42 C 205/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO číslo sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený datum bytem Anonymizováno pro zaplacení 90 375,16 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do:a) částky 30 643,16 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 192,96 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 104,45 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 453,54 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 200 Kč od 28. 9. 2023 do 29. 10. 2023, úroku ve výši 21,39 % ročně z částky 20 653,54 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení;b) částky 32 232 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 132,93 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 865,39 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 057,88 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 300 Kč od 28. 9. 2023 do 29. 10. 2023, úroku ve výši 22,44 % ročně z částky 20 357,88 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení;II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:a) částku 16 200 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 16 200 Kč od 30. 10. 2023 do zaplacení;b) částku 11 300 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,7 % ročně z částky 11 300 Kč od 30. 10. 2023 do zaplacení;to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 90 375,16 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 46 843,16 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 1 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , číslo, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva č. 1“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 24 103 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,39 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 206 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit ve 21 měsíčních splátkách po 2 787 Kč.Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradil částku 8 800 Kč, po postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradil žalovaný ničeho.Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.Žalobkyně tedy požaduje uhradit:- částku 46 843,16 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 653,54 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 26 189,62 Kč- kapitalizované úroky ve výši 1 104,45 Kč- kapitalizované úroky z prodlení ve výši 4 192,96 Kč- úrok ve výši 21,39% ročně z dlužné jistiny 20 653,54 Kč od 28.9.2023 do zaplacení- úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z dlužné jistiny 20 653,54 Kč od 28.9.2023 do zaplaceníPřed podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalobu dále žalobkyně odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 43 532 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 2 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , číslo, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva č. 2“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 25 067 Kč s úrokovou sazbou ve výši 22,44 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 413 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit ve 21 měsíčních splátkách po 2 890 Kč.Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradil částku 14 700 Kč, po postoupení pohledávky na žalobkyni neuhradil žalovaný ničeho.Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.Žalobkyně tedy požaduje uhradit:- částku 43 532 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 357,88 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 23 174,12 Kč- kapitalizované úroky ve výši 1 865,39 Kč- kapitalizované úroky z prodlení ve výši 4 132,93 Kč- úrok ve výši 22,44 % ročně z dlužné jistiny 20 357,88 Kč od 28.9.2023 do zaplacení- úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z dlužné jistiny 20 357,88 Kč od 28.9.2023 do zaplaceníPřed podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

3. Soud věc rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, která se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“4. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.Nárok č. 1Mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , číslo, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Uzavření Smlouvy žalobkyně podložila též Žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze stejného data. Před uzavřením Smlouvy měla předchůdkyně žalobkyně řádně posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, jako důkaz předložila žalobkyně Zákaznickou kartu, ve které příjmy žalovaného tvoří měsíční mzda v částce 19 068 Kč, předpokládané měsíční výdaje činí 8 890 Kč. Žalovaný je podle Karty zákazníka svobodný muž, vzdělání vyučen, bydlí v nájemním bytě, pracuje na plný úvazek. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy – hotovostní režim si žalovaný zvolil ve Smlouvě tím, že byla sjednána rozšířená doplňková služba komfortního a flexibilního splácení. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 24 103 Kč s úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 206 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit ve 21 měsíčních splátkách po 2 787 Kč. Při splatnosti závazku v 21 měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 139,47 %.Ze Zákaznické karty ze dne , datum, soud dovodil, že tímto způsobem prováděla předchůdkyně žalobkyně sběr dat od žalovaného za účelem prověření jeho úvěruschopnosti. Z tabulky umoření lze dovodit, kolik bylo oproti jistině úvěru zaplaceno před podáním žaloby, údaje zde uvedené odpovídají žalobním tvrzením.Nárok č. 2Mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , číslo, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, . Uzavření Smlouvy žalobkyně podložila též Žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze stejného data. Před uzavřením Smlouvy měla předchůdkyně žalobkyně řádně posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, jako důkaz předložila žalobkyně Zákaznickou kartu, ve které příjmy žalovaného tvoří měsíční mzda v částce 21 326 Kč, předpokládané měsíční výdaje činí 6 000 Kč. Žalovaný je podle Karty zákazníka svobodný muž, vzdělání vyučen, bydlí v nájemním bytě, pracuje na plný úvazek. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy – hotovostní režim si žalovaný zvolil ve Smlouvě tím, že byla sjednána rozšířená doplňková služba komfortního a flexibilního splácení. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 25 067 Kč s úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 413 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit ve 21 měsíčních splátkách po 2 890 Kč. Při splatnosti závazku v 21 měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 139,05 %.Ze Zákaznické karty ze dne , datum, soud dovodil, že tímto způsobem prováděla předchůdkyně žalobkyně sběr dat od žalovaného za účelem prověření jeho úvěruschopnosti. Z tabulky umoření lze dovodit, kolik bylo oproti jistině úvěru zaplaceno před podáním žaloby, údaje zde uvedené odpovídají žalobním tvrzením. U této smlouvy došlo k zařazení žalované do pojistného programu, žádné pojistné plnění dle žaloby však nebylo za žalovanou poskytnuto.K nároku č. 1 a č. 2Z předžalobní upomínky datované dnem 28.3.2024 a z příslušného podacího lístku z 2.4.2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z výše uvedené Smlouvy č. 1 a 2 s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalovanému o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne , datum, od postupitele včetně podacího lístku ze dne 27.10.2023, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

5. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu vycházel soud, pokud jde o Smlouvu č. 1, z § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o.z.“) „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.“, a dále z ustanovení § 1810 a násl. o.z. – Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1.12.2016. Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle občanského zákoníku, resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle § 580 a § 588 o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru. Poplatky spojené s poskytnutím úvěru a jeho splácením navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný kromě úroků povinen zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí úvěru, přestože požadovaný úrok již sám o sobě je nepřiměřeně vysoký, tj. 86 % ročně. Podle ustanovení § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle § 588 o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.Posuzovanou Smlouvou č. 1 se žalovaný zavázal k placení souhrnné částky ve výši 33 518 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 24 103 Kč s úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 206 Kč. Ujednání o veškerých poplatcích vážících se k úvěru je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí úvěru ještě navyšují částku, kterou je žalovaný povinen uhradit na úrocích žalobkyni (či její předchůdkyni) a která je již sama o sobě svou výší v rozporu s dobrými mravy. Sjednaný úrok dle smlouvy činí 86 % ročně, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 139,47 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce září 2021 pohybovala na úrovni 7,13 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě úroku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu č. 1 je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému neposkytla, tedy neplatná je celá Smlouva.Posuzovanou Smlouvou č. 2 se žalovaný zavázal k placení souhrnné částky ve výši 31 980 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 25 067 Kč s úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 413 Kč. Ujednání o veškerých poplatcích vážících se k úvěru je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí úvěru ještě navyšují částku, kterou je žalovaný povinen uhradit na úrocích žalobkyni (či její předchůdkyni) a která je již sama o sobě svou výší v rozporu s dobrými mravy. Sjednaný úrok dle smlouvy činí 86 % ročně, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 139,05 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách (ARAD – Systém časových řad) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce srpna 2021 pohybovala na úrovni 7,48 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě úroku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu č. 2 je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému neposkytla, tedy neplatná je celá Smlouva.

6. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému bez existence platné Smlouvy č. 1 a 2 je třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 první věta o. z.: „Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému na Smlouvu č. 1 v hotovosti částku 25 000 Kč, žalovaný na svůj dluh před podáním žaloby uhradil částku 8 800 Kč. Žalovaný je tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacený o částku 16 200 Kč. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29.9.2023, písemnost byla žalovanému zaslána 27.10.2023, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice, od 29.10.2023 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 30.10.2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.,. V tomto rozsahu soud také žalobě vyhověl, pokud jde o nárok č. 1 – viz výrok II. rozsudku.Z provedeného dokazování dále vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému na Smlouvu č. 2 v hotovosti částku 26 000 Kč, žalovaný na svůj dluh před podáním žaloby uhradil částku 14 700 Kč. Žalovaný je tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacený o částku 11 300 Kč. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29.9.2023, písemnost byla žalovanému zaslána 27.10.2023, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice, od 29.10.2023 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 30.10.2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.,. V tomto rozsahu soud také žalobě vyhověl, pokud jde o nárok č. 2– viz výrok II. rozsudku.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnějším účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému však žádné náklady nevznikly. Při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal soud v potaz nejen žalovanou jistinu, nýbrž i příslušenství žalované pohledávky vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku.

8. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena – viz výrok I rozsudku.

9. Ke splnění povinnosti žalovanému soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., žalovaný se k soudu nedostavil a nenavrhl případný splátkový kalendář.