42 C 23/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 250 101,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 248 871,48 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 248 871,48 Kč od 13. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 1 230 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 36 079,37 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 248 871,48 Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 712,9 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 230 Kč od 10. 5. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 33 468,25 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 250 202,48 Kč s příslušenstvím. Žalobu včetně dalšího vyjádření ze dne 21.7.2025 odůvodnila tím, že žalovaná se žalobkyní uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva“) včetně úvěrových podmínek (dále také jen „ÚP“), před uzavřením Smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalované. Výše úvěrového rámce činila 250 000 Kč. Žalovaná načerpala v průběhu trvání úvěru celkem částku 266 788 Kč a uhradila částku 65 075 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných splátkách ve výši 2,326% z úvěrového rámce, tj. 5 815 Kč.Roční úroková sazba poskytnutého úvěru byla ve Smlouvě sjednána na 21,9 % ročně.Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odst. 6.1 ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaná dostala do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 9.1.2025. Žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 9.1.2025 – Výzva ke splacení celého úvěru. Následně byla žalované v souladu s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu a upozorněna na skutečnost, že pokud dluh neuhradí, bude přistoupeno k soudnímu vymáhání, a to bez jakékoliv další výzvy.Žalobkyně eviduje ke dni sepsání žaloby za žalovanou pohledávku ve výši 250 101,48 Kč sestávající z:- neuhrazené jistiny ve výši 248 871,48 Kč- nákladů na vymáhání ve výši 730 Kč- smluvních pokut účtovaných ve výši 500 KčPříslušenství pak představuje:- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 712,9 Kč od 24.1.2025 do 9.5.2025- zákonný úrok z prodlení z částky 250 101,48 Kč od 10.5.2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně- kapitalizovaný úrok ve výši 36 079,37 Kč- úrok z částky 248 871,48 Kč od 10.5.2025 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, k jednání před soudem se bez omluvy nedostavila a zůstala zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o.s.ř.“ Rozsudek pro zmeškání ve věci přes návrh žalobkyně vydán nebyl, neboť ze skutkových tvrzení v žalobě nebylo najisto dáno, zda-li došlo před poskytnutí úvěru k řádnému prověření úvěruschopnosti žalované ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru. Tuto skutečnost tedy soud podrobil zkoumání v rámci dokazování.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Z úvěrové smlouvy č. , číslo, ze dne , datum, (dále také jen „Smlouva“) vyplývá, že žalobkyně coby úvěrující připojila svůj podpis pod tuto Smlouvu dne , datum, , žalovaná připojila svůj podpis elektronicky týž den. Ve Smlouvě se žalobkyně zavazuje klientovi poskytnout finanční prostředky ve formě bezúčelového revolvingového úvěru do výše úvěrového rámce 250 000 Kč, klient se zavazuje splácet úvěr v měsíčních splátkách ve výši 2,326 % z částky úvěrového rámce, roční úroková sazba činí 21,9 %, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 24,2 %. Žalobkyně soudu doložila rovněž úvěrové podmínky, které tvoří nedílnou součást Smlouvy.K posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru doložila žalobkyně Potvrzení o provedení ověření bonity klienta Kartu klienta a Úvěrovou zprávu. Žalobkyně provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných rejstřících (SOLUS, NRKI, apod.), dále žalovaná poskytla žalobkyni údaje týkající se jejího rodinného stavu, typu bydlení, příjmů a výdajů včetně splátek jiných spotřebitelských úvěrů. Žalobkyně dále doložila soudu výpis z běžného účtu žalované za září 2023 a její výplatní lístek z téhož období. Čistý měsíční příjem žalované činí 27 153 Kč. Takový příjem se s ohledem na skutečnost, že žalovaná pečuje o dvě nezletilé děti, je rozvedená (dle karty klienta), hradí náklady spojené s bydlením, stravou, ošacením apod. nejeví jako dostatečný, když sama žalovaná vyčíslila měsíční výdaje domácnosti částkou 27 500 Kč. Úvěr byl poskytnut vzhledem k tvrzenému dalšímu příjmu domácnosti, který pobírá další nespecifikovaná osoba. Tento příjem další osoby doložila žalovaná výpisem z jejího běžného účtu za září 2023, z něhož jsou zřejmé platební transakce, které však vzbuzují pochybnosti ohledně hospodaření s finančními prostředky žalovanou. Je sice pravdou, že dne 7.9.2023, 8.9.2023 a 11.9.2023 byla z účtu označeného , jméno FO, připsána na účet žalované částka 3x 100 000 Kč, téměř hodná částka však byla za krátkou dobu z účtu žalované vybrána, a to výběry v částce 75 000 Kč dne 8.9.2023, v částce 125 000 Kč dne 10.9.2023, v částce 55 000 Kč dne 11.9.2023 a v částce 36 500 Kč dne 14.9.2023. Celkově tak žalovaná započala měsíc září 2023 se zůstatkem 4 158 Kč, zůstatek na konci měsíce činil 103 Kč.Poskytnutí částky 266 788 Kč coby jistiny úvěru, výši splaceného dluhu a výpočet příslušenství požadované v žalobě žalobkyně doložila listinou nazvanou Výpis čerpání, splátek a úhrad, jedná se o listinu vyhotovenou žalobkyní zahrnující záznamy o poskytnutí finanční částky žalované, plánovaných splátkách a uhrazených splátkách. Poskytnutí výše uvedené jistiny doložila žalobkyně Opisem výpisu proplacení smlouvy s podpisem osoby oprávněné vystavit tuto listinu za žalobkyni.Úvěr byl zesplatněn výzvou ze dne 9.1.2025, která byla žalované prokazatelně odeslána. Žalobkyně soudu předložila předžalobní výzvu k úhradě včetně dokladu o jejím odeslání žalované. Žalovaná byla v rámci výzvy poučena o možnosti soudního vymáhání dluhu.

