42 C 249/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 382 Kč, úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 2.7.2015 do 31.12.2015 ve výši 7,05 % ročně, úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2016 do 30.6.2016 ve výši 7,05 % ročně, úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2016 do 31.12.2016 ve výši 7,05 % ročně, úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2017 do 30.6.2017 ve výši 7,05 % ročně, úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2017 do 31.12.2017 ve výši 7,05 % ročně, úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 7,50 % ročně, úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 8,00 % ročně, úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75 % ročně, úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2019 do 31.12.2019 ve výši 9,00 % ročně, úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2020 do 30.6.2020 ve výši 9,00 % ročně, úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.7.2020 do 31.12.2020 ve výši 7,25 % ročně, úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 1.1.2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené anonymizována dvě slova bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené anonymizována dvě slova bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 438 Kč.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 210,5 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, Smlouvu o půjčce číslo dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 33 920 Kč (půjčka ve výši 20 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53-pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, t.j 07.10.2009. Žalobce od právního předchůdce neobdržel informace o datech a výši jednotlivých úhrad žalovaného na jeho dluh, pouze o celkové výši úhrad tj. 3 100 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem právnická osoba anonymizováno, došlo s účinností ke dni datum k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25.6.2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 30 820 Kč. V souladu s ustanovením čl. 5 Smlouvy bylo plnění žalovaného alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládá z Jistiny ve výši: 20 000 Kč a Souhrnného poplatek (kapitalizovaný úrok) ve výši: 10 820 Kč. Souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky, viz ustanovení § 121 odst. 3 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky ve smyslu § 658 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě, která je právním základem Žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje kapitalizovaný úrok. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi přechodným věřitelem spol. anonymizována dvě slova a žalobcem název žalobkyně došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni datum, k tomu prosím vizte čl. XV. odst. 15.3 in fine smlouvy. Postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, tj. ke dni nabytí účinnosti smlouvy, k tomu prosím vizte čl. II. odst. 2.1. a 2.2. smlouvy. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 14.09.2018. Žalobce doplňuje, že kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek je založena ve správním deníku nadepsaného soudu pod sp.zn. 0 Spr 1386/2018. Pro upřesnění a snazší orientaci v příloze smlouvy o postoupení pohledávek žalobce sděluje, že údaje o postoupené pohledávce evidované za žalovaným se nacházejí na řádku č. 54954. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 12.04.2021 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu)“ 2. Žalovaná se k žalobkyní uplatněnému nároku nevyjádřila, k prvnímu jednání nedostavila, omluvila svou nepřítomnost a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Žaloba včetně předvolání k tomuto jednání jí byly doručeny do vlastních rukou náhradně nejméně 10 dnů přede dnem jeho konání v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. Žalobkyně při ústním jednání před soudem uvedla, že v mezidobí nedošlo k mimosoudnímu vyřízení věci, nedošlo k úhradě dlužné částky, byť z části.

3. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Dne datum podepsala žalovaná a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba, IČO) smlouvu nazvanou Smlouva o půjčce (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč způsobem, který žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 20 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Při splatnosti závazku v 53 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru dle všeobecných obchodních podmínek ke Smlouvě 206,8 %. Z přílohy nazvané Tabulka umoření – listiny vyhotovené předchůdkyní žalobkyně dne 27.1.2020 je zřejmé, že žalovaný oproti zapůjčené částce uhradil částku 11 700 Kč, jak je uvedeno v žalobě. Z předžalobní upomínky datované dnem 12.4.2021 a z příslušného podacího lístku ze dne 14.4.2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další listiny, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy obsahující postupovanou pohledávku za žalovanou včetně Oznámení o postoupení pohledávky od postupitele (společnosti právnická osoba) ze dne datum s dokladem o odeslání oznámení ze dne 23.7.2015 a s potvrzením o úhradě ceny za postoupené pohledávky. Soudu bylo dále předloženo Oznámení o postoupení pohledávky od postupitele (právnická osoba anonymizováno) ze dne datum s dokladem o odeslání oznámení ze dne 19.9.2018. Z těchto listin soud dovodil, že žalobkyni svědčí aktivní věcná legitimace ke sporu, když žalobkyně doložila, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z původního věřitele - společnosti právnická osoba na právnická osoba anonymizováno a z této společnosti dále na žalobkyni. Obě postoupení pohledávek byla žalované prokazatelně oznámena.

