42 C 238/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované opatrovník žalované: město Kraslice, ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 114 507 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 21 107,38 Kč a dále co do úroku ve výši 29% ročně z částky 72 292,24 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, zastavuje.

II. Žaloba o zaplacení částky 114 507 Kč s příslušenstvím se zamítá co do částky 93 399,62 Kč, úroku z prodlení z částky 72 292,24 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 10 265 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 8 385,90 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 114 507 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Dle dikce ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce, [právnická osoba], jako poskytovatel zápůjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/ podnájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru, že byl seznámen s návrhem textu této smlouvy a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací poskytnutých ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru, včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Zákazník rovněž potvrzuje, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem zákaznické karty.“ Z čl. 13 Smluvních podmínek pak dále plyne, že:„ Zákazník tímto prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku. Dále zákazník prohlašuje, že je schopen [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou.“ Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva o zápůjčce. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. Žalobce si navíc dovoluje zdůraznit, že žalovaná by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v pozdějším znění. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. V tomto směru žalobce poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku (které se s ohledem na § 3030 stejného zákona aplikuje i na tento případ), a která říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobce si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. [datum]) a / u neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 80.000,00 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“). V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 45.899,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 26.367,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování ve výši 7.700,00 Kč a za administrativní činnost ve výši 11.832,00 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v 24 měsíčních splátkách po 5.246,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 31.01.2019. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Ke dni 20.08.2017 činila dlužná jistina částku 72.292,24 Kč a dlužný poplatek částku 42.714,76 Kč. Po tomto datu do data postoupení bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 500,00 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 72.292,24 Kč dále úrokem ve výši 29,00 % ročně sjednané na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, a to od 01.02.2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 15 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 10.254,00 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 24.06.2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni postoupení [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 157.307,00 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 157.307,00 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 114.507,00 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 72.292,24 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 42.214,76 Kč, - kapitalizovaných úroků ve výši 8.385,90 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 10.265,00 Kč, - úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 72.292,24 Kč od 25.06.2019 do zaplacení, - úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 72.292,24 Kč od 25.06.2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 8.385,90 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 72.292,24 Kč od 01.02.2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení 24.06.2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 10.265,00 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 72.292,24 Kč od 28.09.2017, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do data postoupení [datum]. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu....“ 2. Před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 21 107,38 Kč a dále co do úroku ve výši 29% ročně z částky 72 292,24 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Soud tak dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v aktuálním znění, (dále jen„ o.s.ř.“) rozhodl o zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v průběhu ústního jednání před soudem, kdy uvedla, že si peníze skutečně půjčila od předchůdkyně žalobkyně, bylo to 80 000 Kč Tyto peníze už nemá, celé je půjčila jedné ženě, která je věřící stejně jako žalovaná, kontaktovala ji ve městě a v kostele a žádala ji o pomoc, aby si žalovaná tyto peníze půjčila a předala je této ženě na úhradu jejích exekucí, jinak by ji exekutor vystěhoval. Žalovaná jí chtěla pomoci, 80 000 Kč ji půjčila, ale po několika letech, kdy ji žena nesplatila ani korunu, jí půjčku odpustila.

4. Opatrovník žalované v průběhu ústního jednání před soudem k žalobě potvrdil, že žalovaná si od předchůdkyně žalobkyně půjčila částku 80 000 Kč. Dále uvedl, že se nejedná se o ojedinělou půjčku, žalovaná si celkem půjčila částku okolo 2,5 milionu korun od různých společností a osob, tyto peníze následně předala jediné konkrétní ženě, matce cca 17 dětí, závislé na hracích automatech, která se spolu se svým přítelem napojila na žalovanou, využila jejího psychického stavu, tvrdila jí, že je kmotrou jejich dětí a že má povinnost se o tyto děti postarat. Opatrovník za žalovanou podal i trestní oznámení na tuto ženu, bohužel trestní řízení bylo odloženo. Pravdou je, že sama žalovaná upravovala výpovědi a stala se nevěrohodnou, ale bylo to proto, že na ni tato žena s přítelem vyvíjeli nátlak.