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“)je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7. 5. 2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

5. Žalobkyně prokázala, že mezi účastníky došlo k uzavření Smlouvy, která směřovala ke vzniku závazkově právního vztahu dle ustanovení smlouvy o úvěru. Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, a to v rámci internetových stránek žalobkyně, následně došlo k čerpání jistiny úvěru. Smlouvu považuje soud za neplatnou z níže popsaných důvodů.Povinnost soudu zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, který opakovaně ve své rozhodovací činnosti uvádí, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se celé společnosti. Je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil a úvěr poskytl pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Je pravdou, že v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 ze dne 27. 9. 2023 je uvedeno, že k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru nepostačí pouze samo zjištění, že poskytovatel úvěru neprovedl řádné prověření úvěruschopnosti klienta, důsledek v podobě sankce neplatnosti takové smlouvy se může projevit pouze tehdy, bude-li postaveno na jisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.Žalobkyně k procesu prověření úvěruschopnosti žalované doložila listiny, ze kterých má soud za pochybné, zda-li vůbec a s jakým výsledkem byla žalovaná schopna úvěr splácet. Žalovaná se zavázala k převzetí úvěru, který svou výší nebyla schopná uhradit ze svého doloženého příjmu. Její příjem postačuje na pokrytí pravidelných měsíčních výdajů domácnosti, nezbývá žádná finanční rezerva. Tvrzený další příjem domácnosti ve výši 40 000 Kč nebyl nijak identifikován, natož prokázán. Výpisy z běžného účtu prokazují nestandardní pohyby peněžních prostředků na účtu žalované, z takového pohybu peněžních prostředků soud nedovodil pravidelný příspěvek 3. osoby na hospodaření domácnosti, který je postupně v průběhu měsíce spotřebováván.Soud proto uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou nevznikl zamýšlený závazek v podobě smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. Smlouva je absolutně neplatné právní ujednání v souladu s aktuálním zněním § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.).

6. Poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 248 871,48 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o.z. - „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o.z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně poprvé v rámci výzvy k zesplatnění celého úvěru, písemnost byla žalované odeslána 10.1.2025, následujícího dne se písemnost mohla dostat do dispozice žalované, od 12.1.2025 tak byla žalovaná povinna plnit a ode dne následujícího, tj. od 13.1.2025 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalované.

7. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena – viz výrok II rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 468,25 Kč, přičemž tato částka představuje 64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82 % a úspěchu žalované v rozsahu 18 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 005 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 250 101,48 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 670 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 8. 2025 náhrada 459,70 Kč za 60 ujetých km (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 949,70 Kč ve výši 7 339,44 Kč. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. V případě předžalobní upomínky činí nárok jednu polovinu mimosmluvní odměny, neboť žalované byla svým obsahem zaslána jednoduchá výzva k plnění, když v projednávaném případě takováto výzva plně postačovala s ohledem na skutkové okolnosti případu, a proto ji je nutno kvalifikovat podle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. Podání ze dne 21.7.2025 považuje soud za doplnění žaloby, proto žádnou odměnu za sepis tohoto vyjádření žalobkyni nepřiznal.

9. Ke splnění povinnosti žalované soud stanovil žalované lhůtu v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř..