42 C 228/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 162 792 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do: a) částky 15 694 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 406,31 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 809,84 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 938,13 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 095 Kč od 15. 12. 2022 do 15. 1. 2023 a úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 13 033,13 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení; b) částky 79 263 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9 317,8 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 19 636,46 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 520,34 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 57 740 Kč od 15. 12. 2022 do 15. 1. 2023 a úroku ve výši 25,26 % ročně z částky 73 260,34 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení;

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 67 835 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 095 Kč od 16. 1. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 57 740 Kč od 16. 1. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 162 792 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o nárok č. 1 uvedený v žalobě tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 10 985 Kč s úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní poskytnutí a splácení ve výši 1 529 Kč a poplatek za flexibilní splácení ve výši 1 680 Kč. Celkovou částku 29 694 Kč odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 78 týdenních splátkách po 381 Kč, poslední splátka ve výši 357 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradil žalovaný pouze částku 3 905 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradila žalovaná ničeho. Žalobkyně tedy požaduje uhradit: -) částku 25 789 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 13 033,13 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 12 755,87 Kč -) kapitalizované úroky ve výši 3 809,84 Kč -) kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 406,31 Kč -) úrok ve výši 22,68% ročně z dlužné jistiny 13 033,13 Kč od 15.12.2022 do zaplacení -) úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z dlužné jistiny 13 033,13 Kč od 15.12.2022 do zaplacení 2. Žalobu dále odůvodnila, pokud jde o nárok č. 2 uvedený v žalobě tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 39 564 Kč s úrokovou sazbou ve výši 42 % ročně, poplatek za zpracování úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny a garance neuplatnění pohledávky [anonymizováno] v případě úmrtí zákazníka ve výši 36 732 Kč. Celkovou částku 156 296 Kč odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 6 642 Kč, poslední splátka ve výši 6 626 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, ke dni postoupení pohledávky uhradil žalovaný pouze částku 22 260 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradila žalovaná ničeho. Žalobkyně tedy požaduje uhradit: -) částku 137 003 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 73 260,34 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 63 742,66 Kč -) kapitalizované úroky ve výši 19 636,46 Kč -) kapitalizované úroky z prodlení ve výši 9 317,80 Kč -) úrok ve výši 25,26% ročně z dlužné jistiny 73 260,34 Kč od 15.12.2022 do zaplacení -) úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z dlužné jistiny 73 260,34 Kč od 15.12.2022 do zaplacení Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

3. Soud věc rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ 4. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] – hotovostní varianta. Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 10 985 Kč s úrokovou sazbou ve výši 86 % ročně, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatek za komfortní poskytnutí a splácení ve výši 1 529 Kč a poplatek za flexibilní splácení ve výši 1 680 Kč. Celkovou částku 29 694 Kč odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 78 týdenních splátkách po 381 Kč, poslední splátka ve výši 357 Kč. Při splatnosti závazku v 78 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 158,39 %. Mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] – hotovostní varianta. Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 39 564 Kč s úrokovou sazbou ve výši 42 % ročně, poplatek za zpracování úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny a garance neuplatnění pohledávky [anonymizováno] v případě úmrtí zákazníka ve výši 36 732 Kč. Celkovou částku 156 296 Kč odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 6 642 Kč, poslední splátka ve výši 6 626 Kč. Při splatnosti závazku ve 24 měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 106,61 %. Ze Zákaznické karty ze dne [datum] a [datum] soud dovodil, že tímto způsobem prováděla předchůdkyně žalobkyně sběr dat od žalovaného za účelem prověření jeho úvěruschopnosti, žalovaný zde uvedl svého zaměstnavatele, pravidelný měsíční příjem a výdaje, další splátky spotřebitelských úvěrů. Z tabulky umoření ke každé ze Smluv lze dovodit kolik bylo oproti jistině úvěru zaplaceno před podáním žaloby, údaje zde uvedené odpovídají žalobním tvrzením. Z předžalobní upomínky datované dnem 9.3.2023 a z příslušného podacího lístku z 10.3.2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z výše uvedených Smluv s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalovanému o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne 16.12.2022 od postupitele včetně podacího lístku ze dne 13.1.2023, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů: Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7.5.2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20.3.2019:„ Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spořebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období..“ Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla Smlouvou ze dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v konečné částce 14 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru včetně příslušenství ve lhůtě stanovené Smlouvou. Žalovaný před podáním žaloby uhradil 3 905 Kč. Žalobkyně má právo na vrácení pouze dosud neuhrazené jistiny poskytnutého úvěru v částce 10 095 Kč, Smlouvu ze dne [datum] považuje soud za neplatnou z níže popsaných důvodů. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla Smlouvou ze dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v konečné částce 80 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru včetně příslušenství ve lhůtě stanovené Smlouvou. Žalovaný před podáním žaloby uhradil 22 260 Kč. Žalobkyně má právo na vrácení pouze dosud neuhrazené jistiny poskytnutého úvěru v částce 57 740 Kč, Smlouvu ze dne [datum] považuje soud za neplatnou z níže popsaných důvodů. Žalobkyně u obou výše uvedených Smluv nedoložila soudu splnění povinnosti uložené její předchůdkyni v rámci ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť soudu skutkově nepopsala a důkazně nepodložila, jakým způsobem a s jakým výsledkem prověřila její předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tyto skutečnosti nedoplnila (a neoznačila k jejich prokázání důkazy) ani po poučení ze strany soudu a neunesla tak břemeno tvrzení a důkazní. Smlouvy je tak třeba považovat za absolutně neplatné v souladu s aktuálním zněním § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Přestože byly Smlouvy uzavřeny před novelou zákona o spotřebitelském zákonu provedenou zákonem č. 96/2022 Sb., neprokázání povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit úvěruschopnost úvěrovaného má stejný dopad (absolutní neplatnost) i na spotřebitelské úvěry uzavřené před datem účinnosti této novely (tj. před datem 7.5.2022), jak vyplývá z bohaté judikatury Nejvyššího soudu – viz např. výše zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20.3.2019 7. Poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 67 835 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy [číslo] [číslo] třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o.z. -„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o.z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému v hotovosti při podpisu Smlouvy ze dne [datum] částku ve výši 14 000 Kč, žalovaný žalobkyni uhradil před podáním žaloby na jistinu úvěru částku 3 905 Kč, částku 10 095 Kč tedy soud posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva ze dne [datum] dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Z provedeného dokazování dále vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému v hotovosti při podpisu Smlouvy ze dne [datum] částku ve výši 80 000 Kč, žalovaný žalobkyni uhradil před podáním žaloby na jistinu úvěru 22 260 Kč, částku 57 740 Kč tedy soud posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva ze dne [datum] dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě rovněž vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění poprvé prokazatelně v rámci oznámení o postoupení pohledávky, písemnost byla žalovanému odeslána 13.1.2023, následujícího dne se písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného, od 15.1.2023 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 16.1.2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši požadované žalobkyní (soud se od sazby úroku z prodlení požadované žalobkyní neodchýlil), která není v rozporu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovaným dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávky žalobkyně za žalovaným právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.

8. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smluv, které nebyly platně uzavřeny – viz výrok I rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, žalovanému však žádné náklady nevznikly. Při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal soud v potaz nejen žalovanou jistinu, nýbrž i příslušenství žalované pohledávky vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku.

10. Ke splnění povinnosti žalovanému soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., žalovaný se k soudu nedostavil a nenavrhl případný splátkový kalendář.