42 C 207/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 4 150 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 150 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 850 Kč od 10. 7. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 4 150 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná byla v období od 14.12.2024 do 2.5.2025 vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , druh vozidla: osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1000 cm3 do 1350 cm3, které bylo v Centrálním registru vozidel evidováno jako provozované a v uvedeném období nebylo k uvedenému vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou povozem vozidla. Žalobkyně proto požaduje zaplacení příspěvku za uvedenou dobu ve výši 3 850 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, když vozidlo nebylo pojištěno 110 dní a denní sazba příspěvku činí 35 Kč.Po zaslání předžalobní upomínky týkající se výše uvedeného nároku neuhradila žalovaná ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani na výzvu soudu. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.

3. Z listinných důkazů založených žalobkyní ve spise došel soud k následujícím skutkovým zjištěním.Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu , žalobkyně, ze dne 25.4.2025, upomínky ze dne 23.7.2025, výpisu z registru silničních vozidel a předžalobní výzvy ze dne 20.8.2025 s dokladem o odeslání žalované téhož dne učinil soud závěr o skutkovém stavu, který se shoduje se žalobními tvrzeními žalobkyně, tedy že žalovaná byla v období od 14.12.2024 do 2.5.2025 provozovatelem a vlastníkem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, na které nebylo po dobu 110 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti, a vozidlo bylo v tomto období vedeno v registru silničních vozidel jako provozované, denní sazba příspěvku činí 35 Kč.

4. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla účinného od 1.4.2024 (dále jen „zákon č. 30/2024 Sb.“), provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen "registrované vozidlo"), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.Podle § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí , žalobkyni, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 3 citovaného ustanovení výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů , žalobkyně, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., ve znění účinném do 31.12.2025, kterou se provádí § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně ve výši 35 Kč.Podle ustanovení § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše nákladů , žalobkyně, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.

5. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, žalovaná nesplnila svoji povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle zákona v období od 14.12.2024 do 2.5.2025, tj. 110 dní, když tímto jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek do jejího garančního fondu podle § 45 odst. 2 zák. č. 30/2024 Sb., který činí 35 Kč denně podle § 5 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 69/2024 Sb., ve znění účinném do 31.12.2025, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., ve výši 300 Kč. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného postupu upraveného v § 38 odst. 1 až 3 zákona č. 30/2024 Sb., tento proces doložila výpisy z evidence Ministerstva dopravy o zápisu vlastníků / provozovatelů silničních vozidel. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a žalobě vyhověl.

6. S ohledem na absenci tvrzení žalované o úhradě dlužné částky rozhodl soud o její povinnosti zaplatit žalobkyni částku 4 150 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu, žalobkyně má proto v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/22012 Sb. občanského zákoníku v aktuálním znění, dle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ právo požadovat po žalované úrok z prodlení ve výši 11,5 % z částky 3 850 Kč počínaje datem uvedeným ve výroku I tohoto rozsudku do zaplacení. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 850 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně.

8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.