42 C 209/2025
č. j. 42 C 209/2025-70
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 115 § 96 § 142 § 149 § 160 § 202
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 6
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1879
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 6 581,81 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 581,81 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 373,41 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 957,07 Kč od 15.1.2020 do 22.7.2025 a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 221,81 Kč od 23.7.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v částce 5 174,50 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 12 317,07 Kč s příslušenstvím. Řízení bylo zahájeno žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1, následně bylo přerušeno s ohledem na insolvenční řízení vedené na majetek žalovaného u Krajského soudu v , město, pod sp.zn. , spisová značka, a to s účinností od 22.5.2020 do 13.8.2025, kdy došlo ke zrušení konkurzu. Dne 8.9.2025 byl spis postoupen z důvodu místní příslušnosti Okresnímu soudu v Sokolově, který je obecným soudem žalovaného. Písemným podáním ze dne 27.11.2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 5 735,36 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 5 735,26 Kč od 23.7.2025 do zaplacení. Soud tedy v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, rozhodl o částečném zastavení řízení. Souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím před konáním prvního jednání ve věci není ze zákona požadován – viz usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 13.1.2026 č.j. 42 C 209/2025-58.Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, . (dále jen „banka"), a na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, .Žalobu odůvodnila tím, že banka uzavřela dne , datum, se zůstavitelem , jméno FO, narozeným dne , datum, smlouvu číslo , číslo, o revolvingovém úvěru, na základě které mu byl bankou poskytnut spotřebitelský úvěr a vydána kreditní karta pro čerpání úvěru. Spotřebitelský úvěr byl poskytnut do výše úvěrového rámce 10 000 Kč, měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 2% z úvěrové jistiny, za poskytnutí úvěru se předchůdce žalovaného zavázal k úhradě smluvního úroku ve výši 25,08 % až 29,99% ročně, dále se zavázal k úhradě smluvních poplatků vyplývajících se Sazebníku, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 28,2%. Úvěr byl předchůdci žalovaného prokazatelně poskytnut, ale přesto nebyl pravidelně splácen, předchůdkyně žalobkyně tedy prohlásila úvěr za splatný k datu 31.7.2016 pro prodlení zůstavitele, a to v souladu v obchodními podmínkami, které tvoří nedílnou součást smlouvy o úvěru. Dne 14. 9. 2016 předchůdce žalovaného zemřel a do data jeho úmrtí vznikl bance následující dluh:- částka 8 957,07 Kč na jistině,- částka 1 373,41Kč coby kapitalizovaný úrok,- smluvní poplatky v částce 3 360 KčUsnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 21. 1. 2020 č.j. 18 D 726/2016-20 s datem právní moci dne 21.2.2020 rozhodl notář JUDr. Otakar Pánek, že za pohledávku zůstavitele odpovídá žalovaný, pozůstalý syn , Jméno žalovaného, .Žalovaný svůj dluh neuhradil, po podání žaloby bylo zahájeno insolvenční řízení vedené na majetek žalovaného, k oddlužení žalovaného však nedošlo, neboť nebyly plněny podmínky oddlužení. Pohledávku žalobkyně žalovaný v průběhu insolvenčního řízení nerozporoval. Insolvenční řízení bylo ukončeno dne , datum, , kdy došlo ke zrušení konkurzu. V průběhu insolvenčního řízení uhradil žalovaný na svůj dluh částku 5735,26 Kč, o tuto částku vzala žalobkyně žalobu částečně zpět.Podání žaloby předcházelo zaslání předžalobní upomínky žalovanému.
2. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“3. K důkazu provedl soud níže uvedené listiny předložené žalobkyní. Předchůdce žalovaného požádal dne , datum, o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru s bankou. K této žádosti doložil své příjmy, a to oznámení o výši starobního důchodu ze dne , datum, , kde je uvedena měsíční výše starobního důchodu v částce 7 642 Kč. Následně došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne , datum, , tato smlouva je podepsána předchůdcem žalovaného a ke smlouvě byla vydána dispozice ze dne , datum, , která rovněž obsahuje podpis předchůdce žalovaného, v dispozici je uvedeno, že spotřebitelský úvěr byl poskytnut do výše úvěrového rámce 10 000 Kč, měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 2% z úvěrové jistiny, za poskytnutí úvěru se předchůdce žalovaného zavázal k úhradě smluvního úroku ve výši 25,08 % až 29,99% ročně, dále se zavázal k úhradě smluvních poplatků vyplývajících se sazebníku, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 28,2%. Následně bylo vydáno potvrzení o aktivaci kreditní karty k výše uvedené úvěrové smlouvě. Před poskytnutím úvěru posoudila banka úvěruschopnost předchůdce žalovaného. Dne 1. 8. 2016 vypověděla banka předchůdci žalovaného úvěrovou smlouvu, neboť nehradil sjednané měsíční splátky. Výpisem z úvěrového účtu prokázala žalobkyně zůstatek ke dni 31.7.2016 v částce 13 684,91 Kč. Usnesením Okresního soudu v Sokolově ze dne 21. 1. 2020 č.j. 18 D 726/2016-20 s datem právní moci dne 21.2.2020 rozhodl notář JUDr. Otakar Pánek, že za pohledávku zůstavitele odpovídá žalovaný, pozůstalý syn , Jméno žalovaného, . Insolvenční řízení vedené na majetek žalovaného u Krajského soudu v , město, pod sp.zn. , spisová značka, bylo vedeno s účinností od 22.5.2020 do 13.8.2025, kdy došlo ke zrušení konkurzu. V průběhu insolvenčního řízení žalobkyně (původně , právnická osoba, ., od 20.9.2023 změna obchodní firmy na , právnická osoba, .) přihlásila svou pohledávku a došlo k její částečné úhradě, o tuto částku vzala žalobkyně žalobu částečně zpět. Předžalobní upomínka ze dne 14.1.2020 určená žalovanému byla prokazatelně odeslána.Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, . (dále jen „banka"), a na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně prokázala, že banka uzavřela se předchůdcem žalovaného úvěrovou smlouvu ve znění uvedeném v odstavci 3. odůvodnění tohoto rozsudku, smluvní úrok sjednaný v úvěrové smouvě není v rozporu s obvyklou výší sazeb poskytovaných bankami a prokázala rovněž poskytnutí úvěrové jistiny, a to výpisem z úvěrového účtu popsaného v předchozím odstavci. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru byla řádně prověřena úvěruschopnost předchůdce žalovanéhoa úvěr prokazatelně poskytla. Předchůdce žalovaného se dostal do prodlení se sjednanými splátkami úvěru, v důsledku čehož banka oprávněně odstoupila od úvěrové smlouvy a zesplatila dluh žalovaného k datu 31. 7. 2016. Dle shora uvedeného rozhodnutí notáře, coby soudního komisaře, bylo rozhodnuto že za pohledávku předchůdce žalovaného odpovídá žalovaný, coby dědic. Žalovaný se dostal do platební neschopnosti, v důsledku čehož zahájil insolvenční řízení, kam žalobkyně zde projednávanou pohledávku přihlásila a žalovaný ji nepopřel. V průběhu insolvenčního řízení došlo k částečné úhradě dlužné pohledávky, na což žalobkyně zareagovala částečným zpětvzetím žaloby. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě předložených dvou postupních smluv.
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb. Sb., obchodní zákoník, tehdy platného, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdejších právních předpisů, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Ve smyslu § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, tehdy platného, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení, výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Úrok z prodlení byl přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Předchůdce žalovaného uzavřel smlouvu o úvěru dle ustanovení § 497 a násl. obch.z., v důsledku prodlení, v důsledku prodlení s úhradou splátke byl závazek předchůdce žalovaného zesplatněn. Protože se předchůdce žalovaného dostal do prodlení s úhradou peněžitého závazku, má žalobkyně, na kteoru byla pohledávka banky postoupena dle § 1879 a násl. NOZ postoupena, nárok na úrok z prodlení dle § 517 odst. 2 a násl. obč.z.
6. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní a nevyvrátil existenci žalované pohledávky. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 174,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 317,07 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 5 735,36 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (částečné zpětvzetí žaloby pro plnění žalovaného po podání žaloby) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 450 Kč ve výši 724,50 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.. Při stanovení výše uvedené odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. a.t., ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů.
8. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty, sám žalovaný se k soudu nedostavil a nenavrhl případný splátkový kalendář, který by odrážel jeho možnosti, ohledně kterých rovněž neuvedl soudu žádné skutečnosti.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.