4. Vzhledem k tomu, že Smlouva byla uzavřena dne datum, je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah právní úpravu účinnou v době uzavření Smlouvy, tedy ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z relevantních ustanovení tehdy platného a účinného zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a z příslušných ustavení upravujících smlouvu o půjčce, viz § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (dále jen„ občanský zákoník“), tedy:„ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.“ Souhrnný poplatek sjednaný ve Smlouvě považuje soud za úrok. V souladu s ustanovením § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Analogicky dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 32 cdo 3516/2009 ze dne 26.5.2011 smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru je právě úrok a jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. Posuzovanou Smlouvou se žalovaná zavázala k placení souhrnného poplatku ve výši 13 920 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí půjčky a tedy úrok, je svou výší zjevně nepřiměřené. Celkový souhrnný poplatek činí cca 69,6 % z jistiny spotřebitelského úvěru, a to při splatnosti spotřebitelského úvěru do 53 týdnů (cca 12 měsíců), celkové roční náklady spotřebitelského činí dle Smlouvy 206,8 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizována dvě slova bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována dvě slova anonymizováno) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce září 2008 pohybovala na úrovni 13,92 %, tuto sazbu úrok ve formě souhrnného poplatku sjednaný mezi účastníky převyšuje 4krát. Soud zároveň odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2001 sp. zn. 29 Cdo 1583/2000, dle kterého soulad obsahu právního úkonu s dobrými mravy musí být posuzován vždy, bez ohledu na to, že obsah byl výsledkem svobodného ujednání mezi účastníky a také bez ohledu na to, kdo případný rozpor s dobrými mravy zavinil, či zda některá ze stran byla při uzavírání smlouvy v dobré víře. V daném případě tak soud považuje ustanovení ve Smlouvě o souhrnném poplatku za absolutně neplatné právní ujednání Smlouvy dle ustanovení § 39 občanského zákoníku, a to pro jeho zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění (souhrnného poplatku) za poskytnutí půjčky. Podle ustanovení § 39 občanského zákoníku je neplatný takový právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Soud neshledal Smlouvu neplatnou jakožto celek, neplatné je pouze ustanovení o výši souhrnného poplatku. S ohledem na výše uvedené závěry tedy soud změnil výši souhrnného poplatku tak, že namísto požadovaného souhrnného poplatku rovnající se úroku ročně ve výši 69,6% ročně, přiznal žalobkyni úroky obvyklé v místě a čase uzavření Smlouvy. Za obvyklý úrok lze považovat úrok přiměřený, který zmiňuje Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27.2.2007, tedy úrok, který je trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů, v projednávaném případě tedy soud považuje za úrok obvyklý úrok ve výši 41,61% ročně (3x 13,87% ročně). Při poskytnutí jistiny ve výši 20 000 Kč a úroku z úvěru ve výši 41,61% ročně odpovídá celkový úrok za dobu od uzavření Smlouvy (datum) do zesplatnění spotřebitelského úvěru (7.10.2009) částce ve výši 8 482 Kč. Žalovaná tak měla celkem uhradit žalobkyni na Smlouvu částku ve výši 28 482 Kč, uhradila však pouze částku ve výši 3 100 Kč. K úhradě tedy zbývá na dlužné jistině a kapitalizovaných úrocích do zesplatnění spotřebitelského úvěru částka ve výši 25 382 Kč Celkem tedy soud přiznal žalobkyni ve výroku I částku ve výši 20 000 Kč na jistině včetně příslušenství z této částky, které tvoří úrok z prodlení ve výši podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jdoucí od 2.7.2015 do zaplacení z částky 20 000 Kč a úrok v kapitalizované podobě v částce 5 382 Kč. Ve zbytku kapitalizovaného úroku soud žalobu ve výroku II jako nedůvodnou zamítl.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 210,5 Kč, přičemž tato částka představuje 74 % z jejich celkové výše 5 689,80 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 87 % a úspěchu žalované v rozsahu 13 %). Celkové náklady v částce 5 689,80 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 900 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum částka 641,16 Kč představující jednu osminu z náhrady za 536 ujetých km v částce 3 729,27 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 9,2 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 1 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 041,16 Kč ve výši 848,64 Kč. Soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 1792/2015 ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí při zvažování poměru úspěchu ve věci zohlednit celý předmět řízení, tedy i příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně.

6. Ke splnění povinnosti žalované soud stanovil lhůtu v délce tří dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.