2 692 Kč s příslušenstvím. b) neuhrazené smluvní pokuty dle článku 6.1 a), b) smluvních ujednání smlouvy o zápůjčce, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 959 Kč s příslušenstvím. c) neuhrazená smluvní pokuta dle článku 6.5. smluvních ujednání smlouvy o zápůjčce v celkové výši 3 423 Kč s příslušenstvím. d) smluvní pokuta dle bodu 6.7. smluvních ujednání ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 24.11.2020 do data vyhotovení žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 1 432,18 Kč (v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb. žalobkyni od 01.05.2020 do 31.10.2020 nevznikalo právo na zaplacení této smluvní pokuty). e) částku ve výši 1 200 Kč jakožto minimální výši nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve vztahu mezi podnikateli Žalovaná tyto částky žalobkyni neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobkyně v této věci zaslala. Žalobkyně byla z tohoto důvodu nucena podat tuto žalobu.

2. Žalovaná se k žalobkyní uplatněnému nároku nevyjádřila, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavila a žaloba včetně předvolání k tomuto jednání jí byly doručeny do vlastních rukou náhradně nejméně 10 dnů přede dnem jeho konání v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

3. Provedeným dokazováním soud z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil, že dne [datum] byla žalovanou podepsána smlouva o podnikatelské zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 30 000 Kč na dobu trvání 12 měsíců s výší měsíční splátky 4 573 Kč a počtem 12 splátek. Celková částka splatná žalovanou byla sjednána ve výši 54876 Kč s pevně sjednaným úrokem ve výši 24 876 Kč za 12 měsíců splácení, výpočtem pak soud došel k závěru, že roční úroková sazba poskytnuté zápůjčky činí po zaokrouhlení 83 % Smlouva je podepsaná oběma smluvními stranami. V souladu s ustanovením článku 6, odstavce 6.1. písm. a) Smlouvy - smluvní pokuta 8 % z dlužné splátky po 15 dnech prodlení, odstavce 6.1. písm. b) Smlouvy smluvní pokuta 13 % z dlužné splátky po 30 dnech prodlení, odstavce 6.

6. Smlouvy jednorázová smluvní pokuta 25 % z dlužné nové jistiny, odstavce 6.

7. Smlouvy - smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové jistiny zápůjčky za každý den prodlení od následujícího dne po zesplatnění až do zaplacení uplatnila žalobkyně smluvní pokutu v souhrnné výši 5 814,18 Kč za prodlení žalované se splácením zápůjčky. V době uzavření Smlouvy byla žalovaná fyzickou podnikající osobou, [IČO], živnostenského oprávnění žalované bylo od [datum] do [datum] přerušeno. Žalobkyně předložila soudu doklad o poukázání částky 30 000 Kč na účet žalované dne [datum], čímž prokázala poskytnutí úvěru na účet žalované, který žalovaná specifikovala v rámci Smlouvy. Dle oznámení o schválení zápůjčky ze dne [datum] bylo žalované oznámeno poskytnutí zápůjčky v celkové výši 30 000 Kč, viz dodejka ze dne [datum]. Součástí tohoto oznámení byl též splátkový kalendář. Žalobkyně rovněž k důkazu předložila 2 faktury obsahující smluvní pokutu za pozdní hrazení splátek dle Smlouvy a poslední výzvu před soudním řešením případu ze dne [datum]. U těchto faktur a výzvy žalobkyně nedoložila doklad o jejich odeslání žalované. O zesplatnění zápůjčky byla žalovaná informována prostřednictvím oznámení ze dne 22.11.2020, žalobkyně však nedoložila doklad o odeslání oznámení žalované. Předžalobní výzva je z data 5.5.2021 a žalobkyně ji zaslala žalované dne 5.5.2021, upozorňuje jí na možnost soudního vymáhání pohledávky. Z karty klienta vyplývá počet vyměřených splátek dluhu a splacené částky, jedná se o listinu vytvořenou žalobkyní bez podpisu žalované.

4. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu vycházel soud, pokud jde o smlouvu o podnikatelské zápůjčce [číslo] z ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o.z.“)„ Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“, když dospěl k závěru, že smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce dle o.z. Smlouvu o podnikatelské zápůjčce uzavřela žalovaná jako fyzická podnikající osoba (a není tedy v pozici spotřebitele), když do Smlouvy uvedla mimo jiné své identifikační číslo a adresu místa podnikání, účelem zápůjčky je dle Smlouvy investiční zápůjčka. Dle ustanovení § 2 392 o.z. lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Cdo 3516/2009 ze dne 26.5.2011 smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru je právě úrok a jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. Závěry tohoto rozhodnutí, pokud jde o přípustnou výši sjednaných úroků, je možné aplikovat též na v řízení uplatněnou peněžitou zápůjčku, která byla ve Smlouvě sjednána včetně úroků. I přes to, že ke sjednání Smlouvy došlo mezi žalobkyní a žalovanou, jakožto fyzickou podnikající osobou (tedy nikoliv spotřebitelem), nelze připustit sjednání úroků ve výši, která je ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Ačkoliv žalovaná nebyla v rámci uzavřené Smlouvy v postavení spotřebitele, byla slabší stranou ve smyslu ustanovení § 433 odst. 2 o.z.:„ Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.“ Pojem slabší strany je širší nežli pojem spotřebitel, slabší stranou tedy může být i podnikatel vystupující na jedné straně smlouvy mimo rámec své podnikatelské činnosti. Soud dovodil, že žalovaná je v projednávaném případu slabší stranou Smlouvy. Posuzovanou smlouvou se žalovaná zavazuje k placení úroku ve výši 83 % ročně. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěru nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Z údajů zveřejňovaných [anonymizováno] národní bankou na jejích internetových stránkách ([příjmení] – [anonymizována tři slova]) vyplývá, že obvyklá míra úroku u úvěrů poskytovaných živnostníkům se splatností do jednoho roku činila v únoru 2020 6,13 % ročně; tuto sazbu úrok sjednaný mezi účastníky převyšuje cca 12krát. Soud zároveň odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2001 sp. zn. 29 Cdo 1583/2000, dle kterého soulad obsahu právního úkonu s dobrými mravy musí být posuzován vždy, bez ohledu na to, že obsah byl výsledkem svobodného ujednání mezi účastníky a také bez ohledu na to, kdo případný rozpor s dobrými mravy zavinil, či zda některá ze stran byla při uzavírání smlouvy v dobré víře. V daném případě tak soud považuje ujednání o úroku ve výši 83 % ročně (úrok byl sjednán pevnou částkou ve výši 24 876 Kč) za absolutně neplatné právní ujednání dle ustanovení § 580 a § 588 o.z., a to pro jeho zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaných úroků. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud neshledal Smlouvu neplatnou jakožto celek, neplatné je pouze ustanovení o výši úroku, v souladu s ustanovením § 574 o.z. je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část. V souladu s ustanovením § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního (v projednávaném případě se jedná o nezákonné určení roční úrokové sazby), časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. S ohledem na výše uvedená ustanovení tedy soud změnil výši roční procentní sazby úroku tak, že namísto požadovaných úroků ve výši 83% ročně, přiznal žalobkyni úroky obvyklé v místě a čase uzavření Smlouvy. Dle ustanovení § 1802 o.z. má dlužník platit úroky obvyklé v místě svého bydliště nebo sídla v době uzavření smlouvy. V souladu s rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě č.j. 45 Icm 1029/2018-31 dospěl soud k názoru, že za obvyklý úrok lze považovat úrok přiměřený, který zmiňuje Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007, tedy úrok, který je trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů, v projednávaném případě tedy soud považuje za úrok obvyklý úrok ve výši 18,39% ročně (3x 6,13% ročně). Při poskytnutí jistiny zápůjčky ve výši 30 000 Kč a zápůjčního ve výši 18,13% ročně odpovídá celkový úrok za dobu od uzavření Smlouvy ([datum]) do zesplatnění zápůjčky (23.11.2020) částce ve výši 4 303,26 Kč. Žalovaná tak měla celkem uhradit žalobkyni na Smlouvu do splatnosti celé zápůjčky částku ve výši 34 303,26 Kč (jistina zápůjčky + zápůjční úrok v přiměřené výši) a vzhledem k prodlení s úhradou splátek č. 7 a 8 rovněž smluvní pokutu ve výši 959 Kč platně sjednanou v čl. 6 odstavci 6.1. písm. a) a b) Smlouvy. Žalobkyně dle tvrzení žalobkyně ke dni splatnosti však uhradila na Smlouvu celkem částku ve výši 36 584 Kč, tedy částku vyšší a soudu proto nezbylo, než žalobu zamítnout. Nárok na smluvní pokutu dle čl. 6, odstavce 6.6. a 6.

7. Smlouvy žalobkyni nevznikl, neboť nárok na obě tyto smluvní pokuty vzniká dle Smlouvy až pro případ, je-li dlužník v prodlení s úhradou jakékoliv částky po zesplatnění zápůjčky, k datu zesplatnění zápůjčky byla ze strany žalované uhrazena celá jistina zápůjčky, přiměřený zápůjční úrok i smluvní pokuty dle článku 6, odst. 6.

1. Smlouvy, prodlení žalované k datu zesplatnění zápůjčky tedy nenastalo. Žalobkyni ze stejného důvodu nevzniklo právo ani na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v aktuálním znění, tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měla právo procesně zcela úspěšná žalovaná. Té ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.