5. Po provedeném dokazování došel soud k následujícím skutkovým zjištěním. Dne [datum] podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost [právnická osoba]) Smlouvu o zápůjčce [číslo] varianta [anonymizována dvě slova] a [ulice] na účet (dále jen„ Smlouva“). V záhlaví Smlouvy je uvedeno, že nedílnou součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, tyto podmínky žalobkyně rovněž předložila. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované označený v záhlaví Smlouvy, žalovaná při ústním jednání spolu se svým opatrovníkem potvrdila poskytnutí zápůjčky od předchůdkyně žalobkyně. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 45 899 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 26 367 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, poplatku za zpracování a flexibilní splácení ve výši 7 700 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 11 832 Kč. Celkovou částku 125 899 Kč odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 5 246 Kč, přičemž poslední splátka činí částku 5 241 Kč. Při splatnosti závazku ve 24 měsíčních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 60,07 %. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaná do podání žaloby splatila předchůdkyni žalobkyně částku 11 392 Kč. Z předžalobní upomínky datované dnem 12.3.2020 a z příslušného podacího lístku z 13.3.2020 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2019 od postupitele včetně podacího lístku ze dne 17.7.2019, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávky za žalovanou, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Ze znaleckého posudku z oboru psychiatrie [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zpracovaného dne 16. 3. 2018 pro účely řízení o svéprávnost žalované soud zjistil, že žalovaná trpí nepřechodnou [anonymizováno] poruchou, a to [anonymizována dvě slova] smíšeného typu, která je nyní v chronifikovaném stadiu a léčbou nelze ovlivnit, resp. že v dané době je nemoc utišena na samou mez možností. U žalované je plně zachován intelekt, paměťové funkce i schopnost řešit samostatně své právní záležitosti. V určitém aspektu však jedná plně pod vlivem psychotické produkce, která je způsobena jejím [anonymizováno] onemocněním. Tento typ jejího jednání je pro ni sociálně ruinační a vede k jejímu vysokému zadlužení. Tam, kde se její právní jednání týká jejího bludného systému, ztrácí kontakt s realitou a schopnost právního jednání je snížena. Hospodařit s finančními prostředky může žalovaná pouze do výše tzv. kapesného, v hospodaření s vyšší částkou by měla být omezena, aby se neopakovalo její [anonymizována dvě slova] motivované chování. Formálně sice je schopna porozumět důsledkům uzavřených smluv, ale vlivem tzv. distorze reality si je psychoticky zkresluje a vysvětluje. Z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Psychiatrická ambulance, [obec], ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná je léčena od roku 1978 pro [anonymizováno] poruchu, smíšený typ [anonymizováno] [číslo]. Z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 10. 12. 2018, č. j. 40 Nc 22043/2017-135 (13 P a Nc 319/2018, 13 P a Nc 320/2018), který byl potvrzen usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 4. 2019, č. j. 61 Co 78/2019-161, soud zjistil, že žalovaná byla omezena ve svéprávnosti tak, že mimo jiné není způsobilá samostatně rozhodovat a právně jednat ve všech právních záležitostech týkajících se nabytí a zcizení majetku v hodnotě přesahující částku 1 000 Kč, přijetí nebo poskytnutí zápůjčky, úvěru nebo jistoty, uzavírání smlouvy zavazující ji k trvajícímu nebo opakovanému plnění. Z rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu z [datum] a z kontrolního posudku o invaliditě č.j. [spisová značka] vyplývá, že žalované byl od [datum] přiznán invalidní důchod, jedná se o invaliditu [anonymizováno] stupně, jako hlavní příčina invalidity je uvedena [anonymizováno] smíšeného typu s převahou depresivních fází.

6. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ Podle § 2390 o.z.„ Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Podle § 581 o. z.:„ Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.“ Dle § 588 o. z.:„ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“ 7. Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce dle občanského zákoníku, resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že i když pravomocně došlo k omezení svéprávnosti žalované až po uzavření Smlouvy, žalovaná již v době uzavření Smlouvy jednala v duševní poruše popsané ve výše uvedeném znaleckém posudku. V daném případě se jedná o případ tzv. absolutní neplatnosti právního jednání, k níž je soud povinen přihlédnout i bez návrhu, protože z hlediska veřejného pořádku i dobrých mravů nelze akceptovat, aby byla žalovaná, coby osoba trpící duševní poruchou, vázána právním jednáním, jehož povahu a důsledky nebyla kvůli svému zdravotnímu stavu schopna posoudit a pochopit. Žalovaná při uzavírání Smlouvy jednala plně pod vlivem svého [anonymizováno] onemocnění, čerpání spotřebitelských úvěrů, které následně žalovaná poskytuje celé ve prospěch další osoby či osob, je typickým jednáním popsaným ve výše uvedeném znaleckém posudku způsobeným jejím duševním onemocněním, které vede k neúměrnému zadlužování žalované. Jak uvedla znalkyně ve výše uvedeném znaleckém posudku, u žalované je sice plně zachován intelekt, paměťové funkce i schopnost řešit samostatně své právní záležitosti, v určitém aspektu však jedná plně pod vlivem psychotické produkce, která je způsobena jejím duševním onemocněním. Tento typ jejího jednání je pro ni sociálně ruinační a vede k jejímu vysokému zadlužení. Tam, kde se její právní jednání týká jejího bludného systému, ztrácí kontakt s realitou a schopnost právního jednání je snížena. Hospodařit s finančními prostředky může žalovaná pouze do výše tzv. kapesného, v hospodaření s vyšší částkou by měla být omezena, aby se neopakovalo její maladaptivní, [anonymizováno] motivované chování. Formálně sice je schopna porozumět důsledkům uzavřených smluv, ale vlivem tzv. distorze reality si je psychoticky zkresluje a vysvětluje.

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně poukázala na účet žalované částku 80 000 Kč a tuto skutečnost žalovaná i prostřednictvím svého opatrovníka potvrdila, z tvrzení žalobkyně dále vyplývá, že žalovaná na svůj dluh uhradila částku 11 392 Kč. I přes to, že žalované na účet byly poskytnuty finanční prostředky ze strany předchůdkyně žalobkyně, nelze bez dalšího uzavřít, že se jí dostalo bezdůvodného obohacení. Žalovaná nebyla schopna nakládat s těmito prostředky jako s majetkovou hodnotou, kterou jim přikládá osoba plně způsobilá k právnímu jednání. Ačkoliv soud poučil žalobkyni dle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o povinnosti tvrdit a prokázat, že žalovaná má peněžní prostředky stále k dispozici či získala reálný užitek rovnající se hodnotě těchto prostředků, tyto skutečnosti zůstaly v řízení neprokázány. Za reálný užitek rovnající se hodnotě těchto prostředků soud nepovažuje žalobkyní uváděné vnitřní zadostiučinění žalované z toho, že peníze poskytnuté od předchůdkyně žalobkyně mohla někomu dále půjčit a pomoci mu tím. Opatrovník žalované navíc k věci doplnil, že po poskytnutí půjčky žalovaná nepocítila vnitřní zadostiučinění, ale jednala tak proto, aby se zbavila tlaku, který na ní byl vyvíjen ze strany 3. osob. Tito lidé jí zároveň lhali, když ji tvrdili, že jí půjčené peníze vrátí, aby mohla veškeré dluhy vrátit. Žaloba je tedy nedůvodná a soudu nezbylo, než ji v části nedotčené zpětvzetím žaloby zamítnout – viz výrok II. tohoto rozsudku, neboť žalovaná není bezdůvodně obohacena na úkor žalobkyně a veškeré další nároky vyplívající ze žaloby nad rámec jistiny zápůjčky jsou nároky vyplývající ze Smlouvy, kterou soud posoudil jakožto neplatné právní ujednání.

9. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovanou právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měla právo procesně zcela úspěšná žalovaná. Žalovaná a její opatrovník však náhradu nákladů řízení neuplatnili, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při úvaze o poměru úspěchu ve věci soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 23 Cdo 2988/2017 ze dne 20.9.2017, podle kterého má žalovaná úspěch i v části dotčené zpětvzetím návrhu žalobkyně, neboť žalovaná zastavení řízení nezavinila.